Zdroj WikiLeaks dostal od Obamy milost. Šéf serveru slíbil, že se pak vydá do USA, teď ale váhá

Martin Novák Martin Novák
18. 1. 2017 15:12
Omilostnění jednoho z klíčových zdrojů úniků tajných amerických dokumentů na serveru WikiLeaks - Chelsey Manningové - budí v USA rozporuplné reakce. Podle tamních republikánů tím odcházející prezident Obama de facto řekl, že je možné ohrožovat americkou bezpečnost. Manningová - před hormonální léčbou muž jménem Bradley Manning - se ke svým činům přiznala a odseděla si sedm z vyměřených 35 let. Její někdejší únik dokumentů proslavil server WikiLeaks a patřil k největším únikům utajovaných dokumentů. Spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange slíbil, že opustí svůj nedobrovolný azyl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, pokud bude Manningová volná. Teď ale váhá.
Chelsea Manningová byla v roce 2010 zatčena a v roce 2013 odsouzena k pětatřiceti letům vězení jako Bradley Manning.
Chelsea Manningová byla v roce 2010 zatčena a v roce 2013 odsouzena k pětatřiceti letům vězení jako Bradley Manning. | Foto: Aktuálně.cz, Reuters

Washington – Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange začátkem ledna slíbil, že opustí bezpečí ekvádorského velvyslanectví v Londýně a vydá se do Spojených států pod jednou podmínkou.

Pokud dá americký prezident milost Chelsea Manningové, hlavnímu zdroji WikiLeaks, který se jako armádní analytik v Iráku dostal po roce 2007 k rekordnímu množství diplomatických depeší, videí a zpráv o válkách v Iráku a Afghánistánu.

Podmínka je nyní splněna. Barack Obama tři dny před svým odchodem z Bílého domu zkrátil Manningové trest z pětatřiceti let na sedm. To znamená, že vyjde z vězení letos v květnu.

Teď je na Assangeovi, aby dostál veřejnému slibu a opustil nedobrovolný azyl ekvádorské ambasády v Londýně. Spoluzakladatel WikiLeaks tímto způsobem uniká před převozem do Švédska, kde je obviněn ze znásilnění.

Dříve tvrdil, že se obává svého vydání do Spojených států, kde by podle svých slov neměl šanci na spravedlivý proces. Veřejný slib, že se vydá do USA, pokud bude Manningová volná, ho ale teď staví do choulostivé situace. 

"Za vším, co kdy řekl, si stojí,“ cituje britský list The Guardian úterní prohlášení Assangeovy právničky Melindy Taylorové. Sám Assange se zatím ke slibu nevyjádřil, pouze označil Manningovou za "hrdinku, která neměla být nikdy odsouzena."

Obří únik

Případ Manningové, která byla před hormonální změnou pohlaví Bradleyem Manningem, vedl k masivním změnám v zabezpečení informací amerického Pentagonu a tamních zpravodajských služeb v počítačové síti.

Manning byl nízko postaveným americkým analytikem v Iráku, přesto měl přístup k diplomatickým depeším z ambasád USA po celém světě. Stáhl si postupně obrovské množství dat a nikomu nebyl podezřelý.

Předal je později Julianu Assangeovi, který na nich vybudoval slávu svého serveru WikiLeaks, zdroj výbušných amerických dokumentů přitom dlouho tajil.

V letech 2009 a 2010 americká a evropská média z Wikileaks často citovaly. Exkluzivní právo měly redakce El País, Le Monde, Der Spiegel, The Guardian a The New York Times.

Velký ohlas měla například videonahrávka z Iráku z roku 2007, na kterém posádka americké helikoptéry Apache usmrtila při útoku civilisty, včetně dvou novinářů agentury Reuters.

Mafiáni i politici 

Zprávy zveřejněné WikiLeaks obsahovaly i pikantní komentáře amerických diplomatů o vysoce postavených politicích nebo o situaci v jednotlivých zemích.

Například Rusko byl v materiálech označeno za "opravdový mafiánský stát, zkorumpovaný odshora až dolů.“  Tamní prezident Vladimir Putin podle amerických diplomatů věděl o vraždě zběhlého agenta ruské Federální a bezpečnostní služby (FSB) Alexandra Litviněnka v Londýně v listopadu 2006.

Saúdskoarabský král zase podle amerických diplomatů žádal po Washingtonu letecký útok na Írán. Jiné dokumenty se vyjadřovaly nelichotivě o francouzských politicích nebo o členech britské královské rodiny.

Uniklé zprávy zveřejněné skrze WikiLeaks taky ukazovaly, jak američtí diplomaté a příslušníci zpravodajských služeb špehují představitele OSN, včetně údajů o jejich platebních kartách, otisků prstů a vzorků DNA.

Jedna z tajných amerických depeší z Prahy se zmiňovala i o tom, že tehdejší český premiér Jiří Paroubek podporuje stavbu amerického radaru v Brdech, ale nechce to veřejně říkat, protože většina veřejnosti i jeho strany radar odmítá.

Napojení na Kreml? 

Pohled na Wikileaks se nicméně změnil loni, kdy server publikoval během americké prezidentské kampaně materiály, pravděpodobně získané ruskými hackery s vědomím Kremlu.

Julian Assange to odmítá. Stejně jako kritiku, že se jeho projekt stal nástrojem Moskvy a zveřejňuje jen to, co Vladimiru Putinovi vyhovuje.

Američtí republikáni tradičně žádají přísné tresty pro lidi, kteří vynesou tajné informace ohrožující bezpečnost státu nebo fungování jeho zpravodajských služeb. 

Překvapivý krok odcházejícího prezidenta Obamy, který vyslyšel žádosti řady lidskoprávních organizací, proto mezi nimi vzbudil většinou negativní reakce. Podle nich tím Obama de facto řekl, že je možné ohrožovat americkou bezpečnost.

"Když jsem velel našim vojákům v Afghánistánu, Manningová nás podrývala vyzrazením stovek tisíc tajných dokmentů Wikileaks. Neměli bychom zrádce vydávat za mučedníky,“ prohlásil republikánský senátor Tom Cotton.

Díky za to!

Propuštění Manningové přivítal jiný známý americký whistleblower Edward Snowden. "Obamo, díky,“ uvedl na svém Twitteru.

Snowden zveřejnil jako IT specialista najatý CIA v roce 2013 informace o masivním utajovaném sledování telefonů a elektronické komunikace bezpečnostními službami USA. Přes Hong Kong uprchl do Ruska, kde se dodnes skrývá. 

Americké úřady ho obvinily z krádeže vládního majetku, neoprávněného předávání informací o národní bezpečnosti a vědomého vyzrazení tajných informací neoprávněné osobě. Snowden sám se ale označil za whistleblowera, poukazujícího na vážné chyby amerického sledovacího programu a jednajícího ve veřejném zájmu. Svoji vinu nikdy nepřiznal. Řada mezinárodních lidskoprávních organizací vyzývala amerického prezidenta Obamu, aby Snowdenovi - stejně jako Manningové -  udělil milost.  

Bez šance

Odstupující prezident ale opakovaně řekl, že milost pro takového člověka nepřipadá v úvahu.

Taky nová administrativa Donalda Trumpa považuje Snowdena za zrádce a nastupující šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo uvedl, že Snowden by měl být popraven. Navzdory slibům nového šéfa Bílého domu zlepšit vztahy s Moskvou. 

"Měl by být přivezen z Ruska a řádně souzen. Spravedlivý by byl trest smrti. Mé přátele a vaše přátele, kteří slouží v armádě, dostal do velkého rizika informacemi, které ukradl a předal zahraničním mocnostem," řekl o Snowdenovi Pompeo.

Moskva se mezitím rozhodla pobyt pro Snowdena prodloužit do roku 2020. Tedy do příštích amerických prezidentských voleb.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump je zjevně opatrný při prvních krocích vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Videokomentář Martina Nováka. | Video: Martin Novák
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 5 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy