Tsunami nejvíce zasáhlo pobřeží oblastí, které dnes tvoří provincie Kuang-tung a Chaj-nan, a neunikly mu ani ostrovy v Jihočínském moři. Mohutné vlny zřejmě vyvolalo zemětřesení v Manilském příkopu, který leží v Tichém oceánu u Filipín a dosahuje hloubky 5400 metrů.
Vyplývá to ze studie, na které se podílela Čínská vědecko-technologická univerzita (USTC) a Východočínská pedagogická univerzita. Výsledky výzkumu se v prosinci objevily ve vědeckém časopise Chinese Science Bulletin.
Na první indicie, které naznačovaly, že před tisíci lety došlo na jihu Číny k přírodní katastrofě obrovských rozměrů, narazili vědci už v roce 2013. Tehdy na ostrůvku Lincoln, který je součástí Paracelských ostrovů v Jihočínském moři, natrefili na nezvykle položené velké kameny a kusy korálů. Nacházely se daleko od pobřeží, kam se podle odborníků nemohly dostat jinak než za pomoci masivní vlny.
"Našli jsme biologické důkazy a důkazy o usazeninách, které naznačovaly, že v Jihočínském moři došlo k tsunami, jež před asi tisíci lety zasáhlo ostrov," cituje ze studie americká televize CNN.
Vědci pak soustředili svoji pozornost na ostrov Nanao na jihovýchodě provincie Kuang-tung. Také tady objevili kusy korálů, skalní ložiska i mušle, které by se sem normálně jen stěží přesunuly.
"Poblíž míst, odkud jsme odebrali vzorky, se nacházely také velké kameny, které k přesunu obvykle potřebují silné vlny," dodává tým vědců, v jehož čele stáli Sun Li-kuang a Sie Čou-čching z Čínské vědecko-technologické univerzity.
Tsunami se může opakovat
Tsunami podle výzkumníků způsobilo "drastický kulturní úpadek", ze kterého se území vzpamatovávalo ještě dalších pět set let. List South China Morning Post píše, že badatelé v oblasti nalezli pouze keramické úlomky z období dynastie Sung, která se držela u moci v letech 960 až 1279, a starověké mince. Nic více ale ne.
Výzkum navíc nepřináší jen nové poznatky o čínské historii, nýbrž i varování pro tuto zemi do budoucna. Podle vědců by se totiž obří vlna tsunami mohla na jihu opakovat. Kuang-tung je přitom v současnosti nejlidnatější čínskou provincií, a tak by tsunami mohlo mít velké množství obětí.
Hlavním problémem je fakt, že provincie je velmi nízko položená. Hongkong, který leží na pobřeží Jihočínského moře, a některá další města jsou navíc z části vystavěny na uměle navršené půdě, se kterou by se tsunami snáze vypořádalo.
V případě ničivé vlny by se také mohla opakovat tragédie podobná té z března 2011, kdy tsunami zasáhlo Japonsko. Zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály tehdy udeřilo na severovýchod ostrovního státu a vyvolalo vlnu, která mimo jiné poškodila trojici jaderných elektráren. V jedné z nich, Fukušimě I, došlo pak k ničivým výbuchům.
Právě jižní pobřeží Číny se chlubí hned několika jadernými elektrárnami. Podle CNN, která se odkazuje na Světovou jadernou asociaci (WNA), se jich tam nachází celkem sedm a čtyři další se staví. Majitelé komplexů nicméně tvrdí, že stavby jsou vůči tsunami odolné.
Čína minulý rok také vybudovala nový systém bójí rozmístěných v Manilském příkopu, které mají sloužit jako včasný varovný signál před tsunami. Systém podle expertů dokáže upozornit na příchod seismické vlny dvě hodiny dopředu.
