Washington - Něco takového lidé ještě nezkusili.
Až americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko v pátek v 19:42 našeho času odstartují z kosmodromu Bajkonur a v kosmické lodi Sojuz naberou směr Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), zahájí tím mimořádnou misi.
Potrvá totiž celý rok.
Rekordně dlouhý pobyt ve vesmíru by měl postačit k tomu, aby vědci nalezli odpověď na zásadní otázku, co se bude dít s těly kosmonautů při cestách ke vzdáleným cílům, jakými jsou asteroidy nebo vytoužený Mars.
Pokusný Mark
Aby mohly být fyzické změny lépe monitorovány, byl americkou stranou vybrán kosmonaut, jehož dvojče Mark zůstane na Zemi. Vědci tak budou moci lépe zkoumat, co jsou přirozené změny (například stárnutí), a co už jsou anomálie, vyvolané stavem beztíže či dalšími vesmírnými vlivy.
Kelly a Kornienko stráví rok na ISS, abychom lépe porozuměli tomu, jak lidský organismus reaguje na pobyt ve vesmíru a jak se adaptuje na stav beztíže.
"Kelly a Kornienko stráví rok na ISS, abychom lépe porozuměli tomu, jak lidský organismus reaguje na pobyt ve vesmíru a jak se adaptuje na stav beztíže. Data z expedice budou použita k dalšímu snížení budoucích rizik, spojených s dlouhodobými vesmírnými lety k asteroidu nebo na Mars," píše NASA na svých stránkách.
V současné době se odborníci na kosmonautiku dlouhodobého pobytu lidské posádky ve vesmíru obávají, především kvůli dvěma rizikům - zakrňování svalstva, a to včetně vnitřního, tedy i srdce, a vlivu kosmického záření na organismus. Před tím nás za normálních okolností chrání magnetické pole Země.
Jako rok ležet v posteli
Nastávající mise má prověřit první jmenovanou hrozbu.
Pozorování a pokusy budou rozděleny do několika kategorií. Sledovány budou celkové změny kondice, změny vidění, které může změnit odlišná distribuce krevních tekutin ve stavu beztíže, změny v chování, zejména vliv dlouhodobé izolace na psychiku astronautů a odolnost vůči ponorkové nemoci, vliv stavu beztíže na metabolismus, jakožto i odchylky v mikroflóře.
Výrazná odchylka jakéhokoliv ze jmenovaných faktorů by mohla být při daleké cestě na Mars či k asteroidu fatální.
Už teď je známo to, že má pobyt ve vesmíru na kosmonautovo tělo podobný vliv, jako kdyby celou tu dobu, co bude na misi, ležel v posteli.
Změnám se dá do jisté míry zamezit každodenním cvičením na speciálně upravených strojích, je ale třeba ověřit, zda tato technika funguje dlouhodobě.
Pokud jde o druhé zmíněné riziko - tedy kosmické záření -, budou jej muset vědci na Zemi prověřit jinak. Nízká oběžná dráha je totiž stále v ochranném pásmu Země a kosmonauti na ISS nejsou vystavení ani průletu takzvaných Van Allenových pásů, kde se radiace přicházející k Zemi kumuluje, a následnému záření ve volném prostoru.
Start ruské kosmické lodi i dokovací manévr s ISS můžete sledovat v přímém přenosu na stránkách NASA TV v pátek od 19:30 SEČ.
