Clintonová je v Barmě. Uvolní Američané sankce?

Václav Viták
30. 11. 2011 16:06
Za posledních víc než padesát let žádný americký ministr zahraničí Barmu nenavštívil
Americká ministryně zahraničí Clintonová po příletu do Neipyijta.
Americká ministryně zahraničí Clintonová po příletu do Neipyijta. | Foto: Reuters

Neipyijto - Do Barmy přijela ve středu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Její cesta do země, která donedávna věznila známou disidentku Aun Schan Su Ťij,  je považována za předěl ve vztazích mezi Barmou a USA, potažmo Západem.

Mezi Barmou a Spojenými státy vládly desítky let mrazivé antipatie. Za posledních víc než padesát let žádný americký ministr zahraničí tuto zemi nenavštívil.

Clintonovou poslal do Barmy prezident Barack Obama poté, co nová barmská vláda - už civilní - opatrně rozjela proces demokratických reforem a umožnila Su Ťij návrat do politiky. Obama to označil za "jiskřičky pokroku".

Americká ministryně zahraničí přistála v novém hlavním městě Barmy Neipyijtu. V Barmě se zdrží tři dny a bude jednat s prezidentem Theinem Seinem a svým resortním kolegou Wunnou Maungem Lwinem.

Ve čtvrtek se přesune do Rangúnu a setká se s Aun Schan Su Ťij, která z 21 posledních let strávila patnáct ve vězení nebo v domácím vězení.

Uvidíme, říkají opatrně USA

Motivací cesty Clintonové ale není jen snaha Washingtonu podpořit v Barmě přechod k demokratičtější společnosti. Cílem je také omezit hospodářský a politický vliv Číny v regionu.

 

Příznivý vývoj v Barmě by umožnil USA a dalším západním zemím omezit sankce, které uvalily na bývalý barmský vojenský režim.

Americká administrativa proto bude po návratu Clintonové zvažovat další kroky, včetně možného uvolnění sankcí, které na ni Washington uvalil v roce 1988 poté, co tehdejší vojenská junta krvavě potlačila studentské demonstrace, jejichž účastníci požadovali konec vojenské diktatury.

Spojené státy si však dají pozor, aby se neunáhlily a barmskou vládu nepodpořily předčasně. Ta je sice oficiálně civilní, ale skládá se převážně z bývalých generálů, úzce spjatých s armádou.

"Rádi bychom viděli propuštění dalších politických vězňů. Rádi bychom viděli... skutečné volby a konec konfliktů, zvláště hrozných konfliktů s etnickými menšinami," prohlásila Clintonová s tím, že musí získat více informací o situaci v Barmě, "což bude součástí mé cesty".

Barma je zemí s více než 56 miliony obyvatel, ale s velkým počtem nejrůznějších etnických skupin, které mnohdy vedou s centrální vládou ozbrojený boj.

Omezit vliv Číny

Barma má civilní vládu od listopadu loňského roku a od března letošního roku i civilního prezidenta.

Vláda zatím ukazuje, že je ochotná tolerovat určitou kritiku. Propustila přes dvě stě politických vězňů a smířlivě se postavila k laureátce Nobelovy ceny míru Su Ťij.

Kvůli masovým protestům Barmánců dokonce zrušila kontroverzní projekt stavby obrovské přehrady na řece Iravádí, který měla financovat a realizovat Čína.

Portrét Su Ťij v centru Rangúnu - věc donedávna zcela nemyslitelná.
Portrét Su Ťij v centru Rangúnu - věc donedávna zcela nemyslitelná. | Foto: Reuters

Výše investice byla odhadována na 3,6 miliardy dolarů a Peking skutečnost, že barmská vláda od projektu minimálně na deset let odstupuje, velmi pobouřila.

Čína pohlíží na snahu Barmy vymanit se z naprosté politické a hospodářské závislosti na ní s nevolí. Peking již investoval do projektů v této zemi přes 12 miliard dolarů a nestojí o konkurenci.

Zvláště se mu nelíbí představa, že by se v Barmě, která má strategickou polohu a sousedí s Čínou, začaly prosazovat Spojené státy.

Washington však jihovýchodní Asie stále více přitahuje, protože se v této oblasti nechce smířit s pozicí druhořadé velmoci, do které ho Peking pomalu odsouvá.

Na alespoň částečném odpoutání od Číny má zájem i barmská vláda, protože mezi Barmánci sílí odpor k rostoucímu hospodářskému vlivu Pekingu v jejich zemi.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu, Poslanci zákon schválili v prvním čtení

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Předpokládá to vládní novela, která v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Změna má pomoci vymáhat pokuty především od cizinců. Nyní ji posoudí bezpečnostní výbor.

Proces vymáhání postihů je složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle důvodové zprávy zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy