* Nominace Clintonové mírní obavy některých Izraelců z Obamy * Jejího manžela Billa Clintona měli Palestinci raději než Bushe * Mírový proces stagnuje od začátku druhé intifády v roce 2000
Jeruzalém - Jednou z tradičních povinností amerických ministrů zahraničí je snaha o řešení letitého izraelsko-palestinského konfliktu.
Zvolením Baracka Obamy Izraelci příliš nadšeni nebyli. Považují ho za méně nakloněného svým postojům než Johna McCaina, přestože Obama v předvolební kampani vystupoval na obranu Izraele a podle průzkumů mu dala svůj hlas i většina amerických židovských voličů.
Po jmenování vlády ale přichází úleva a uklidnění. Ministryní zahraničí v Obamově kabinetu bude Hillary Clintonová, v Izraeli poměrně oblíbená.
Její názory rezonují s pohledem na okolní svět z Jeruzaléma, Tel Avivu, Haify a dalších částí židovského státu.
V předvolební kampani zastávala tvrdý postoj vůči Íránu a Sýrii. Dvěma zemím, které Izraelci považují za největší nepřátele.
Podle Clintonové je představa Íránu vyzbrojeného jadernými hlavicemi pro USA nepřijatelná a od Sýrie chce, aby zastavila jakoukoliv podporu palestinským radikálním organizacím. Včetně Hamásu, který zvítězil v posledních volbách.
V minulosti také jako první dáma USA kritizovala palestinské školství, které podle ní vychovává děti k nenávisti vůči Izraelcům a komplikuje tak mír a usmíření.
Od tehdejšího prezidenta palestinské autonomie Jásira Arafata žádala, aby se učebnice změnily.
Nová ministryně je tak představitelem toho směru americké zahraniční politiky, který považuje bezpečnost Izraele a jeho zájmy za prvořadý americký cíl na Blízkém východě.
"Hillary Clintonová je velkou přítelkyní Izraele a židovského lidu. Jsem si jistý, že v nové funkci přispěje k dalšímu prohloubení zvláštního vztahu mezi USA a Izraelem," prohlásil odstupující premiér židovského státu Ehud Olmert.
Spokojenost daly najevo i některé židovské organizace v USA.
"Co se týká Izraele, je to dobrá volba," řekl agentuře Reuters ke jmenování Clintonové izraelský politolog Šmuel Sandler z Bar Ilanovy univerzity v Tel Avivu.
Palestinci vyčkávají. Bill Clinton si u nich totiž v devadesátých letech vydobyl slušné renomé. Když přijel v roce 1998 na návštěvu do pásma Gazy, vítaly ho nadšené davy a všude vlály americké vlajky.
Clintonův pokus dosáhnout mírové dohody na summitu v Camp Davidu o dva roky později však skončil nezdarem a krátce nato propukly násilnosti, známé jako "druhá intifáda". Od té doby je mír v nedohlednu.
Pokus George Bushe znovu nastartovat proces loni na summitu v Annapolisu k průlomu nevedl.
"Asi kdokoliv bude lepší než administrativa George Bushe. Ale nemyslím, že dojde k nějakým zásadním změnám americké politiky na Blízkém východě," tvrdí egyptská analytička Dia Rašvánová.
Svým osobním vyslancem pro Blízký východ hodlá Obama podle některých diplomatických zdrojů učinit Daniela Kurtzera. Praktikujícího a silně věřícího žida, který byl v minulosti kromě jiného velvyslancem USA v Egyptě a Izraeli.
Arabové jej považují za nekriticky proizraelského, ovšem Kurtzer několikrát kritizoval existenci židovských osad na Západním břehu Jordánu a jeho vztahy s bývalým izraelským premiérem Arielem Šaronem údajně nebyly příliš dobré.
Méně radosti dělá Izraelcům obsazení postu poradce prezidenta USA pro otázky národní bezpečnosti. Obama si vybral generála Jamese Jonese, někdejšího člena nejvyššího velení sil NATO.
Ten je znám svoji občasnou ostrou kritikou Izraele.
