Čínská státní televize v pátek pozdě večer oznámila, že cvičení, které se konalo ve čtvrtek a v pátek, skončilo. Čína manévry zahájila jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Ten v pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Později řekl, že Tchaj-wan bude nadále bránit hodnoty svobody a demokracie.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien obvinil Laje, že usiluje o nezávislost, spoléhá se na vnější síly a tlačí obyvatele Tchaj-wanu do nebezpečí války. "Zahrává si s ohněm," prohlásil Wu.
Kancelář tchajwanského prezidenta čínské vojenské cvičení odsoudila a označilo ho za provokaci, která ohrožuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. "Je to také jasná provokace vůči mezinárodnímu řádu, která vyvolává silné znepokojení a odsudek ze strany mezinárodního společenství," uvedla v prohlášení, které cituje agentura AFP, kancelář tchajwanského prezidenta.
V pátek "střední linii" Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle sobotního sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů. Detekováno bylo podle ministerstva celkem 62 čínských bojových letadel a 27 plavidel čínského námořnictva. Čínská státní televize CCTV uvedla, že součástí manévrů byly simulované raketové údery i vyslání stíhaček s ostrými střelami a bombardérů.
Spojené státy Čínu ve čtvrtek vyzvaly k umírněnosti a varovaly před narušením míru a stability v regionu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
