Kritizuje CIA, že není schopná dodat vládě důležité informace o situaci uvnitř Íránu. Devětadvacetistránkový dokument vypracovali společně republikánští i demokratičtí poslanci.
Konstatují, že Washington ví velmi málo o íránském jaderném programu, o stavu íránských balistických střel, o vztazích Teheránu s Al-Káidou i o jeho aktivitách v Iráku a Libanonu.
Podruhé ve stejné řece
Podle Kongresu se tak opakuje sitauce z Iráku, kdy se informace o Saddámových zbraních hromadného ničení ukázaly jako naprosto mylné a předpovědi optimisticky odhadující rychlý přechod Iráku v demokratickou, prosperující zemi se nesplnily.
"Írán je bezprostřední hrozbou pro Spojené státy, ale o skutečném stavu jeho jaderného, biologického a chemického arzenálu mnoho nevíme," praví se v kritické zprávě.
Kongresmani se domnívají, že za takové situace je pro americkou vládu obtížné volit vhodnou politiku vůči teheránskému režimu.
Hledají se znalci perštiny
Dokument uvádí fakt, který už dříve přiznala CIA: K dispozici je málo lidí, kteří ovládají perštinu a jsou schopní se bez problémů orientovat v íránských reáliích.
Mezi USA a Íránem se krize přitom prohlubuje. Washington dal najevo, že íránská úterní odpověď na výzvu OSN zastavit obohacování uranu ho neuspokojuje a zřejmě povede ke snaze uvalit na Teherán sankce.
Infobox
V SOUVISLOSTECH
Za nedostatečnou označilo íránskou odpověď ve čtvrtek také Německo, obdobně se vyjádřila i Francie. Západní státy podezřívají Írán, že obohacený uran chce použít pro atomovou zbraň.
CIA odhaduje, že islámská republika může mít nukleární bombu do pěti až deseti let. To se některým zastáncům tvrdého postoje vůči Íránu - například bývalému předsedovi Sněmovny reprezentantů Newtu Gingrichovi - zdá přehnaně optimistické.
Informaci o tajných částech íránského jaderného programu nevypátrala před čtyřmi lety CIA ani jiná zpravodajská služba, ale íránská exilová opozice.
Američtí kongresmani soudí, že Írán disponuje i chemickými a biologickými zbraněmi, ale kvůli neschopnosti CIA není možné zjistit podrobnosti. Íránská vláda kategoricky popírá, že podobné zbraně vyvíjí, a naopak vždy upozrňovala na to, že Írán byl jednou z obětí chemických útoků.
V době války s Íránem použil Saddám Husajn proti íránským pozicím jedovaté plyny, a tím se mu podařilo nepřátelská vojska vypudit z jihu země.
Usámův syn v Teheránu?
Vztahy s Al-Káidou jsou obestřeny nejasnostmi. Důkazy o propojení Íránu s Usámou bin Ládinem neexistují, někteří arabisté naopak poukazují na neslučitelnost a vzájemné nepřátelství sunnitského a šíitského fundamentalismu (Al-Káidu tvoří výhradně radikální sunnité, Íránci jsou šíité).
Před třemi lety Teherán oznámil, že jeho policie zatkla několik vysoce postavených členů Al-Káidy, včetně Usámova syna Sáada bin Ládina. Údajně mají být v domácím vězení, ale zvenčí tuto zprávu nikdo nepotvrdil.
"Domnívám se, že je Írán zadržuje, aby si zlepšil pozici v případném vyjednávání se Spojenými státy," domnívá se americký expert na islamismus a terorismus Peter Bergen.
S 11. zářím USA Írán nespojují a obsáhlá zpráva vyšetřovací komise Kongresu konstatovala, že Teherán o útocích nevěděl a nebyl do nich nijak zapojen. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí čin odsoudil jako barbarský.
Na válce s terorem Írán vydělává. Zatím
Prestižní britský Královský instiut pro mezinárodní otázky nicméně v nově vydané studii uvádí, že válka proti terorismu, která začala po 11. září, nezamýšleně pomohla Íránu.
V Afghánistánu a Iráku odstranila režimy, které k němu byly nepřátelské, a irácká koalice vedená šíity považuje naopak Írán za jednoho z největších spojenců.
"Zlepšení mezinárodní pozice Íránu na Blízkém východě posílilo jeho odhodlání vzdorovat požadavkům Západu ohledně jaderného programu," konstatuje londýnský institut.
