Kontroverzní stavba obřích vodních kanálů, které by měly přivádět vodu z himalájských velehor v Tibetu do vyprahlé Žluté řeky v zaostalé západní Číně, je velmi nákladný projekt. A podle jeho kritiků nebude rentabilní. Přesto Čína vodu potřebuje. A spousty.
Více než 600 větších i středně velkých měst v Číně trpí vážným nedostatkem vodních zdrojů. Může za to nejen rychle rostoucí populace, která se stěhuje do ekonomických center, ale také změny klimatu způsobené globálním oteplováním.
Dražší než Tři soutěsky
Systém tunelů je obrovskou výzvou pro čínské inženýry. Má být dlouhý 300 kilometrů a jeho výstavba má stát víc než obří přehrada s elektrárnou Tři soutěsky, jejíž dokončení vyšlo na 25 miliard dolarů.
Tři soutěsky byly i přes protesty milionu lidí dostavěny letos v květnu. Kvůli obří přehradě s hydroelektrárnou byla zatopena dvě velká města, stovky vesnic, 1600 továren a také 16 archeologických nalezišť.
Stejně jako Tři soutěsky také projekt obřích tunelů má podporu čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa a měl by být postaven do roku 2010. Proti se však staví ministr vodních zrojů Wang Šu-čcheng.
Odborníci versus vláda
"Je mi líto, ale všichni experti, co znám, se stavějí proti plánu Západní vodní cesty. Chci říct tři věci: Projekt není nutný, je neuskutečnitelný a je také neodborně navržen," říká ministr.
Wang se však obává, že nejvyšší vedení státu se již rozhodlo a stavbu už nic nezastaví.
Cena za vodu dopravovanou z Tibetu do Žluté řeky přitom bude na čínské poměry vysoká. Její dovoz, zpracování a následné uskladnění by stálo 20 yuanů (asi 50 korun) za kubík, což je v Číně běžný denní příjem dělníka.
