Manila - Filipínská národní policie (PNP) se už nebude podílet na krvavém protidrogovém tažení, které jihoasijský stát sužuje skoro rok a půl.
Rozhodl o tom prezident Filipín Rodrigo Duterte.
V úterý podepsal memorandum, na základě něhož se musí policejní složky stáhnout a úkol přenechat Filipínskému úřadu pro boj s omamnými látkami (PDEA).
Podle Duterteho je cílem "vnést pořádek do operace a kampaně, která je namířená proti ilegálním drogám". Chce, aby tuto záležitost od nynějška měla na starost jediná organizace.
Šéf PNP Ronald dela Rosa už ve čtvrtek rozpustil všech 18 regionálních policejních antidrogových jednotek. Strážníci se nyní mají zaměřit na jiné zločiny.
Duterteho druhý pokus
Duterte se ke stejnému kroku uchýlil už letos v lednu. Odůvodnil to tím, že chce očistit policii od korupce, kterou je podle něho skrz naskrz prohnilá.
Tehdy ale na jeho rozhodnutí mohla mít vliv i čerstvá zpráva neziskové organizace Amnesty International (AI), která obviňuje filipínskou policii z protiprávního chování.
V dokumentu například stojí, že policisté běžně platí úředníkům za to, že zabíjí údajné drogové delikventy. Vymýšlejí si také falešné důkazy, tak aby to vypadalo, že při zabíjení Filipínců jednali v sebeobraně.
O pět týdnů později ale Duterte od svého plánu ustoupil. Údajně proto, že drogová kriminalita znovu zaplavila ulice.
Duterte teď přistoupil k novému opatření v čase, kdy policie i on sám čelí velké kritice.
Zejména srpen byl ve znamení velké vlny nevole proti němu. Tehdy vyvolalo masivní protesty zabití sedmnáctiletého studenta Kiana delos Santose. Student, který při zatýkání vystrašeně prosil policisty, aby ho nechali jít, se stal výrazným symbolem vzdoru proti policejnímu teroru.
PDEA: Jsme připraveni
Tažení proti drogám vyhlásil někdejší starosta filipínského města Davao v červnu 2016, když nastupoval do funkce. Tehdy prohlásil: "Jsou tady tři miliony drogově závislých lidí. Budu šťastný, když je zabijeme." Záhy získal přezdívku Popravčí.
Podle informací policie zemřelo od té doby na 3900 lidí. Lidskoprávní organizace ale hovoří o nejméně sedmi tisících mrtvých.
Podle hlasů příbuzných obětí i neziskových společností se ale mezi mrtvými velmi často nachází lidé, kteří byli z užívání nebo z prodeje drog pouze podezřelí. Přímé důkazy chyběly.
PDEA, který vznikl v roce 2002 a je pod dohledem prezidentského úřadu, čítá podle jeho mluvčího Derrecka Carreona asi dva tisíce členů. Tvoří tak jen něco přes jedno procento ze všech policejních složek na Filipínách.
Oslabení počtu jednotek by tedy mohlo vést k tomu, že se výrazně sníží počty mrtvých.
Carreon se nebojí, že by úřad svou úlohu nezvládl. "Jsme připraveni," avizoval.
Zničení "velké drogové ryby"
Carreon zároveň pro agenturu Reuters uvedl, že boj proti narkomanům bude zbrusu nový i v jiném směru.
Doposud se vláda zaměřovala na potlačení zločinu na ulicích, teď si ale Duterte stanovil vyšší metu. Chce zničit samotné jádro: sítě dodavatelů a početné drogové skupiny - takzvanou velkou rybu.
Podle mluvčí filipínské vlády Ernesta Abelly je změna taktiky výsledkem toho, že několikaměsíční tažení proti pouličním dealerům bylo úspěšné.
Rozplést mohutné drogové síly plánovala Manila už před rokem. Tehdy úřady spustily takzvaný Project Double Barrel Alpha, který se o to měl postarat. Podle kritiků ale nikdy k ničemu takovému nedošlo.
Carreon zároveň dodal, že nemůže garantovat, že by nová "válka" byla méně krvavá. "Nechceme střety, ale musíme také chránit sami sebe v případě, že drogoví dealeři budou vzdorovat," uvedl pro agenturu Reuters.
"Zasáhneme cíl, takzvanou velkou rybu. Tím, že odstraníme tyto vysoce postavené cíle, dojde i k omezení distribuce drog na ulicích a k roztržení celé sítě," dodal Carreon.
Ani pokles popularity ho nezastaví
Podle některých politiků ale nestačí, že Duterte vyjmul z drogového tažení policii.
Někteří se domnívají, že by bylo potřeba prostě celou záležitost důkladně přezkoumat. "Výměna stráží nestačí," obává se například senátorka Risa Hontiverosová.
Je ale otázka, jestli k takové debatě někdy dojde.
Čerstvý průzkum, který o víkendu zveřejnila organizace The Social Weather Stations, sice ukázal nebývalý pokles prezidentovy popularity, Duterteho ale zřejmě hned tak něco nezastaví.
A to ani nyní, kdy se potýká s nejnižší popularitou od chvíle převzetí nejvyššího úřadu v zemi. Zatímco v červnovém průzkumu veřejného mínění s ním bylo spokojeno 66 procent dotázaných, koncem září už jen 48 procent respondentů.
