Stranické špičky v úterý v Osijeku navštívily soudní jednání a teprve poté veřejnosti vysvětlily, o co přesně se v žalobě jedná. Podle chorvatských zákonů musí být na kandidátce stran alespoň 40 procent méně zastoupeného pohlaví, vysvětluje chorvatský deník Dnevnik.
Podle výkladu Sandry Benčičové, právničky, která stranu reprezentuje v chorvatském parlamentu, se legislativa týká především žen, a nikoliv mužů, jichž je v chorvatské politice většina. "V parlamentu máme 20 procent žen, v zastupitelstvu města Osijek ještě méně," popisuje Benčičová s tím, že proto nelze nařízení na jejich hnutí uplatnit.
Hnutí Můžeme! sdružuje zelené a levicové strany a v květnových volbách tvořilo kandidátku v Osijeku celkem 31 lidí, z toho 23 žen. Nařízení o 40 procentech kandidátů znevýhodněného pohlaví nesplnila spousta chorvatských stran, na rozdíl od hnutí Můžeme! ale na listinách chyběly ženy. I proti nim jsou teď vedena soudní řízení.
"Jsou muži nedostatečně zastoupeni ve státních orgánech? Nejsou. Jsme jediná strana, které měla v parlamentních volbách více žen než mužů. Jsme jediná strana, která toto opatření aktivně prosazuje, a pak jsme za to potrestáni. Je to typická absurdita našeho soudního systému, kdy se norma, která má jeden účel, aplikuje na něco úplně jiného," zlobila se Benčičová.
Úspěch nezávislých kandidátů
Hnutí Můžeme!, které vzniklo z protestů a formovalo se posledních deset let, v letošních komunálních volbách zažilo velký úspěch. Jeho kandidát Tomislav Tomašević získal v druhém kole přímých voleb starosty Záhřebu nejvíce hlasů za dobu nezávislosti Chorvatska. Přízeň mu vyjádřily necelé dvě třetiny voličů. Definitivně tím skončila éra kontroverzního a skandály stíhaného starosty Milana Bandiče, který městu vládl prakticky poslední dvě dekády. Letos v únoru ale nečekaně zemřel.
Zároveň s volbami starosty Záhřebu a dalších měst Chorvaté vybírali i nové vedení jednadvaceti žup (obdoba českých krajů). Výrazný úspěch na úkor tradičních stran, které v regionech dlouhodobě vládly, zaznamenali nezávislí kandidáti.
V jednokomorovém 151členném chorvatském parlamentu po loňských parlamentních volbách zasedá 47 žen. Zákon, který má chránit rovné zastoupení žen a mužů v chorvatské politice, byl přijat v roce 2008.
Kvóty
Ve většině evropských států v politice dominují muži a podobně jako Chorvatsko se to snaží řešit kvótami. Například Belgie zavedla první kvóty pro politické strany už v roce 1994 a v roce 2002 je rozšířila tak, že na kandidátských listinách musí být rovné zastoupení mužů a žen. Podobné zákony má dalších 80 zemí světa.
Ačkoliv se kritici kvót obávají, že se díky nim dostane na vrcholné pozice nebo do parlamentu vyšší počet žen, které přeskočí více kvalifikované muže, řada výzkumů (například studie z roku 2017 Stockholmské univerzity, Univerzity v Uppsale a London School of Economics) ukazuje, že tomu tak ve většině případů není. "Máme mnoho studií, které ukazují, že obecně stačí mužům nižší kvalifikace než ženám, aby byli bráni jako kompetentní," vysvětlila pro Washington Post Jill Yavorskyová, socioložka na univerzitě v Severní Karolíně.
Velmi dobře se ženám v politice daří například ve Skandinávii, Irsku, Španělsku, Belgii nebo Albánii. Naopak velmi slabé zastoupení mají třeba v Maďarsku. Ani Česko si nevede příliš dobře. Ve světovém žebříčku Global Gender Gap se loni umístilo na 78. místě ze 153 zemí.
