Santiago de Chile - Chile ve třech výjimečných případech povolí interrupce. Ve středu o tom rozhodla dolní komora parlamentu, informovala ve čtvrtek agentura DPA.
Návrh už v červenci schválil Senát a nyní se očekává, že jej podepíše prezidentka Michelle Bacheletová, která změnu iniciovala.
V Chile dosud platil absolutní zákaz potratů, tedy i ze zdravotních důvodů.
Sociální demokratka Bacheletová předložila legislativní úpravu před více než dvěma lety. Minulý týden na její podporu demonstrovaly v chilské metropoli i dalších městech tisíce lidí.
Senát částečnou dekriminalizaci interrupcí odsouhlasil po vášnivé debatě 19. července.
Pravicová opozice ale tehdy oznámila, že zákon napadne u ústavního soudu, protože podle ní porušuje právo nenarozeného dítěte na život.
Podle nového zákona by mělo přestat být trestné umělé přerušení těhotenství ve třech případech: pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.
Absolutní zákaz platil od roku 1989
Podobné výjimky existovaly podle španělského listu El País v Chile už od roku 1931, tedy ještě předtím, než tam ženy dostaly v roce 1949 volební právo.
Absolutní zákaz interrupcí v roce 1989 zavedl pravicový diktátor Augusto Pinochet jen několik měsíců předtím, než opustil úřad prezidenta.
Chile je jednou z mála zemí světa, kde platí absolutní zákaz interrupcí. Dalšími jsou Nikaragua, Dominikánská republika, Salvador, Haiti, Malta a Honduras.
Například v Salvadoru je nyní za mřížemi asi 20 žen, které si za přerušení těhotenství odpykávají až třicetileté tresty vězení. V mnoha případech šlo přitom podle ochránců lidských práv o spontánní potrat, který soud označil za vraždu.
