Peking - Ochránci přírody protestují. Čínská vláda v pondělí oznámila, že k lékařským účelům povolí vládou kontrolovaný obchod s tygřími kostmi a nosorožčími rohy.
Aktivisté varují, že krok Pekingu může mít rozsáhlé dopady na přežití ohrožených zvířat ve volné přírodě.
"Ve výjimečných případech může být prodej, nákup, export a import nosorožčích a tygřích produktů povolen zákonem," píše se v oficiálním prohlášení čínské státní rady, o kterém informoval magazín National Geographic.
Prohlášení dále upřesňuje, jaká zvířata mohou být k těmto účelům použita. "Nosorožčí rohy a tygří kosti mohou být odebrány pouze zvířatům chovaným na farmách. Netýká se to zvířat, která vyrostla v zoologických zahradách," stojí v dokumentu s tím, že tygří kosti mohou být odebrány pouze mrtvým zvířatům.
Rozhodnutí vyvolalo negativní reakce ochránců přírody ze Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Podle nich vrátí snahy o ochranu přírody o desetiletí zpět. "Vzhledem k malé populaci přirozeně se vyskytujících tygrů a nosorožců, kteří musí čelit mnohým hrozbám, je legalizování obchodu s jejich částmi jednoduše až moc velký risk, který na sebe Čína bere," sdělila Margaret Kinnairdová z WWF. Zároveň se domnívá, že rozhodnutí může mít na populaci živočichů "globální devastační dopady".
Poškozená pověst
Podle odhadů Světového fondu pro ochranu zvířat žije ve volné přírodě přibližně 30 tisíc nosorožců a pouhých 3900 tygrů.
Čínské úřady v reakci na kritiku tvrdí, že užívání přípravků z tygrů a nosorožců může být povoleno pouze certifikovanými lékaři tradiční čínské medicíny a že jejich produkty sehnané nelegální cestou budou zkonfiskovány. Ochránci přírody se přesto domnívají, že bezpečnost zvířat nebude dostatečně zajištěna.
Podle Leigh Henryové z WWF bude velice těžké rozlišit, která zvířata byla pořízena z farem a která z volné přírody. Jako jedinou možnost vidí DNA testy, jejich provádění ale nepovažuje za reálné. Henryová dále upozorňuje, že situace bude nahrávat černému trhu, který se za legální obchod schová.
China has allowed the trade and use of rhino horn and tiger bone again. It's seen as "an enormous setback" to the protection of these endangered animals. https://t.co/dnHHHzKnzV pic.twitter.com/mh35n2dtnf
— SCMP News (@SCMPNews) October 30, 2018
Zákaz využívání částí těl ohrožených zvířat Čína zavedla v roce 1993. Další krok k ochraně přírody udělala čínská vláda v loňském roce, kdy chtěla úplně zavřít domácí trh se slonovinou.
"Pověst Číny jako lídra v ochraně přírody, kterou si vysloužila po zákazu obchodování se slonovinou, je nyní zničená. Tato zpráva skutečně ohrožuje budoucí přežití tygrů žijících ve volné přírodě. Zvyšuje poptávku po částech jejich těl, na rozdíl od toho, aby tento požadavek odstraňovala," říká pro National Geographic Debbie Banksová z Agentury vyšetřující zločiny proti životnímu prostředí.
Nosorožčí rohy jako lék na rakovinu?
Části těl vzácných živočichů se využívají hlavně v tradiční čínské medicíně. Traduje se například, že nosorožčí rohy v práškové formě dokážou pomoci se dnou nebo zabránit rakovině. Tygří kosti v mastičkách zase prý pomáhají s revmatismem i bolestmi zad. Jejich vliv na lidské zdraví však nebyl nikdy prokázán.
Mezi další oběti tradiční čínské medicíny patří oslové. Zvyšující se životní úroveň Číňanů a přetrvávající víra v účinky tradiční čínské medicíny zvýšila v zemi poptávku po částech těl zvířat, které mají údajně prodlužovat život. Ročně jsou tak do Číny dováženy přibližně čtyři miliony oslů převážně z Afriky. Zvířata uspokojují poptávku po zvířecí kůži, která má obohacovat krev.
