reklama
 
 

"Súdáne, pojď sem." Poslední samec nosorožce rozumí česky, žije v Keni a hledá partnerku na Tinderu

26. 12. 2017
Nosorožec Súdán v Keni | Video: Aktuálně.cz |  00:54
Súdán prožil skoro celý život v české zoo ve Dvoře Králové a je posledním žijícím samcem nosorožce severního bílého na světě. Redaktor Aktuálně.cz za ním vyrazil do jeho současného místa pobytu - keňské rezervace Ol Pejeta.

Nairobi (od našeho zvláštního zpravodaje) - "Když přijdou návštěvníci k Súdánovi blíž, někteří z nich pláčou," ukazuje na pasoucího se vzácného nosorožce jeho ošetřovatel Jacob Anampju. Více než dvoutunový kolos je smutnou připomínkou pytláctví a drancování přírody.

Súdán je posledním žijícím samcem nosorožce severního bílého na celé planetě. Minimálně co se týče známých exemplářů. Tisíce dalších už vyhubili pytláci kvůli pověrám o údajných účincích jejich rohoviny. Keňská rezervace Ol Pejeta, kde Súdán aktuálně žije, se teď snaží o takřka nemožné: Odborníci chtějí za pomoci umělého oplodnění vzácný druh nosorožce na poslední chvíli zachránit.

Pomáhají jim v tom i moderní technologie. Správci rezervace zřídili dokonce čtyřiačtyřicetiletému zvířeti účet na internetové seznamce Tinder.

"Nechci být dotěrný, ale osud mého druhu doslova závisí na mně," vyzývá jeho tamní profil. Po kliknutí se otevře dárcovská stránka shromažďující příspěvky na nákladné umělé oplodnění vzácného nosorožce. Súdán už se kvůli vysokému věku a problémy s končetinami nedokáže rozmnožit přirozeně. 

Pracovníci rezervace potřebují získat na pokrytí složitého procesu oplodnění vajíček a jejich donošení náhradní matkou příbuzného druhu - nosorožce jižního - 9 milionů dolarů (zhruba 200 milionů korun). "Díky Tinderu se nám podařilo od dárců sehnat asi 90 tisíc dolarů. Projekt jsme spustili spolu s reklamní agenturou Ogilvy Africa," vysvětluje marketingový manažer Ol Pejety Jerry Sellanga.

"Súdáne, pojď"

Poslední exemplář vzácného nosorožce dostal jméno podle afrického státu Súdán, kde byl jako dvouletý v roce 1975 odchycen. Pak žil 34 let v zoologické zahradě v českém Dvoře Králové nad Labem, než znovu zamířil do Afriky, tentokrát do Keni. Českou "výchovu" nezapře Súdán ani na africké půdě. "Nejenže slyší na svoje jméno. Když česky zakřičíme: 'Súdáne, pojď sem,' jde za námi," směje se ošetřovatel Anampju.

 

Budoucnost Súdána a jeho vzácného nosorožčího druhu je ale velmi nejistá. Ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas přiznává, že tento poslední exemplář je u konce života i sil. "Těžko odhadnout, zda mu už zbývá jen pár měsíců, nebo nějaký rok," říká.

Samce Súdána přitom spolu s dvěma samičkami Najin a její dcerou Fatu převezli z Česka do keňské rezervace v roce 2009 s nadějí, že se v prostředí africké savany přece jen rozmnoží.

Pokusy o reprodukci ale selhaly. Umělé oplodnění tak zůstává poslední teoretickou možností, jak Súdánův druh zachránit. Tři zvířata v keňské Ol Pejetě, formálně pořád patřící královodvorské zoo v ČR, jsou posledními kusy nosorožců severních bílých na světě.

Přemysl Rabas ale tvrdí, že umělé oplodnění vzácných nosorožců je velmi náročné. "V současné době pracujeme na technice, která se pokouší vytvořit  embrya v laboratorních podmínkách a jejich přenos do náhradní matky. Jsme v závěrečné fázi přípravy," dodává český expert.

Stráž se samopaly 24 hodin denně

Nosorožčí důchodce Súdán si ale se záchranou svého druhu příliš starosti nedělá. Ošetřovatelé v Ol Pejetě každý den kolem sedmé hodiny ranní otevírají zelenou plechovou buňku a chystají zvířeti žrádlo. Na zem k jeho ohradě dávají kupku sena, mrkve a vysypávají i kyblík výživových granulí.

"Nepřibližujte se k němu zleva," upozorňuje ošetřovatel s tím, že zvíře trpí na levém oku šedým zákalem. "Viděl by vás až na poslední chvíli, lekl by se a mohl by zaútočit," dodává.

I přesto je Súdán velmi krotký, návštěvníci rezervace si ho občas můžou dokonce i pohladit. Kromě lidí mu společnost dělá hejno kočkodanů, kteří číhají, kdy ho budou ošetřovatelé krmit. Potom mu jídlo opatrně berou.

V oploceném prostoru rezervace Ol Pejeta hlídá Súdána čtyřiadvacet hodin denně stráž ozbrojená samopaly. Kvůli nebezpečným pytlákům, pro které jsou vzácný exemplář a jeho nosorožčí rohy velmi lákavou kořistí. "Problémy jsme tu zatím neměli, je to spíš preventivní opatření," říká jeden ze správců rezervace Samuel Mutisya.

Podle Světového fondu na ochranu přírody žilo ještě v roce 1960 více než 2000 kusů nosorožců severních bílých. O 20 let později už kvůli řádění pytláků jen 15 zvířat, dnes zbývají poslední tři. Podobně rychle mizí populace dalších druhů nosorožců.

Pytláci totiž za kilogram nosorožčích rohů dostanou na černém trhu až 1,3 milionu korun. Poptávka po nich je hlavně v Asii, kde se z rohoviny vyrábí předražené šperky nebo sošky. Někteří tamní obyvatelé také věří, že jim prášek z nosorožčích rohů pomůže od neplodnosti.

V poslední době se navíc objevují případy, kdy do výrobků z nosorožčích rohů investují překupníci podobně jako do umění. Věří totiž, že se cena vzácné suroviny kvůli úbytku nosorožců ještě zvýší.

Cestu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.

autor: Jan Hejl | 26. 12. 2017

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama