Podle evropského seizmologického centra EMSC zemětřesení v úterý udeřilo kolem 12:20 v regionu vzdáleném 46 kilometrů od Záhřebu. Podle chorvatské televize HRT chorvatští seizmologové intenzitu určili na 6,2 stupně. Chvíli předtím registrovali otřes o síle 4,1 stupně. Německé geofyzikální centrum GFZ uvedlo, že epicentrum zemětřesení se nacházelo v Petrinji s ohniskem v hloubce deseti kilometrů.
Situacija u Petrinji. pic.twitter.com/EK63mcVofC
— Hrvatski Crveni križ (@crvenikriz_hr) December 29, 2020
Portál 24sata.hr píše o nejméně sedmi mrtvých a 26 zraněných, z toho šest je ve vážném stavu.
Nejvíce zasažená jsou města Sisak a Petrinja, kde bylo zemětřesení už v pondělí. V obou městech utrpěly škody stovky budov. Podle reportáží chorvatské televize HRT je k nepoznání poškozené centrum Petrinje, odkud více médií hlásí i mnoho zraněných a rovněž první oběť, kterou se stala dvanáctiletá dívka. Ve vsi Majske Poljane, která je součástí města Glina ležícího poblíž Sisaku a Petrinje, si otřesy podle webu Jutarnji list vyžádaly pět obětí; v troskách domu zde zahynula celá rodina. Slábnou také naděje ohledně osudu pětašedesátiletého varhaníka ze vsi Žažina u Sisaku, kterého zemětřesení zastihlo v kostele; zůstal pod troskami kostelní věže a hasičům se s ním nedaří navázat kontakt.
Pomoci s vyprošťováním osob zavalených v troskách zřícených domů do Petrinje a Sisaku přijeli hasiči ze Záhřebu i dalších míst. Povoláni byli také vojáci.
Do Petrinje se přijeli seznámit s rozsahem zkázy prezident Zoran Milanović i předseda vlády Andrej Plenković. Podle chorvatského seizmologa Krešimira Kuka byl dnešní otřes mezi Petrinjí a Sisakem, pokud jde o uvolněnou energii, třicetkrát silnější než březnové ničivé zemětřesení.
Otřesy byly citelné i v chorvatské metropoli, kde lidé ve strachu vybíhali ven z budov. Mimo jiné je podle médií silně poškozená budova ministerstva obrany a z jedné z nemocnic hlavního města byly evakuovány děti a rovněž personál.
Český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v reakci na události v Chorvatsku na Twitteru sdělil, že Česká republika pošle zemi vybavení jako stany, spacáky, osvětlovací a jinou techniku, kterou poskytne Hasičský záchranný sbor ČR v hodnotě 5 milionů korun.
ČR v reakci na žádost Chorvatska o humanitární pomoc pošle prostřednictvím @hasici_cr vybavení, požadované chorvatskou stranou (stany, spacáky, osvětlovací technika...) v hodnotě 5 mil. Kč.
— Jan Hamáček (@jhamacek) December 29, 2020
O možné pomoci spolu telefonicky mluvili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Andrej Plenković. O telefonátu s Plenkovičem na Twitteru informoval Babiš. "Sleduju šíleně smutné záběry z celého Chorvatska, které zasáhlo zemětřesení. Jsme s Chorvaty a jsme připraveni poslat pomoc," napsal.
Chvění v Česku nebylo nebezpečné
Chvění v důsledku silného zemětřesení pocítili i lidé na území Česka, včetně Prahy. Ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, seizmolog a vulkanolog Aleš Špičák, řekl, že jev na českém území nebyl nebezpečný.
Špičák uvedl, že v České republice se zemětřesení pocítilo překvapivě výrazně. Ústav během několika hodin kontaktovala asi stovka lidí. Podle Špičáka se kromě Prahy zatím ozvali obyvatelé jihu Čech, které jsou epicentru nejblíže, dále pak Karlových Varů, Plzně a České Lípy.
"Je to záležitost, která není úplně běžná, aby na našem území byla pocítěna silná, vzdálená evropská zemětřesení, ale stává se to. Řekněme tak jednou za deset let. Čili není to nic mimořádného, není to v každém případě nic nebezpečného," zdůraznil Špičák. Podle něj nebyli ohroženi ani lidé, ani statika budov v Česku. Svědci hlásili, že pocítili například chvění domů.
Zasahovali jsme v Řepích. Obyvatelé pocítili chvění budovy. Po průzkumu a konzultaci s ředitelem Geofyzikálního ústavu AV ČR došlo před hodinou k velmi silnému zemětřesení v Chorvatsku, jeho sílu mohli pocítit i obyvatelé ČR. Zemětřesení nemohlo mít vliv na statiku budov v ČR.
— Hasiči Praha 🚒 (@HasiciPraha) December 29, 2020
Zemětřesení zasáhlo stejná města tento týden podruhé
Podle odborníků nemohlo ohrozit statiku budov. Otřesy byly cítit také na Slovensku, v Bratislavě, Trnavě, Šamoríně nebo Nitře. Uvedla to agentura TASR s odvoláním na Kristiána Csicsaye z Ústavu věd o Zemi Slovenské akademie věd. Csicsay agentuře řekl, že ústav doteď eviduje 50 zpráv o zemětřesení. "Hlášení jsou z vyšších poschodí," podotkl.
TASR rovněž zmiňuje některé obyvatele slovenské metropole, kteří popsali otřesy půdy na sociálních sítích. "Ve 12:21 se normálně hýbal celý náš dvanáctiposchoďový dům ve čtvrti Petržalce. Dost nepříjemný zážitek," citovala agentura ženu jménem Katarína. Obyvatelé zasažených městských částí zaznamenali zejména pohyb klíčů ve dveřích, třes žaluzií, lustrů nebo ozdob na vánočních stromečcích.
Ve Slovinsku byla zase podle agentury STA zastavena z preventivních důvodů tamní jaderná elektrárna Krško.
AFTERMATH: Video shows people rushing to help and emergency services arriving amid chaotic scenes in the immediate aftermath of a strong earthquake that hit Croatia on Tuesday. https://t.co/dxplPjuERx pic.twitter.com/DyHzJw0y5S
— ABC News (@ABC) December 29, 2020
Oblast chorvatského Sisaku a Petrinje zasáhlo už v pondělí zemětřesení o síle kolem 5,1 stupně, ale způsobilo menší škody na některých domech. Cítit bylo i v hlavním městě Záhřebu. Experti očekávali možnost silnějšího následného otřesu.
V březnu postihlo ničivé zemětřesení chorvatskou metropoli Záhřeb, které mělo intenzitu 5,3 stupně. Silné zemětřesení způsobilo rozsáhlé materiální škody. Ministr výstavby a územního plánování Predrag Štromar jejich výši odhadl na 42 miliard kun (146 miliard korun). O život přišla jedna dívka a více než dvě desítky lidí utrpěly zranění.