Clintonová je v Barmě. Uvolní Američané sankce?

Václav Viták
30. 11. 2011 16:06
Za posledních víc než padesát let žádný americký ministr zahraničí Barmu nenavštívil
Americká ministryně zahraničí Clintonová po příletu do Neipyijta.
Americká ministryně zahraničí Clintonová po příletu do Neipyijta. | Foto: Reuters

Neipyijto - Do Barmy přijela ve středu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Její cesta do země, která donedávna věznila známou disidentku Aun Schan Su Ťij,  je považována za předěl ve vztazích mezi Barmou a USA, potažmo Západem.

Mezi Barmou a Spojenými státy vládly desítky let mrazivé antipatie. Za posledních víc než padesát let žádný americký ministr zahraničí tuto zemi nenavštívil.

Clintonovou poslal do Barmy prezident Barack Obama poté, co nová barmská vláda - už civilní - opatrně rozjela proces demokratických reforem a umožnila Su Ťij návrat do politiky. Obama to označil za "jiskřičky pokroku".

Americká ministryně zahraničí přistála v novém hlavním městě Barmy Neipyijtu. V Barmě se zdrží tři dny a bude jednat s prezidentem Theinem Seinem a svým resortním kolegou Wunnou Maungem Lwinem.

Ve čtvrtek se přesune do Rangúnu a setká se s Aun Schan Su Ťij, která z 21 posledních let strávila patnáct ve vězení nebo v domácím vězení.

Uvidíme, říkají opatrně USA

Motivací cesty Clintonové ale není jen snaha Washingtonu podpořit v Barmě přechod k demokratičtější společnosti. Cílem je také omezit hospodářský a politický vliv Číny v regionu.

 

Příznivý vývoj v Barmě by umožnil USA a dalším západním zemím omezit sankce, které uvalily na bývalý barmský vojenský režim.

Americká administrativa proto bude po návratu Clintonové zvažovat další kroky, včetně možného uvolnění sankcí, které na ni Washington uvalil v roce 1988 poté, co tehdejší vojenská junta krvavě potlačila studentské demonstrace, jejichž účastníci požadovali konec vojenské diktatury.

Spojené státy si však dají pozor, aby se neunáhlily a barmskou vládu nepodpořily předčasně. Ta je sice oficiálně civilní, ale skládá se převážně z bývalých generálů, úzce spjatých s armádou.

"Rádi bychom viděli propuštění dalších politických vězňů. Rádi bychom viděli... skutečné volby a konec konfliktů, zvláště hrozných konfliktů s etnickými menšinami," prohlásila Clintonová s tím, že musí získat více informací o situaci v Barmě, "což bude součástí mé cesty".

Barma je zemí s více než 56 miliony obyvatel, ale s velkým počtem nejrůznějších etnických skupin, které mnohdy vedou s centrální vládou ozbrojený boj.

Omezit vliv Číny

Barma má civilní vládu od listopadu loňského roku a od března letošního roku i civilního prezidenta.

Vláda zatím ukazuje, že je ochotná tolerovat určitou kritiku. Propustila přes dvě stě politických vězňů a smířlivě se postavila k laureátce Nobelovy ceny míru Su Ťij.

Kvůli masovým protestům Barmánců dokonce zrušila kontroverzní projekt stavby obrovské přehrady na řece Iravádí, který měla financovat a realizovat Čína.

Portrét Su Ťij v centru Rangúnu - věc donedávna zcela nemyslitelná.
Portrét Su Ťij v centru Rangúnu - věc donedávna zcela nemyslitelná. | Foto: Reuters

Výše investice byla odhadována na 3,6 miliardy dolarů a Peking skutečnost, že barmská vláda od projektu minimálně na deset let odstupuje, velmi pobouřila.

Čína pohlíží na snahu Barmy vymanit se z naprosté politické a hospodářské závislosti na ní s nevolí. Peking již investoval do projektů v této zemi přes 12 miliard dolarů a nestojí o konkurenci.

Zvláště se mu nelíbí představa, že by se v Barmě, která má strategickou polohu a sousedí s Čínou, začaly prosazovat Spojené státy.

Washington však jihovýchodní Asie stále více přitahuje, protože se v této oblasti nechce smířit s pozicí druhořadé velmoci, do které ho Peking pomalu odsouvá.

Na alespoň částečném odpoutání od Číny má zájem i barmská vláda, protože mezi Barmánci sílí odpor k rostoucímu hospodářskému vlivu Pekingu v jejich zemi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Dívkám v britském klubu někdo píchl do nohy injekci s narkotiky, policie zadržela dva mladíky

Britská policie zadržela dva muže ve věku 18 a 19 let v souvislosti s vyšetřováním případů žen, které oznámily, že jim v nočním klubu někdo bodnul do nohy injekci s narkotiky, informoval list The Times.

Podle policie v hrabství Nottinghamshire jsou oba muži podezřelí, že ženám podali preparát s cílem "zranit je, obtěžovat nebo jim ublížit". Policisté neuvedli, jakou látku muži údajně ke zdrogování žen použili.

Bezpečnostní síly momentálně vyšetřují 15 případů, ve kterých mladé ženy a muži uvedli, že jim někdo v klubu píchnul do nohy injekci, a nejméně 140 oznámení o drogách v pití. Britská ministryně vnitra Priti Patelová ve středu požádala policii, aby jí urychleně podala informace k těmto případům. Na sociálních sítích se totiž začala množit svědectví žen, kterým se údajně něco podobného stalo, a vznikla kampaň, která vyzývá, aby lidé jeden den v týdnu bojkotovali noční kluby.

"Tato dvě zadržení přicházejí po mé prosbě a po výzvě, aby se lidé přihlásili a nahlásili nám jakékoli incidenty," uvedla šéfka policie v Notthighamshire Kathryn Cranerová. "Pokračujeme v důkladném prošetřování všech oznámení, která nám byla předložena, a tato dvě zadržení ukazují, že pracujeme extrémně tvrdě a spolupracujeme s licencovanými podniky," dodala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Nejvyšší soud USA texaský protipotratový zákon nezablokoval

Americký nejvyšší soud se bude 1. listopadu zabývat snahou vlády amerického prezidenta Joea Bidena a poskytovatelů potratů zrušit přísný texaský zákon, který zakazuje skoro všechna umělá ukončení těhotenství. Texaský protipotratový zákon nicméně zatím zůstane v platnosti, jelikož soudci odložili rozhodnutí o tom, zda jej na žádost vlády zablokovat. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Soudci nejvyššího soudu uvedli, že budou rozhodovat o tom, zda je federální vláda oprávněná kvůli texaskému zákonu podat žalobu. Odpověď na tuto otázku pomůže při rozhodování, zda by zákon měl být zablokován, zatímco spor pokračuje. Prozatím však zákon zůstává v platnosti. Ústní jednání je plánováno na 1. listopadu. Podle agentury AP soud v kauze jedná neobvykle rychle.

V druhém nejlidnatějším státě USA protipotratový zákon platí od začátku září a je označován za nejpřísnější platné opatření proti interrupcím v zemi. Zakazuje provádět potraty od chvíle, kdy lze zachytit srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství, kdy mnoho žen ještě ani netuší, že jsou těhotné. Potrat v Texasu nemohou podstoupit ani ty ženy, které otěhotněly v důsledku incestu nebo znásilnění. Výjimka existuje pouze pro případy krizové zdravotní situace. Texaský zákon je přitom jedním z řady podobných republikány podporovaných omezení potratů, která byla v posledních letech schválena na úrovni států USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy