Tchaj-wan označil manévry za de facto vyhlášení blokády, protože jeho letadla i dopravní lodě musejí měnit své trasy.
Čínští vojáci navíc ve čtvrtek odpálili několik balistických raket Dongfeng v blízkosti souostroví Ma-cu, které kontroluje tchajwanská vláda.
Peking se mstí za to, že v pondělí navštívila Tchaj-wan předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, přestože před tímto krokem varoval několik dní předtím čínský prezident Si Ťin-pching v telefonickém rozhovoru s prezidentem USA Joem Bidenem.
Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky "jedné Číny" na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom funguje nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.
Nejistá podpora od Američanů
Podle zpráv z místa stojí čínská a tchajwanská plavidla blízko proti sobě. Dosud největší vojenské cvičení nejblíže Tchaj-wanu uspořádala Čína v roce 1995, kdy tehdejší tchajwanský prezident Li Teng-chuej navštívil Spojené státy. Peking trvá na tom, aby ostrov neměl žádné politické a diplomatické kontakty se světem.
Podle amerického deníku Wall Street Journal je současné cvičení v podstatě čínskou přípravou na blokádu Tchaj-wanu v případě, že se rozhodne Peking zaútočit a zmocnit se ostrova silou.
Tchajwanské ministerstvo obrany o několik hodin dříve oznámilo, že jeho webové stránky napadli hackeři a stránky byly dočasně mimo provoz. Podle mluvčí vlády kyberútoky mířily také na ministerstvo zahraničí a prezidentskou kancelář, ale zatím nezpůsobily žádnou škodu.
Obranná doktrína Tchaj-wanu je založená na předpokladu, že Čínu odstrašuje od invaze pravděpodobnost velkých lidských a materiálních ztrát při útoku. Zároveň by obrana ostrova měla vydržet několik dní do chvíle, než by se případně zapojili do konfliktu Američané.
Smlouva mezi Tchaj-wanem a USA z roku 1979 (Taiwan Relations Act) však nedefinuje jasně, zda by Američané do války mezi Tchaj-wanem a Čínou přímo poslali vlastní vojáky, nebo zda by ostrovu poskytli jen zbraně a jinou podporu.
Invaze za tři roky?
Tchaj-wan vydává ročně v přepočtu více než osm miliard dolarů na zbrojení (téměř 194 miliard korun). Soustřeďuje se především na protiletadlové střely, námořní miny a letectvo, aby co nejvíce ztížil možnosti čínské pěchoty uchytit se na ostrově.
Tchajwanský ministr obrany Čchi Kchuo-čcheng prohlásil loni v parlamentu, že Číňané systematicky modernizují a budují armádu tak, aby byla schopná invaze na ostrov v roce 2025.
Čínská lidová armáda má přes milion příslušníků pozemních sil, 5800 tanků a 1500 letadel. Tchajwanské ozbrojené síly disponují 140 tisíci vojáků, 800 tanků a 500 letadel.
Vojenský rozpočet Číny činil v roce 2020 v přepočtu 293 miliard dolarů, uvádí Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Pro srovnání: ruský vojenský rozpočet ve stejném roce činil 66 miliard dolarů, tchajwanský rozpočet se pohybuje ročně kolem 12 miliard dolarů.
Čína letos spustila na vodu už svoji třetí letadlovou loď.
