Letos v dubnu si Kuo Ping, který je profesorem práva na jedné z čínských univerzit, koupil roční rodinnou vstupenku do safari parku v čínské provincii Če-ťiang. Za možnost vidět pandy a další ohrožené druhy zaplatil v přepočtu čtyři a půl tisíce korun a kvůli rychlejšímu odbavení u vstupu si nechal odebrat otisky prstů.
Jak ho ale park o pár měsíců později informoval, pravidla se změnila a otisky prstů už nestačí. Nyní se také musí nechat oskenovat technologií na rozpoznávání obličejů. Jinak mu nebude vstup do zoo povolen.
Když profesor odmítl a chtěl vrátit za vstupenku peníze, park jeho žádosti nevyhověl. Kuo tedy zoo zažaloval. "Cílem žaloby není kompenzace, ale boj proti zneužívání technologie rozpoznávání obličejů," cituje ho server zaměřený na moderní technologie Abacus News. V Číně zatím není užívání těchto kamer nijak regulováno.
This is #BigBrother on Steroids
— Arslan Hidayat (@arslan_hidayat) November 24, 2019
Look at the lengths the #Chinese Regime goes to track its own citizens
I count about 30-40 cameras#chinazi pic.twitter.com/R7TEQtFxub
"Myslím, že cílem žaloby je odstartovat veřejnou diskusi a přivést pozornost vlády k bezpečnostním problémům, které s sebou může technologie nést," řekl hongkongskému deníku South China Morning Post profesor práv z Hongkongu Fu Chua-ling. Jde o vůbec první žalobu, která byla v Číně v souvislosti s rozpoznáváním obličejů podána, píše server KR Asia.
V zemi je v současnosti přibližně 200 milionů kamer a v příštím roce by měl počet vzrůst až na 626 milionů. Jejich instalaci vláda odůvodňuje zajištěním větší bezpečnosti obyvatel.
Rizika za hranicí představivosti
Jak ale upozorňuje čínská profesorka práv Lao Tung-jen, Kuo měl na rozdíl od jiných lidí na výběr. Dostal od zoo možnost, aby si otisk svého obličeje nenechal pořídit.
"Když jsme na ulici, tak kamery naše obličeje stokrát nasnímají z různých úhlů," líčí Lao. Takové kamery často umějí fungovat i na delší vzdálenost, a dokonce nepotřebují, aby se lidé dívali přímo do objektivu.
Lao dál upozorňuje, že takto získaná data mohou skončit u nejrůznějších lidí a firem. "Pokud se jich zmocní zločinci, rizika jsou nepředstavitelná. Mohou se jednoduše nabourat do bankovních účtů nebo mohou obličeje přidělat do pornografických videí," odhaduje možné škody profesorka.
Ne všem ale přítomnost velkého množství kamer vadí. "Dokud nenatáčejí v mé ložnici nebo na záchodě, tak mi to nevadí. Proč potřebujeme osobní soukromí na veřejných místech?" ptá se například taxikář Liou Kang-čchiang z Čchung-čchingu, čínského města s největším počtem kamer.
China's facial recognition rollout reaches into mobile phones, shops and homes https://t.co/OMwwmfdMhu pic.twitter.com/xqmcVl8xun
— Reuters (@Reuters) December 2, 2019
Čínská vláda dosud nepředstavila zákony, které by omezovaly použití kamer soukromými firmami. V dubnu mluvčí čínského parlamentu pouze uvedl, že takové návrhy vznikají. Datum ale neupřesnil.
Skupina soukromých společností se proto rozhodla vytvořit komisi složenou ze zástupců 27 firem, které technologii používají. Ta by měla sestavit pravidla, která by zákazníkům zajistila, že jejich data nebudou zneužita. Do komise se zapojil i internetový obchod Alibaba nebo výrobce elektroniky Xiaomi.
I na veřejných toaletách
Technologie, která naskenuje lidský obličej a vytvoří jeho digitální otisk, se v Číně oficiálně využívá k usnadnění běžného života a k bezpečnostním kontrolám. Rozpoznávání obličejů využívá například policie při pátrání po zločincích nebo při zpětném udělování pokut těm, kdo přešli na červenou. Běžně se technologie uplatňuje i při kontrolách na letištích.
Jenže ve velkém ji používají i soukromé firmy, ať už zmíněná zoo v Če-ťiangu, nebo třeba společnost Tencent, která provozuje v Číně populární aplikaci sloužící ke komunikaci s přáteli nebo jako mobilní peněženka. Naskenováním obličeje Číňané zaplatí v restauracích KFC nebo si vyberou hotovost v bankomatu.
S touto technologií se ale setkají i na nečekaných místech - například na veřejných toaletách, kde mají kamery zabránit krádežím toaletního papíru. Po naskenování obličeje má každý možnost utrhnout si 90 centimetrů dlouhý papír. Pokud potřebuje víc, musí si minimálně deset minut počkat, automat mu jinak papír nevydá.
"Myslím, že to je velmi důležité, protože když někdo bude krást toaletní papír, brzy dojde. Dokud to pomáhá lidem, nezáleží mi na tom, kde je technologie použitá - jestli s ní objevujeme vesmír, nebo šetříme toaletní papír," řekl hongkongskému deníku Li, který ve městě s takto vylepšenými toaletami žije.
Video: Čínský supermarket testuje placení pomocí skenování obličejů. Částku vám strhne z účtu
