Čína dokončila dvoudenní vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu. Ostrov mluví o provokaci

25. 5. 2024 9:07
Čína dokončila dvoudenní vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu, při kterém simulovala útoky s bombardéry a cvičila nalodění, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínskou státní televizi. Tchaj-wan cvičení odsoudil a v sobotu uvedl, že se jedná ze strany Pekingu o provokaci, píše agentura AFP.
Čínská loď ve vodách u Tchaj-wanu 23. května 2024
Čínská loď ve vodách u Tchaj-wanu 23. května 2024 | Foto: Reuters

Čínská státní televize v pátek pozdě večer oznámila, že cvičení, které se konalo ve čtvrtek a v pátek, skončilo. Čína manévry zahájila jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Ten v pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Později řekl, že Tchaj-wan bude nadále bránit hodnoty svobody a demokracie.

Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien obvinil Laje, že usiluje o nezávislost, spoléhá se na vnější síly a tlačí obyvatele Tchaj-wanu do nebezpečí války. "Zahrává si s ohněm," prohlásil Wu.

Kancelář tchajwanského prezidenta čínské vojenské cvičení odsoudila a označilo ho za provokaci, která ohrožuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. "Je to také jasná provokace vůči mezinárodnímu řádu, která vyvolává silné znepokojení a odsudek ze strany mezinárodního společenství," uvedla v prohlášení, které cituje agentura AFP, kancelář tchajwanského prezidenta.

V pátek "střední linii" Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle sobotního sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů. Detekováno bylo podle ministerstva celkem 62 čínských bojových letadel a 27 plavidel čínského námořnictva. Čínská státní televize CCTV uvedla, že součástí manévrů byly simulované raketové údery i vyslání stíhaček s ostrými střelami a bombardérů.

Spojené státy Čínu ve čtvrtek vyzvaly k umírněnosti a varovaly před narušením míru a stability v regionu.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.

 
CD
Crps Dsppřed 9 měsíci

Není možná... Ukrajinci jsou jedni z nejschopnějších lidí na světě. Jejích schopnosti a um jsou daleko před celým světem. Přestaňte šířit dezinformace nebo to řeknu Rakušanovi a on vám to tady celé zruší!

MZ
Miroslav Zikmundpřed 9 měsíci

Jak motivovat mladé muže, opustivší UA jako děti, vyhnáni celkovými poměry na UA - za lepším životem. Dále ti, kteří odešli sami ze stejných důvodů, poté co dosáhli plnoletosti. Podle pasu jsou občany UA, dle pana Kuleby jsou povinni vlasti něco vracet = jít za UA bojovat. Jenže oni nemají co vracet, odešli třeba proto, že se necítili svobodní. Nemají důvodu položit život „za nesvobodu". Mnozí z nich mohou mít na západ od UA svoji rodinu, děti, mají zaměstnání, asimilovali se západn" společnosti. Proč by - řekněme 25 letý dle pasu občan Ukrajiny mající na západ od UA rodinu - měl jít bojovat za UA na níž nebyl třeba 10 let, když ví, že se nikdy na UA nevrátí, třeba i kvůli manželce neukrajince, a z jeho dětí budou poloviční sirotci. Co má takový člověk za povinnost vracet. Koho vyhnaly poměry v zemi, jíž je občanem, tak se do té země, aniž by se poměry změnily, nevrátí. Česko § Slovensko jsou příkladem. Mnozí posrpnoví emigranti, vyhnaní poměry se po pádu režimu vrátili ...

JB
Jan Bednářpřed 9 měsíci

Pošlete tam chciválky z ČR. V diskuzích na novinkách jich je nepočítaně.

MS
Marcel Skálapřed 9 měsíci
Jan Bednář

Však ti, co chtěli válku, už tam jsou třetím rokem a pořád ne a ne odejít. To je celý problém.

Právě se děje

Další zprávy