S odvoláním na neupřesněnou expertní zprávu to zveřejnilo obvykle dobře informovaný časopis New Yorker.
Vojenští specialisté údajně předpovídají, že by vláda prezidenta George Bushe mohla narazit ve své mocenské politice vůči
Teheránu na nesouhlas armády. A to především proto, že "ani americké, ani evropské zpravodajské služby nezjistily na íránské straně konkrétní důkazy utajovaných aktivit či ukrytých zařízení, takže vojenští plánovači nemají vůbec jistotu, kam udeřit".
"Oblast, kde by se mělo v Íránu vojensky udeřit, je obrovská a zcela nekonkrétní. V Iráku se nám podařilo vytvořit monstrum - a nic tam nebylo," cituje New Yorker názor nejmenovaného generála na irácké zbraně a íránský jaderný program.
Útok na Irák byl v roce 2003 veden s cílem zničit tamní zbraně hromadného ničení, ale po pádu režimu Saddáma Husajna se žádné nenašly. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že Saddám dal tyto zbraně tajně zničit po válce v roce 1991, kdy ho mezinárodní spojenecké jednotky vytlačily z Kuvajtu.
Autor článku v New Yorker Seymour Hersh také zpochybnil schopnost USA zasáhnout v Íránu případné jaderné cíle. Poukázal přitom na zjištění zpravodajců, že íránské vedení přemístilo některé nejcitlivější materiály a výrobní provozy do městských oblastí, což bombardování značně komplikuje.
O možnosti zaútočil na íránský jaderný program se spekuluje také v Izraeli, který považuje Teherán za hrozbu pro svoji existenci. Izraelští experti se ale obávají, že země nemá dostatečnou vojenskou kapacitu, aby dokázala íránská atomová zařízení zničit tak, jako tomu bylo při bombardování iráckého reaktoru v Osiraku v roce 1981.
