reklama
 
 

2017 místo 2045. Obama promine zbytek trestu Manningové, která předala WikiLeaks statisíce depeší

Aktualizováno 18. 1. 2017 0:17
Ještě jako vojín Bradley Manning byla Chelsea Manningová v roce 2013 odsouzena k 35 letům vězení za to, že poskytla serveru WikiLeaks v letech 2009 a 2010 přes 700 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. V úterý Bílý dům oznámil, že končící prezident Barack Obama devětadvacetileté Manningové výrazně zkrátí trest. Bývalá vojenská analytička, která se loni dvakrát pokusila o sebevraždu, se dostane z vězení 17. května. Původně měla vyjít na svobodu až v roce 2045.

Washington – Končící americký prezident Barack Obama výrazně zkrátil trest Chelsea Manningové, bývalé analytičce vojenské zpravodajské služby, která byla odsouzena na 35 let za vyzrazení utajovaných amerických dokumentů severu WikiLeaks. Místo roku 2045 se devětadvacetiletá Manningová dostane z vězení už 17. května.

Informaci v úterý oznámil Bílý dům s tím, že prezidentovo rozhodnutí v žádném ohledu neovlivnil server WikiLeaks ani jeho zakladatel Julian Assange. Ten totiž minulý týden na Twitteru uvedl, že v případě omilostnění Manningové bude souhlasit se svým vydáním do USA.

Podle zdroje stanice CNN se pohled Bílého domu na kauzy Manningové a dalšího známého spolupracovníka WikiLeaks Edwarda Snowdena "zásadně liší". Zatímco Snowden unikl ze země a skrývá se v Rusku, Manningová přiznala svou vinu a vypovídala.

Obama zkrátil tresty celkem 209 vězňům, dalších 64 odsouzených omilostnil. Mezi omilostněnými je i bývalý vysoký generál James Cartwright.

Manningová byla ještě jako vojín Bradley Manning v roce 2013 odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla v letech 2009 a 2010 více než 700 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Zveřejněné interní materiály naznačují porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.

Zdrcení zpravodajci, oslavující aktivisté

Obamova administrace se už delší dobu nacházela pod tlakem veřejnosti, aby Manningovou, která se loni dvakrát pokusila o sebevraždu, propustila.

Bývalá vojenská analytička zůstává i po změně pohlaví v mužské vojenské věznici Fort Leavenworth v americkém Kansasu, přestože opakovaně žádala o přeložení do civilní věznice.

Obamovo rozhodnutí už krátce po zveřejnění kritizoval republikánský senátor Tom Cotton, podle něhož Manningová únikem informací ohrozila vojáky, příslušníky tajných služeb, diplomaty i americké spojence. "Se zrádkyní bychom neměli jednat jako s mučednicí," prohlásil Cotton.

Stanice CNN citovala nejmenovaného bývalého zaměstnance tajných služeb, podle něhož je zpravodajská komunita "tímto nevysvětlitelným použitím exekutivní moci" zdrcena. Obamův tah vnímá jako "hluboce pokrytecký" vzhledem k prezidentově kritice role WikiLeaks v kauze hackerských útoků na Demokratickou stranu.

Naopak organizace bojující za lidská práva zkrácení trestu ocenily. "Chelsea Manningová se dopustila hrubého zneužití a jako výsledek byla její vlastní lidská práva po dlouhá léta potlačována americkou vládou," citovala agentura Reuters šéfku Amnesty International USA Margaret Huangovou.

Generál z kauzy Stuxnet

Generála amerického vojenského námořnictva Jamese Cartwrighta v roce 2012 vyslýchali vyšetřovatelé FBI kvůli knize, v níž byly obsaženy důvěrné informace o americkém útočném softwaru Stuxnet. Loni v říjnu Cartwright před soudem přiznal, že vyšetřovatelům FBI nepravdivě popřel, že byl zdrojem tajných informací.

Sedmašedesátiletý generál, původně bojový letec, byl v době aktivní služby považován za blízkého poradce prezidenta Baracka Obamy.

Většina z dalších omilostněných byla odsouzena za nenásilné drogové trestné činy, napsala agentura AP.

Obama, který v pátek předá úřad zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi, během svého působení v prezidentském úřadu podle agentury Reuters omilostnil 212 vězňů a 1385 vězňům zkrátil tresty.

Dojatý Obama při loučení poděkoval ženě Michelle a dcerám. Musel sušit slzy | Video: Reuters |  01:07

autoři: Zahraničí, ČTK | 17. 1. 2017 22:34

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama