Začalo to běžnou papírovou krabicí, kterou několik novinářů našlo před dveřmi svých domovů. Dokumenty, které poslal tehdy ještě neznámý odesílatel, vypovídaly o velkém zásahu do soukromí běžných občanů. Americké bezpečnostní služby spolupracovaly s velkými technologickými společnostmi a získaly od nich přístup k telefonním hovorům nebo přímo k mobilním telefonům a počítačům. V databázi byly také informace o používání platebních karet, internetovém vyhledávání nebo obsahu e-mailové komunikace.
Jelikož informace vypadaly věrohodně, novináři se s whistleblowerem, tedy člověkem vynášejícím informace, sešli naživo. Kvůli citlivosti informací až v Hongkongu.
Čekal tam na ně Američan Edward Snowden, který se ještě jako teenager dokázal dostat do počítačů jaderné laboratoře a nyní pracoval pro CIA a NSA jako systémový inženýr.
O rozsáhlé databázi osobních údajů běžných lidí se u nich v práci vědělo. Někteří jeho kolegové ji prý využívali na čtení e-mailů svých bývalých partnerů nebo získávání informací o tom, co dělají na internetu.
Snowden se rozhodl vynést informace na veřejnost. Poslal třem novinářům ukázku informací, které NSA sbírá, vybral peníze ze svých bankovních účtů a vymazal všechna data ze starých počítačů. Poté odletěl do asijského města, odkud se chtěl dostat přes Rusko do Ekvádoru, kde by požádal o azyl. Věděl, že když bude odhalena jeho totožnost, obviní ho ze špionáže a může čelit až 30 letům vězení.
Přesto se rozhodl vypovídat o vládním špehování pod svým jménem. "Nemám v úmyslu skrývat, kdo jsem, protože vím, že jsem neudělal nic špatně," cituje ho britský deník The Guardian.
Kyberbezpečnost jako běžné téma
Dopady, které odhalení v médiích mělo, popisuje Snowdenův právník jako "více a více pozitivní". "Myslel jsem, že s největší pravděpodobností skončí ve vězení a svět jen pokrčí rameny," řekl Ben Wizner novináři Ewenu MacAskillovi, který byl jedním z těch, kdo za Snowdenem do Hongkongu letěli.
"Ve skutečnosti jsme odstartovali nebývalou debatu o technologiích s historickým přesahem, debatu o sledování a svobodách, která pokračuje dodnes a podepíše se do nějaké míry i na debatách o umělé inteligenci a nových technologiích," dodává.
Dnes je proto běžné, že uživatelé i bez odborných znalostí vědí, jak snadné je napadnout něčí telefon, a uvědomují si zranitelnost dalších elektronických zařízení. Mnoho z nich přešlo na aplikace slibující šifrovanou komunikaci a nesdílí informace, které by se mohly dát zneužít. "Ostražitost, která v tomto odvětví před rokem 2013 neexistovala, přetrvala dodnes," píše časopis The Atlantic.
Proměnou prošly také bezpečnostní služby. "Je naprosto jasné, že Snowden zveřejnil informace, které neměly být tajné a veřejnost měla právo je znát. Význam jeho odhalení je těžké rozporovat, protože federální soudy následně omezily hlavní vládní sledovací programy. Kongres kvůli tomu dokonce změnil zákony. Americký prezident Barack Obama upravil nařízení o tom, jak vláda zachází s komunikací neamerických občanů," vysvětluje Jameel Jaffer z newyorské Kolumbijské univerzity.
"Nic z toho by se nestalo, kdyby nedošlo ke Snowdenově odhalením," cituje ho britský deník.
Ke změnám přistoupila i britská výzvědná služba Government Communications Headquarters, která na špehování s NSA částečně spolupracovala. Magazín The Atlantic uvádí, že z jedné z nejutajenějších agentur se stala tou nejotevřenější, která nyní pořádá pravidelné mediální výstupy a také založila centrum, které informuje a vzdělává veřejnost i soukromý sektor o hrozbách v kyberprostoru.
V Evropské unii se projevily změny například tím, že byla zavedena pravidla o ochraně osobních údajů GDPR, doplňuje evropský kontext pro Aktuálně.cz česká europoslankyně Markéta Gregorová.
Obvinění ze spolupráce s Ruskem
Americké úřady to ale vidí jinak. Snowdena viní ze špionáže, která poškodila zájmy státu, a vydaly na něj mezinárodní zatykač. "My špehujeme, to je to, co děláme," uvedl bývalý ředitel NSA a CIA Michael Hayden. A dodal, že kvůli Snowdenovi přišly agentury o spoustu dat. "Tohle není řešení. Je to problém," doplnil.
Někdejší poradce exprezidenta Donalda Trumpa pro otázky národní bezpečnosti John Bolton to dokonce označil za jasnou nepřátelskou akci proti Spojeným státům. "Tak nepřátelskou, že (Snowden) přijal ruské občanství," řekl. "Kdyby chtěl bojovat za své principy, zůstal by v této zemi a bojoval by za ně."
Časopis The Atlantic ale dodává, že přestože Snowden nakonec získal azyl v Rusku, nešlo o jeho první volbu, ale až o tu poslední, co mu zbyla. Když se totiž snažil před deseti lety dostat přes Rusko do Ekvádoru, americká vláda mu zneplatnila cestovní pas, a nemohl tak pokračovat dál. S 26 zeměmi jednal o možnosti azylu, ale každá ho odmítla.
Ekvádorský velvyslanec Fidel Narvaez nakonec vystavil Snowdenovi výjezdní doklady, Kreml ho ale odmítl pustit. "Byl jednoduše uvězněn a unesen," zhodnotil. Whistleblower tak zůstal v Rusku, kde loni získal občanství. A to přesto, že dříve kritizoval ruský režim i přímo prezidenta Vladimira Putina. Ekvádorský velvyslanec se domnívá, že to je proto, aby Rusko mohlo využívat jeho příběh k propagandě.
