Přišly hubené jako kostlivci. Tým Čechů zachránil po válce stovky židovských dětí

Obrazem: Operace Zámky. Před 75 lety Češi zachránili děti z koncentračních táborů
Zachráněné děti ze zámku Štiřín: Jehuda Bacon, Magda Bar Or (v tmavém svetru uprostřed), Pavel Kohn, Mordechai Livni, Greta Klingsberg, Jan Růžička, Moshe Traub, Michal Beer, Ruth Aviram. Fotografie pochází ze stejného archivu.
Magda Bar Or po válce. V roce 1944 se sestrou Nelly a matkou skončila v transportu do Osvětimi, otec zahynul v pracovním táboře v Maďarsku. Přežít se podařilo pouze Magdě a její sestře. Emigrovala do Izraele, kde po celá desetiletí pomáhala v komunikaci mezi bývalou vlastí a účastníky poválečných Pittrových ozdravoven. V roce 1964 pomáhala zorganizovat cestu Přemysla Pittra a jeho spolupracovnice Olgy Fierzové do Izraele. Žila v Haifě, kde v srpnu 2015 zemřela.
Další zotavovna byla ve Štiříně, odkud pochází tento snímek. Děti z koncentračních táborů si na něm rozebírají namazané chleby. Kuchařky vařily lehká vegetariánská jídla, což nebylo v době lístkového přídělového systému a nedostatku potravin jednoduché. Fotografie pochází ze stejného archivu.
Jehuda Bacon v roce 2012. Narodil se v Moravské Ostravě v roce 1929, jako třináctiletý byl zařazen do transportu do Terezína, pak prošel Osvětimí. Po osvobození se dostal do Štiřína, kde absolvoval lekce malířství. O dějinách umění mu přednášel MUDr. Emil Vogl. Po odjezdu do Izraele vystudoval výtvarné umění a stal se významným výtvarníkem. Vystavoval v řadě měst na celém světě. Působil též jako profesor. Dnes žije se svojí rodinou v Jeruzalémě.
Foto: Post Bellum
Markéta Bernatt-Reszczyńská, Paměť národa
25. 5. 2020 6:04
Takzvaná operace Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění. Křesťanského humanistu donutili komunisté v roce 1950 k emigraci, protože mu hrozilo zatčení a práce v uranových dolech v Jáchymově. Kdo však nezapomněl, bylo 810 židovských dětí zachráněných z nacistických táborů, o které se po druhé světové válce postaral právě Pittrův tým.

Přemysl Pitter jednal po osvobození rychle. Jako zkušený sociální pracovník si uvědomoval, že je nutné okamžitě zajistit péči pro děti vracející se z koncentračních táborů.

Už 11. května 1945 začal odvážet děti z Terezína, kde se před koncem války šířil skvrnitý tyfus. V Praze jim zajistil bezpečnou karanténu a urychleně hledal vhodné objekty pro zřízení ozdravoven, ve kterých chtěl po karanténě o děti pečovat.

Kapacita Pitterova útulku pro mládež s názvem Milíčův dům na pražském Žižkově totiž přestávala stačit. Díky náhodě se mu ale podařilo získat čtyři zámky nedaleko Prahy, v nichž zřídil ozdravovny.

Při návštěvě kanceláře České národní rady, která vedla Pražské povstání, se Pitter 14. května dozvěděl o třech objektech určených ke konfiskaci. Jednalo se o zámky barona Ringhoffera v Kamenici, Štiříně a Olešovicích, na které se Přemysl Pitter okamžitě vypravil. Na místě zjistil, že se hodí pro zřízení ozdravoven a že se nedaleko nachází ještě zámeček v Lojovicích, který byl zabaven profesoru Knausovi. O několik měsíců později, v říjnu 1945, k nim pak přibyl jako pátý objekt i penzion Bellevue v nedalekém Ládví.

Operace Zámky nabrala rychlý spád. Přemysl Pitter se stal už 16. května 1945 z pověření zdravotně-sociální komise České národní rady správcem zámků a vedoucím ozdravoven. S týmem spolupracovníků, většinou z Milíčova domu, je připravil na příjezd prvních dětí.

Ty o mnoho let později vzpomínaly, jak jim nové prostředí a pečovatelé pomohli zapomenout na válku. "Ve Štiříně začal znovu náš život. Přemysl Pitter nám vrátil víru, že na světě stále žijí i dobří lidé," vzpomínala například Magda Bar Or, rozená Amalia Kopelovičová, která se sestrou Nelly strávila na zámku Štiřín téměř půl roku.

Kdo byl Přemysl Pitter (1895-1976)

  • Pacifista a protestantský duchovní, zasvětil svůj život pomoci dětem.
  • Spolu se švýcarskou učitelkou a sociální pracovnicí Olgou Fierzovou založil na pražském Žižkově z darů přátel a příznivců Milíčův dům pro děti ze sociálně slabších rodin.
  • Milíčův dům byl ve své době nevídaným experimentem pro 150 až 200 dětí, které se zde učily žít v rovnoprávné komunitě. V domě byly herny, hudební sál nebo knihovna a venku hřiště se zahradou, kde děti pěstovaly zeleninu.
  • Děti tu trávily čas po škole, dělaly si úkoly a jedly. Dostávalo se jim lékařské péče. Nejpotřebnější dostávaly ošacení a jídlo pro rodinu. Od roku 1934 tu byly děti z německých rodin, které prchaly z nacistického Německa. Během druhé světové války pomáhali Pitter a jeho spolupracovníci židovským dětem a jejich rodinám.
  • Milíčův dům navštěvovala například od svých deseti do čtrnácti let i Olga Šplíchalová, pozdější manželka prezidenta Václava Havla.

"Stejně jako ostatní mě ohromuje nádhera zámeckých interiérů a vlídnost personálu. Jak tam jsou na nás všichni hodní, jak se o nás starají, kolik jídla nám dávají!" popsal Pavel Kohn ve své knize Zámky naděje, kterou věnoval vzpomínkám dětí na Přemysla Pittera. I on vůči němu a jeho spolupracovnici Olze Fierzové cítil celý život obrovský vděk. Po letech proto v Izraeli posbíral vzpomínky dětí z operace Zámky.

Naším úkolem bylo, aby se měly hezky

Celá akce byla zpočátku financována zejména z dědictví po profesoru Miloši Seifertovi, zakladateli československé Ligy lesní moudrosti, anebo z jiných darů. Po čase však ani tyto peníze na provoz zámků a nákup potravin nestačily. Přemysl Pitter proto požádal Zemský národní výbor, nástupce České národní rady, o finance od státu.

Zamlčované osvobození

ikona - Zamlčované osvobození

Online deník Aktuálně.cz připravil ve spolupráci s Pamětí národa k 75. výročí konce druhé světové války sérii textů o méně známých kapitolách osvobozování Československa:

Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Paměť národa připomíná 75. výročí osvobození také na svém webu.

Personál ozdravoven zpočátku pracoval bezplatně. Jednou z pečovatelek byla i Karla Moravcová, kterou s Pitterem seznámil její manžel Antonín. Ještě za války ji začal brát na Pitterova kázání do Milíčova domu, při nichž si ho Karla oblíbila.

"Když jste něčemu nerozuměli, mohli jste se doptat. Jeho oblíbeným tématem byla láska a vztahy mezi lidmi. Zdůrazňoval, že bez dobrých vztahů neexistuje dobré žití. Nesnažil se evangelizovat, a i když potom kázal židovským dětem ve Štiříně, nebral jim jejich víru ani zvyky," vzpomínala Moravcová.

Na zámku v Lojovicích pečovala o děti předškolního věku, její muž se staral na Štiříně o děti ve věku 14 až 18 let.

"Většina dětí byla z Terezína, kam pro ně jezdil sám Pitter a jeho spolupracovníci. Dávali jsme jim pětkrát denně jíst, nejdřív opatrně kaše, a tak se rychle otřepaly. Jídlo bylo vegetariánské, což byl v poválečném Československu problém, protože se zelenina těžko sháněla," vysvětluje Karla Moravcová.

"S nemocnými dětmi jsem se nesetkala. Pokud na tom byly hůř, zůstávaly v Milíčově domě v péči lékařů. Naším úkolem bylo, aby se měly hezky a snáz se vzpamatovaly z válečných útrap. A tak jsme si celé dny hráli na zahradě, četli a jedli."

Přišla jako kostlivec

K programu pro starší děti na zámku Štiřín patřily besídky, táboráky, recitace nebo tance. Velmi důležitou roli však hrálo jídlo, jak dokládají mnohé vzpomínky dětí z knihy Zámky naděje. Mezi nimi i ta Reneé Iltisové-Freudenthalové: "Dnes je pro mě zajímavé, že mamince píšu velice detailně o jídle, z čehož se dá usuzovat, jak moc bylo tehdy pro mě a všechny jako já důležité."

Reneé se v dopisech matce chlubila, že ji Přemysl Pitter ukazoval návštěvám, protože hezky přibírala na váze. "Přijížděl na zámky o víkendech nebo každou druhou neděli a často s sebou přivážel lidi, kterým chtěl ukázat, co vlastně dělá. Asi aby na to dostal nějaké peníze. Vím, že jsem byla něco jako 'paradestück', jak se říká německy, tedy parádní kousek," vzpomíná. A cituje ze svého starého dopisu: "Dnes byla u nás komise od ministerstva a pan ředitel mě všem ukazoval říkaje 'Tahle dívka přišla sem z koncentračního tábora jako kostlivec a za 14 dní přibrala pět kilogramů'."

Reneé při příchodu na Štiřín vážila 38 kilogramů při výšce 168 centimetrů. "Když jsem odcházela, už jsem vážila dobrých padesát. Já jsem tam opravdu směla jíst, kolik jsem chtěla - a to bylo pro nás velmi důležité. Že nás - v příslušné době, kdy se jídlo podávalo - nikdo neomezoval," popsala v Zámcích naděje.

Reneé vypsala i konkrétní jídla, která děti dostávaly: sladkou polévku s hrozinkami, omaštěné bramborové knedlíky s cibulkou, bramborovou polévku a po ní vdolky s marmeládou, svíčkovou s houskovým knedlíkem či palačinky. Pittrův tým sestavoval jídelníček intuitivně.

Hladovění přerůstá v dlouhodobé potíže

  • V roce 1944 na univerzitě v americké Minnesotě provedli fyziolog Ancel Keys a český antropolog a psycholog Josef Brožek klinickou studii, při níž zkoumali na skupině dobrovolníků fyzické a psychické následky hladovění. Chtěli tehdy přijít na co nejefektivnější způsob zotavení lidí po válce.
  • Studie se zúčastnili pouze mladí muži, kteří během 36 týdnů zhubli čtvrtinu své váhy. Po 20 týdnech zvýšeného příjmu potravy se dostali na svou původní váhu, ale psychické problémy způsobné hladověním (podrážděnost, sebestřednost, deprese, ztráta zájmu o okolí a vztahy) trvaly 32 týdnů.
  • Výsledky vyšly ve studii The Biology of Human Starvation v roce 1950, takže pro rekonvalescenci lidí vracejících se z koncentračních táborů nemohly být využity.
  • Přesto studie nezapadla, její výsledky se používají i nyní při zkoumání mentální anorexie.

Přemysl Pitter však pomoc neomezoval pouze na československé občany, mezi jeho svěřenci byli i mladí Židé z Polska. "Štiřín byl pro nás, kluky z Polska, jako pohádka," vzpomínal v Zámcích naděje Henek Brafman, který přijel s třemi kamarády z Lodže vlakem do Prahy, kde se dozvěděl o ozdravovnách.

"Za nejdůležitější jsme tehdy považovali jídlo a toho tam bylo dost: namazaného chleba, dobrých polévek, knedlíků, brambor. Ale byli tam i ohromní lidé, kteří nás učili česky a anglicky, poslouchali jsme tam hudbu, tancovali, chodili do přírody, sportovali. Bylo to několik nádherných měsíců v překrásném prostředí."

Židovské děti a spolu s nimi ty z Hitlerjugend 

K židovským dětem přibyly na podzim ve Štiříně i německé děti z internačních táborů, v nichž panovaly katastrofální podmínky. Přemysl Pitter je navštěvoval jako člen sociální komise při Zemském národním výboru. Ministerstvo vnitra pak z jeho iniciativy vydalo 18. října 1945 zákaz umísťovat do internačních táborů osoby do čtrnácti let. 

"Teď si to představte: hned po válce židovské děti z koncentráku a vedle nás bývalí Hitlerjugend. A nic se nestalo," vzpomínal Jehuda Bacon, na něhož tento skutek Přemysla Pittra natolik zapůsobil, že ho udělal podle vlastních slov lepším.

"Já tvrdím, že děti i dospělí, kteří opravdu trpěli, mají mnohem větší porozumění pro ostatní, kteří také trpěli, i když jsou to Němci."

Přemysl Pitter jako křesťanský humanista nedělal mezi dětmi rozdíl. Nechtěl, aby byly trestány za činy rodičů. Veřejnost ani Zemský národní výbor ale jeho humanitu neocenily. "V novinách proti jeho aktivitám brojily, vycházely články, že se starají o děti fašistů," vzpomínala pečovatelka Karla Moravcová.

Operace Zámky se tak ocitla v ohrožení. Přemysl Pitter byl za pomoc německým dětem vyloučen ze sociální komise Zemského národního výboru a Štiřín měl být pronajat ministerstvu zemědělství jako zemědělský objekt. Nakonec však zasáhli lidé z ministerstva ochrany práce a sociální péče, kteří rychle převedli ozdravovny pod svou přímou správu a Pittra ponechali na místě správce.

Uznání od Izraele i Německa

Celá operace Zámky trvala do roku 1947. Z koncentračních a internačních táborů se Pittrovi a jeho spolupracovníkům podařilo zachránit celkem 810 dětí. Akce ale upadla v zapomnění, stejně jako odkaz Přemysla Pittra, který v roce 1950 emigroval do západního Německa, aby po falešném udání neskončil v jáchymovských dolech. V Německu poté působil jako kazatel a sociální pracovník v uprchlickém táboře Valka u Norimberka.

Jehuda Bacon považuje Přemysla Pittra za jednoho z největších humanistů 20. století. "O něm by měli Češi, ale i lidé obecně, vědět víc, protože to byl jedinečný člověk. Ze všech dětí, o které se staral, na něj nikdo nezapomněl."

Tzv. Pittrovy děti, které posléze emigrovaly do Izraele, udržovaly se svými poválečnými zachránci pravidelný písemný kontakt. A tak v roce 1964 zorganizovala Magda Bar Or jejich návštěvu v Izraeli, při níž Přemysl Pitter převzal titul Spravedlivý mezi národy. V roce 1966 ho za pomoc židovským dětem převzala i Olga Fierzová. V roce 1971 byl pak Přemyslu Pittrovi udělen Záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo za záchranu německých dětí. 

V Česku se začalo mluvit o odkazu Přemysla Pittra až po pádu komunismu v listopadu 1989. Při Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze vznikl Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové. Prezident Václav Havel propůjčil v roce 1991 Přemyslu Pittrovi Řád T.G.Masaryka III. třídy in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Video: Na zámku Štiřín jsme se mohli zotavit, vzpomíná Maud Michal Beerová

Maud Michal Beerová o Přemyslu Pitterovi, | Video: Paměti národa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ararat-Armenia obhájil titul v arménské fotbalové lize

Fotbalisté celku Ararat-Armenia získali podruhé za sebou arménský titul. Jerevanský klub, který existuje teprve tři roky, zvítězil v utkání posledního ligového kola nad Noahem 2:0 a udržel před ním první místo.

Ararat-Armenia vyhrál ligu o čtyři body a bude startovat v kvalifikaci Ligy mistrů. Druhý Noah a třetí Alaškert čekají boje o Evropskou ligu.

Dva nejlepší arménské celky se v pátek utkaly také v pohárovém finále. Trofej získal po penaltovém rozstřelu Noah, který byl rovněž založen v roce 2017.

před 2 hodinami

Tisíce Izraelců demonstrovaly za odstoupení premiéra Netanjahua kvůli obviněním z korupce a koronavirové krizi

Tisíce Izraelců v úterý večer demonstrovaly před rezidencí premiéra Benjamina Netanjahua. Lidé žádali jeho odstoupení v době, kdy čelí soudu kvůli obviněním z korupce a zápolí s prohlubující se koronavirovou krizí. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy