Washington - Newyorská senátorka Hillary Clintonová, kterou si nastupující prezident Barack Obama vybral coby svou ministryni zahraničí, hodlá v diplomacii prosazovat pragmatický přístup a "chytrou sílu".
Prohlásila to dnes v Senátu, kam přišla na tradiční schvalovací slyšení. Tento proces, jemuž se ne nadarmo přezdívá "grilování", zpravidla představuje několikahodiunový maratón těžkých otázek.
Členové zahraničního výboru Senátu, kde v posledních letech sama zasedala, se jí však patrně nebudou snažit klást do cesty překážky, ale spíše budou chtít ukojit vlastní zvědavost po informacích, co v zahraniční politice společně se zvoleným prezidentem Barackem Obamou chystá.
"Musíme využívat toho, čemu se říká chytrá síla. Je to celá řada nástrojů, které máme k dispozici. S chytrou silou se diplomacie stane předvojem zahraniční politiky," prohlásila Clintonová, která podle agentur zároveň slíbila úzce spolupracovat s Ruskem a Čínou na řešení nynějších potíží, které postihly světovou ekonomiku.
O jejím potvrzení ve funkci se téměř nepochybuje. Za prvé je považována za dobrou kandidátku na post šéfky diplomacie, za druhé byla vybrána populárním prezidentem, za třetí se tím vyřeší otázka, co s touto politickou těžkou váhou, která se po svém návratu do Senátu po prohrané prezidentské kampani už nehodlala smířit se svým "juniorským" postavením.
O mocenské pozici v Senátu totiž rozhodují odsloužené roky a nikdo ze služebně starších jí nehodlá dát v kariérním postupu přednost jen kvůli tomu, že ji mnoho Američanů chtělo za prezidentku.
Bill, Gaza, Obama
"Máme velkou důvěru v její schopnosti vykonávat tuto práci dobře," řekl agentuře Reuters novopečený předseda zahraničního výboru Senátu John Kerry, o kterém se rovněž spekulovalo jako o možném kandidátovi na ministra zahraničí. "Myslím si, že bude potvrzena velkou většinou."
Otázky na tělo se zřejmě budou týkat současné krize v Gaze, domnělých či skutečných názorových rozdílů mezi Clintonovou a Obamou a charitativní činnosti Billa Clintona, bývalého prezidenta a manžela newyorské senátorky.
Neprůhledné účetnictví a neznámí dárci v Clintonově charitativní organizaci byli hlavní překážkou pro její nominaci. Exprezident však zveřejnil v prosinci jména všech větších dárců, aby rozptýlil pochybnosti o možném střetu zájmů.
Počáteční Obamovo mlčení ohledně konfliktu v Gaze, který si vyžádal už více než 900 palestinských životů, a jeho následné obecné výroky, se už ve světě staly terčem tvrdé kritiky.
Zvolený prezident to vysvětluje tím, že odmítá mluvit za národ v takto konfliktní situaci, když ještě není v úřadě. Hned po inauguraci však má údajně začít fungovat tým, který se obnovením mírového procesu na Blízkém východě začne seriózně zabývat.
Clintonová tak pravděpodobně bude čelit otázkám ohledně povahy tohoto týmu a konkrétních plánů, které mají pro smíření Izraelců a Palestinců přichystány.
Naivní šéf?
Na přetřes pravděpodobně přijdou i názorové rozdíly mezi ní a Obamou, které se objevily v průběhu kampaně. Clintonová například označila Obamovy plány na jednání s Íránem za naivní.
Senátorka však bude nyní zřejmě poukazovat na vyhrocenost kampaně a na spíše rétorickou funkci dřívějších přestřelek mezi ní a jejím novým šéfem.
"Bude mít připraveny odpovědi na všechny tyto otázky," řekl Reuters známý politický analytik Larry Sabato. "V určitém bodě to nechají republikáni být."
