Brusel - Britská premiérka Theresa Mayová chce s Evropskou unií uzavřít největší obchodní dohodu, jakou kdy svět poznal. Mayová to řekla v pátečním projevu, ve kterém nastínila, jak si její vláda představuje budoucí vztahy s EU po brexitu. Tedy poté, co Spojené království přestane být členem unie. Dá se ale čekat, že země EU britské návrhy odmítnou jako neuskutečnitelné.
"Chci tu nejrozsáhlejší a nejhlubší dohodu, jaká je možná. Měla by zahrnout víc odvětví a mělo by se jednat o tak úzkou spolupráci, jaká v žádné obchodní dohodě nikde na světě neexistuje," řekla Mayová v pátek v Londýně.
Unijní země ale Brity dlouhodobě upozorňují, že si ohledně budoucích obchodních vztahů nemohou vybírat jen to, co se jim líbí, a zároveň odmítat plnit podmínky, které se k těmto výhodám vážou.
A tento nesoulad nejspíš nerozptýlí ani projev Mayové.
EU britskou vládu už delší dobu vyzývá, aby vysvětlila, jak konkrétně si vzájemné vztahy po brexitu představuje. Londýn to ale zatím neudělal a jeho představitelé jen obecně opakují, že vztahy musí být co nejužší. Žádné nové podstatné detaily přitom nenabídla ani Mayová.
Ta ve svém projevu opět vycházela z už tradičního britského názoru, že Spojené království a EU spolu mohou obchodovat za podobných podmínek jako dosud, bez ohledu na to, že Londýn opouští nejen EU, ale chce odejít i ze společného evropského trhu a evropské celní unie. Premiérka jen připustila, že "opouštíme společný evropský trh, a život tak bude jiný. Vzájemný přístup (s EU) na naše trhy bude menší než teď".
"Vyzobávání třešniček na dortu"
Státy EU zdůrazňují, že právě to je nevyhnutelné, pokud Londýn kromě odchodu z unie volí i odchod ze společného trhu. "Aby bylo jasno: mimo společný trh a celní unii není možné mít zcela bezproblémový obchod," prohlásil minulý týden předseda Evropské rady Donald Tusk.
Pokud by Britové chtěli zachovat zcela volný obchod bez hraničních kontrol, museli by souhlasit s pravidly, která se na něj vztahují. Mezi ně patří například respektování rozsudků Soudního dvora EU v případě sporů nebo umožnění volného pohybu osob. To vše ale Londýn odmítá.
Unie tak tvrdí, že nezbývá nic jiného, než aby její členové s Brity po brexitu uzavřeli standardní dohodu o volném obchodu podobnou té, kterou EU nedávno podepsala s Kanadou. Taková smlouva sice ruší drtivou většinu cel na zboží, nevztahuje se ale například na služby.
Británie přesto tvrdí, že chce mít v některých sektorech svou vlastní regulaci podobnou té evropské - jde například o automobilový a farmaceutický průmysl či letectví, jak v pátek potvrdila Mayová. V některých jiných oblastech ekonomiky chce ale Londýn jít vlastní cestou. A tvrdí, že to není překážkou pro uzavření výše zmíněné bezprecedentní dohody o volném obchodu.
Jenže unie to označuje za "vyzobávání třešniček na dortu", jak nedávno, vedle jiných politiků, prohlásil i hlavní evropský vyjednavač o brexitu Michel Barnier. Tuto kritiku Mayová ve svém projevu odmítla s tím, že "pokud je to vyzobávání třešniček, pak je vyzobáváním třešniček každá obchodní dohoda".
Co se severoirskou hranicí?
Evropská unie Britům zároveň vyčítá, že navzdory slibům nepřišli ani s reálnými návrhy na to, jak by mělo vypadat budoucí uspořádání mezi Severním Irskem, které je součástí Británie, a Irskou republikou. Jde o jedinou pozemní hranici mezi Spojeným královstvím a unií.
Země EU a Británie se v prosinci zavázaly najít takovou dohodu, která by umožnila zachování současné situace, kdy na irském ostrově nejsou mezi oběma státními celky žádné hranice. Tuto obecnou dohodu je teď potřeba uvést do praxe - tak, aby se z britského Irska nemohly do Irské republiky, tedy na území EU, například dostávat výrobky, které na to nemají oprávnění.
Londýn ale s žádným konkrétním návrhem nepřišel, a to ani v pátek v projevu premiérky Mayové. Ta pouze zopakovala, že nechce mezi oběma Irsky obnovit hranice a že "máme zodpovědnost za nelezení řešení". Detaily ale nepředstavila.
Evropská komise tak minulý týden vypracovala vlastní návrhy. V krajním případě, pokud by se nenašlo jiné řešení, chce, aby Severní Irsko zůstalo v evropské celní unii. Kontroly zboží by se pak musely odehrávat na moři mezi Británií a Severním Irskem.
To Londýn odmítl jako naprosto nepřijatelné narušení britské suverenity a územní celistvosti. "Žádný britský premiér by s tím nikdy nemohl souhlasit," prohlásila Mayová.
Roztříštěné názory
Podle komentátorů Mayová stále nezašla ohledně budoucích vztahů s EU do podrobností proto, že její vlastní Konzervativní strana v tom není jednotná. Politici jako ministr financí Philip Hammond si přejí mít s EU i po brexitu co nejtěsnější vztahy, protože evropský trh je pro Británii klíčový. Naopak oponenti v čele s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem se chtějí od unie co nejvíc "odstřihnout".
Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn požaduje, aby Británie po brexitu zůstala členem evropské celní unie. V tom případě by mělo její zboží neomezený přístup na evropský trh, stejně jako dosud. Londýn by ale nemohl sjednávat své vlastní obchodní dohody s mimoevropskými zeměmi, protože by pro něj platily ty dojednané celou unií.
Premiérce Mayové teď hrozí, že část konzervativců v parlamentu tento požadavek opozice podpoří. Tím by nejspíš ztratila důvěru radikálních zastánců brexitu ve své vlastní straně.
