reklama
 
 

Konečně jako žena ucítím svobodu. Manningová souzená v kauze WikiLeaks je na svobodě

Aktualizováno 17. 5. 2017 15:46
Chelsea Manningová, která byla v roce 2013 - ještě jako vojín Bradley Manning - odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla přes 70 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu, je na svobodě. Někdejší prezident USA Barack Obama jí v lednu ještě před odchodem z úřadu stihl zmírnit trest, původně měla strávit za mřížemi 35 let. Manningová před týdnem vydala prohlášení, ve kterém opakovaně děkuje svým podporovatelům. Především se ale těší na pocit svobody, který jako žena nikdy nezažila.

Washington - "Poprvé v životě můžu vidět budoucnost pro sebe jako pro Chelsea. Svoboda byla něco, o čem jsem vždycky snila, ale nikdy jsem si nedovolila plně si ji představit."

Těmito slovy začíná své prohlášení bývalá analytička vojenské zpravodajské služby Chelsea Manningová, kterou soud v roce 2013 - ještě coby vojína Bradleyho Manninga - poslal do vězení za vyzrazení utajovaných amerických dokumentů serveru WikiLeaks.

Dnes byla Manningová propuštěna na svobodu z vojenské věznice Fort Leavenworth v Kansasu poté, co jí v lednu tehdy končící americký prezident Barack Obama výrazně zkrátil trest. 

Z původních 35 let si nakonec odseděla za mřížemi necelých sedm.

O jejím propuštění informoval s odvoláním na americkou armádu britský zpravodajský web BBC.

Manningová se podle amerických médií bude na svobodě zabývat obhajobou práv transgenderových osob, tedy lidí, kteří změnu pohlaví podstoupili.

Prozatím také formálně zůstává členem armády, dokud nebude vyjasněn její status.

Jak píše ve svém týden starém dopise, nemůže se dočkat pocitu svobody, který jako žena Chelsea dosud nikdy nezažila. Hormonální léčbu, která umožnila změnu jejího pohlaví z mužského na ženské, totiž podstoupila až v době, kdy byla ve vězení.

"Nyní zase pocítím svobodu po boku svých kamarádů a svých milovaných. A to po téměř sedmi letech za mřížemi a betonem, po časech strávených na samotce, poté co mi byl omezen přístup ke zdravotní péči i narušena moje osobní nezávislost," pokračuje Chelsea.

Nepředstavitelné násilí

Na nedostatek zdravotní péče si Chelsea stěžovala zejména kvůli tomu, že jí podle jejích slov vězeňská správa neposkytovala léky, které užívala kvůli své transsexualitě.

V roce 2016 se ve vězení dvakrát pokusila o sebevraždu a také držela několikadenní hladovku.

"Chelsea Manningnová byla jako mnoho dalších transgenderových lidí vystavena nepředstavitelnému násilí," je přesvědčený Chase Strangio z neziskové organizace Americký svaz pro občanské svobody (ACLU). 

Manningová je držena v zařízení s maximální ostrahou. Jejím opakovaným žádostem o přeložení do civilní věznice úřady nevyhověly.

V souvislosti s omezováním osobní svobody naráží v dopise například na to, že ačkoliv jí vojenské nápravné zařízení Fort Leavenworth povolilo změnu pohlaví, dlouhé vlasy si musela pravidelně nechat zastřihávat na krátko.

Vězení podle svých slov nakonec ustála hlavně díky velké podpoře z řad válečných veteránů, transgenderové komunity mladých lidí, umělců a politiků.

"S těmito lidmi jsem sdílela jejich úspěchy a pomáhala jim zdolávat i jejich vlastní výzvy," dodává. 

70 000 tajných dokumentů

Dnes devětadvacetiletá Chelsea byla ještě jako vojín Bradley Manning odsouzena v roce 2013 za to, že serveru WikiLeaks poskytla přes 70 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu.

K obrovskému množství informací se dostala jako armádní analytik v Iráku, kde působila od roku 2007 na americké základně v Bagdádu.

Někteří bezpečnostní experti se ale domnívají, že portál WikiLeaks může být ve skutečnosti napojen například na Kreml. Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo WikiLeaks v dubnu označil za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako Rusko.

Utajované dokumenty včetně diplomatických depeší Manningová tehdy předala zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi. Ten se od roku 2012 ukrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně kvůli tomu, že je ve Švédsku stíhán pro podezření ze sexuálního zneužívání.

Začátkem ledna přitom slíbil, že velvyslanectví opustí, pokud Obama Manningovou omilostní. Na ambasádě se ale nachází dodnes.

Americká vláda také dosud formálně nepodala obvinění proti WikiLeaks.

Dík Obamovi i právníkům

Obama zkrátil Manningové trest tři dny před odchodem z úřadu prezidenta. Jeho administrace se už delší dobu nacházela pod tlakem veřejnosti, aby vězeňkyni propustila. Loni v prosinci podepsalo petici za její osvobození více než 115 000 lidí. 

Obama současně s tím zmírnil tresty dalším 209 vězňům, dalších 64 odsouzených omilostnil.

"Chelsea strávila ve vězení vůbec nejdelší dobu ze všech whistleblowerů v historii této země. Bylo to příliš dlouhé, příliš kruté, příliš tvrdé," vyjadřují se ve společném prohlášení k propuštění Manningové její právníci, Nancy Hollanderová a Vincent Ward.

"Budu navždy vděčná lidem, kteří mě drželi při životě, prezidentu Obamovi, svému právnickému týmu i těm nespočetně mnoha podporovatelům," děkuje Chelsea.

Měl udělit Barack Obama milost Chelsea Manningové? Ta ještě jako voják předala serveru WikiLeaks statisíce utajovaných depeší. | Video: Teodor Marjanovič |  01:52

autor: Zahraničí | 16. 5. 2017 19:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama