"Postoj proti rozšíření NATO je proruským postojem," tvrdí chorvatský premiér Plenković. Podle něj je nesouhlas prezidenta Milanoviče se vstupem Finska a Švédska katastrofou, která ničí pověst Chorvatska, napsala agentura Bloomberg.
Prezident, v Chorvatsku jeden z nejpopulárnějších politiků, v polovině května pro televizní kanál N1 oznámil, že požádá svého velvyslance v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance. Už v dubnu naznačil, že by případný vstup severských zemí chtěl blokovat.
Milanović tvrdí, že Chorvatsko by mělo podobně jako Turecko využít současné situace a vyjednat si větší podporu ostatních členských zemí. Podle prezidenta by tak Záhřeb měl vetovat vstup obou zemí do doby, než se v sousední Bosně a Hercegovině schválí volební reforma. Milanović je přesvědčen, že takto by západní mocnosti mohly vyvinout větší tlak na balkánskou zemi, aby nový zákon prošel.
Legislativa by umožnila bosenským Chorvatům, kteří v sousedním státě tvoří početnou menšinu, snadněji volit vlastní zástupce do důležitých funkcí. Milanović dokonce zašel tak daleko, že prohlásil, že každý chorvatský poslanec, který rozšíření NATO nepodmíní západní podporou pro nový bosenský zákon, je "zrádce".
Rozkol ve fungování státu
Prezidentova slova ihned dementovali premiér Plenković i ministr zahraničí Gordan Grlić-Radman. Podle vlády prezident svými výroky pouze dokazuje, že je loutkou Kremlu a poškozuje postavení Záhřebu v alianci.
Plenković dokonce v květnu oznámil, že politická roztržka přerušila jakoukoliv komunikaci mezi oběma vrcholnými politiky. Jak připomíná agentura Bloomberg, to by mohl být poměrně zásadní problém pro celý stát, který se chystá za rok přijmout euro a doufá, že v nejbližší době vstoupí do schengenského prostoru.
"Je Milanovičovou povinností harmonizovat a stabilizovat fungování jednotlivých institucí, ale on dělá přesný opak," hodnotí prezidenta Žarko Puhovski, politolog ze Záhřebské univerzity. "V podstatě se jedná o osobní konflikt, který vyeskaloval do nejvyšších úrovní řízení země," dodává.
V Chorvatsku, zemi s necelými čtyřmi miliony obyvatel, má prezident podobně jako v Česku hlavně ceremoniální roli. Je ale hlavou ozbrojených složek. Navíc jako nejsilnější politický rival současného premiéra - sám byl v minulosti šéfem sociálních demokratů a zemi vedl jako premiér - má velký vliv i na jednotlivé poslance v parlamentu, kteří budou o rozšíření aliance hlasovat.
Chorvatsko severské země podpoří
Právě sociální demokraté se o tom, jak budou hlasovat, teprve poradí, píše server Euractiv. Podle jejich současného šéfa Pedy Grbina se Západ k balkánským zemím chová jinak než k těm severským: "Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko už roky čekají na to, aby se mohly připojit k Schengenu… To je jiné chování než vůči Švédsku a Finsku," uvedl.
Přesto se očekává, že většina chorvatských poslanců nakonec bude hlasovat pro, dodává magazín Newsweek. A tamní ministr zahraničí uvedl, že jejich vyslanec při NATO se během hlasování v alianci bude řídit pokyny vlády, a ne těmi od prezidenta.
Nejedná se přitom o první spor chorvatského prezidenta a premiéra. List Politico už v lednu upozorňoval, že prezident vyhrožoval stažením chorvatských vojsk z východní Evropy, pokud se neuklidní tehdy napjatá situace mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, která o necelý měsíc později vyvrcholila ruskou invazí na Ukrajinu.
Ministr zahraničí Glić-Radman, který za vyslání vojsk zodpovídá, vzápětí prezidentova slova dementoval, načež se ukázalo, že Chorvatsko momentálně žádné vojáky v rámci mise ve východní Evropě stejně nemá.
