reklama
 
 

Indie má obří plány. Chce krotit Himálaj

27. 6. 2006
Gangtok - Indie přichází s ambiciózním plánem. Chce postavit desítky přehrad s hydroelektrárnou na dalekém severovýchodě - v himálajských horách.

Elektrárny by měly dohromady vyrábět až 60 000 MW elektrické energie, což je dvojnásobek současné produkce všech vodních elektráren v Indii a také polovina celkové indické produkce.

Plán není nerealizovatelný, Indie prostě energii potřebuje.

Spousty výhod i hrozby

Až bude projekt, neměl by Indii zajistit pouze dodávky elektřiny, ale také omezit časté povodně, pomoci zavlažovat pole i zvýšit turistický ruch v oblasti, tvrdí odborníci.

Jenže místní lidé mají obavy. Desetitisíce lidí budou přinuceny odstěhovat se z domova, změna krajiny těžce poškodí životní prostředí a ohrožen bude také tradiční způsob života místních lidí.

"V čí prospěch se ty projekty plánují?" položil si otázku Himanšu Thakkar z Jihoasijské sítě pro přehrady, řeky a obyvatelstvo.

"Všechny sociální a ekologické náklady ponesou lidé z tohoto regionu. A soudě podle předchozích zkušeností budou tyto náklady značné a zaplatí je převážně nejchudší, kteří jsou odkázáni na přírodní zdroje kolem sebe."

To však zdaleka nejsou jediná nebezpečí, se kterými se projekt potýká. V oblasti totiž už desetiletí figurují četné povstalecké skupiny bojující proti indické vládě.

Zatopena budou celá města

O přehrazení divokých horských řek tekoucích z himálajských hor ve státě Arunáčalpradéš sní snad každý vodní stavitel. Vláda plánuje postavit 89 vodních elektráren, ale místní varují: Projekty nebyly důsledně prokonzultovány.

"Centrální vláda rozprodává Arunáčalpradéš, aniž se poradila s lidmi," říká Bamang Anthony z organizace Arunačalská občanská práva.

"Propagátoři mluví o rozvoji. My si také přejeme rozvoj, ale chceme vědět, jaký druh rozvoje v naší zemi chtějí. Ty projekty jsou neprůhledné."

Přehrady zatopí tisíce hektarů půdy, některá města a kvůli nim se bude muset přestěhovat více než 30 000 lidí. Oblast je rovněž jedna z nejaktivnějších seismologických oblastí světa, hrozí zde častá zemětřesení.

Konstrukce přehrad také mohou poškodit křehký ekosystém východního Himálaje, domova tisíce druhů rostlin. Přehrada na řece Subansiri například naruší místo výskytu jedinečného a ohroženého druhu, ganžského delfína, upozorňují ekologové.

Nestabilní Manipur

Na hranicích Indie a Myanmaru zase leží malinký svazový stát Manipur. Odpor místních obyvatel proti indické nadvládě si vyžádal už přes 10 000 životů.

Už dvacet let vláda hovoří o stavbě 162 metrů vysoké přehradní hráze, která by produkovala 1500 MW energie. Problém je, že má ležet na soutoku řek Tuivai a Barak, což je oblast ovládaná právě rebely.

Tipaimukhský projekt nakonec dostal zelenou v roce 2003 během období přímé vlády Dillí, a stavební práce na budoucí největší přehradě ve východní Indii tak mohly začít.

Vláda slíbila, že přehrada bude poskytovat vodu farmám a vesnicím v oblasti, kontrolovat povodně a také podporovat turistiku. Hlavní však je, že všem bude poskytovat elektřinu.

Po problémech se zavlažováním rýžových polí rozzlobení vesničané napadli dělníky a zapálili některé objekty stavbařů. Situace se uklidnila, až když centrální vláda do oblasti vyslala tisícovku vojáků.

"Namísto aby vyslechli naše požadavky, vláda poslala armádu, aby umlčela náš hlas," řekl Thanmi Kashung, hlava organizace Dam Affected Villagers (přehradou postižení vesničané). "Vojáci teď vyhrožují našim lidem."

Tradice vs. rozvoj

Aby se vyhnuly podobným problémům, zaměřují se vlády dalších severovýchodních indických států na projekty takzvaných "průtočných přehrad".

Tok řek je nasměrován do podvodních kanálů, ale nebuduje se žádná hráz, nevzniká vodní nádrž a přesídleno je jen málo obyvatel.

V himálajském státečku Sikkim se plánuje postavit šest takovýchto projektů na řece Tísa, které by měly produkovat více než 3000 MW, jenže vesničanům se to vůbec nelíbí.

Starobylý kmen Lepča řeku tradičně uctívá a jeho příslušníci se obávají, že se zmizením řeky do řady tunelů se i oni sami postupně ocitnou na okraji společnosti.

Tunelování a exploze už způsobily několik vážných sesuvů půdy a také vysychání pramenů. Špína a kameny také znečišťují řeku. Nejvíce obav však vzbuzuje množství hinduistických a muslimských dělníků, kteří narušují tradiční kulturu buddhistického, křesťanského a animistického státu.

"Historie, étos a folklór Sikkimu je spojen s Tístou a teď prakticky mizí," říká Tseten Lepcha z organizace Affected Citizen of Teesa.

autor: Roman Staněk | 27. 6. 2006

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama