Zruším Obamovy obchodní dohody, tvrdí Trump. Seznam jeho nových spolupracovníků mezitím roste

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
22. 11. 2016 10:37
Donald Trump chce ihned zrušit klíčové obchodní dohody s Asií, vyjednané jeho předchůdcem Barackem Obamou. Mezitím pokračuje v obsazování své budoucí administrativy. Jeho kritici přitom tvrdí, že je kvůli svému podnikání pořád v masivním střetu zájmů. Ohrozí to nového amerického prezidenta? A o čem napovídají jeho první vládní nominace? Na klíčové otázky odpovídá šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek.
Foto: Reuters

Donald Trump ohlašuje velké změny v ekonomice, sám je přitom podle amerických médií v silném střetu zájmů ohledně svého podnikání. Už jako zvolený prezident měl obchodní schůzky s indickými podnikateli, podle argentinských médií teď dokonce v rozhovoru s tamním prezidentem intervenoval ve prospěch stavby svého mrakodrapu atd. Je to do budoucna Trumpova největší Achillova pata?

Trumpovi reálně hrozí, že se skutečně může dostat do rozporu s platnými zákony v USA. Nejde jen o podnikání, ale taky o jeho rodinu, ve které se střetávají politické i obchodní zájmy.

Pokud by například jmenoval do nějaké oficiální funkce zetě Jareda Kushnera (manžela Trumpovy dcery Ivanky – pozn red.), podle řady právníků by tím porušil zákon. Jak daleko nový prezident zajde, záleží do značné míry na něm. Hodně ale bude záležet taky na americké demokratické opozici, jak šikovně bude schopna využívat třetí z nezávislých pilířů amerického politického systému, tedy moc soudní.

Nehledě na kritiku roste mezitím počet Trumpových nominací na klíčové vládní posty. Jaké lidi si do své administrativy vybírá? Dá se v tom vysledovat nějaká linka?

Většinu dosavadních jmenování tvoří lidé, kteří Trumpa bez okolků a brzy podpořili v předvolební kampani a souzní s ním zároveň v důrazu na politické priority. Obojí platí jak pro Michaela Flynna jako nového poradce pro národní bezpečnost, tak pro Jeffa Sessionse nominovaného na post ministra spravedlnosti.

Mike Pompeo, vybraný pro post šéfa CIA, nepatřil k nejužšímu okruhu Trumpových spolupracovníků v době kampaně a má v Kongresu i mezi odborníky na tajné služby respekt. S novým prezidentem ale například sdílí názor na užitečnost vyšetřovacích metod, které lidskoprávní organizace označují za mučení, nebo na dohodu s Íránem, kterou považuje za pro USA nepřijatelnou.

Zapadá do tohoto rukopisu i údajná kandidatura bývalého republikánského kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho na funkci ministra zahraničí? Co by to znamenalo pro americké spojence v Evropě a vůbec americkou zahraniční politiku? 

Pokud by se potvrdilo, že Romney bude Trumpovou volbou pro funkci ministra zahraničí, šlo by nepochybně o výrazné uhnutí z praxe "odměňovat" funkcemi loajalitu. Romney byl snad vůbec nejhlasitějším kritikem Trumpa mezi republikány v předvolební kampani.

Předchozí republikánský prezidentský kandidát by pro svět znamenal vypočitatelnou tvář v čele diplomacie. Romney reprezentuje tradiční republikánský pohled na svět: Rusko je pro něj největší geopolitická hrozba, ne strategický partner. Je zastáncem silného angažmá Spojených států ve světě, prosazovaného ale primárně skrze dosavadní spojenecká uskupení.

Je otázkou, co by zmohl v administrativě, která bude z velké části obsazena lidmi s hodně odlišným pohledem na mezinárodní politiku. Trochu by to připomínalo poněkud zoufalé postavení ministra zahraničí Colina Powella v první administrativě Bushe mladšího. Obklopen lidmi, jako byli Dick Cheney a Donald Rumsfeld, kteří měli přímou linku k prezidentovi, zůstával často trochu bezradný.

Za horkého kandidáta na post amerického ministra obrany je označován bývalý velitel ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku James Mattis. Mezi vojáky má přezdívku Šílený pes. O čem svědčí tato Trumpova možná nominace?  

Mattis má pro Trumpa dvojí půvab. Je to voják s neposkvrněnou profesní pověstí, a navíc člověk, který se z nejvyšších velitelských pozic často střetával s Obamovou administrativou. S Trumpem ho pojí sklon k nediplomatickému vyjadřování. Írán považuje za hlavní hrozbu pro stabilitu na Blízkém východě. Byl taky spoluautorem protipovstalecké vojenské strategie, která pomohla utlumit nejhorší vlnu násilností v Iráku.

Velkým stoupencem Mattise je například senátor John McCain, který se jinak s Trumpem v zahraniční a bezpečnostní politice neshodne na ničem. V případné dvojici s Romneym by byl Mattis velmi přijatelnou tváří pro svět, ale i ozbrojené síly USA.

Nakonec ještě jeden z vlivných, byť méně viditelných postů. Trumpovým poradcem pro otázky národní bezpečnosti byl nedávno jmenován penzionovaný generálporučík Michael Flynn. Jaká je to zpráva pro Evropu?

Flynn je v jednom ohledu naprosto standardní volbou, pokud jde o post poradce pro národní bezpečnost. I předchozí prezidenti často a z dobrých důvodů sahali po lidech s armádní zkušeností.

Prvním národně-bezpečnostním poradcem Baracka Obamy byl například James Jones, který předtím sloužil jako vrchní velitel sil NATO v Evropě. Obama, který taky neměl předchozí zkušenost se zahraniční a bezpečnostní politikou, tím dal od začátku jasně najevo, že si je toho vědom a že se obklopuje zkušenými lidmi. Posledním poradcem pro národní bezpečnost Ronalda Reagana byl taky voják, Colin Powell, který později coby předseda sboru náčelníků amerických ozbrojených sil velel první válce v Zálivu.

Ve výčtu by bylo možné pokračovat. Obrátit se na vojáka a pověřit ho touto funkcí je prostě standardní postup.

V čem Michael Flynn vzbuzuje kontroverze, je skutečnost, že nejde daleko pro poměrně ostré výroky, které jsou svojí podstatou politické. Flynn například neváhal spojit samotný islám s terorismem nebo prohlásil, že islámské právo šaría se šíří ve Spojených státech. To jsou na člověka, který by měl prezidentovi – pokud možno zasvěceně a nezaujatě – radit, hodně silná vyjádření.

Co se týče Evropy, Flynn soustavně tvrdí, že islamističtí radikálové představují životní hrozbu pro Spojené státy a za účelem jejich porážky je potřeba se spojit s kýmkoli, třeba i s Vladimirem Putinem. Je proto reálné očekávat, že Flynn bude Trumpa tlačit k bližší spolupráci s Ruskem.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy