Caracas - Dlouhodobě napjaté vztahy USA a Venezuely se ocitly na mrtvém bodě. Jen den poté, co ve Venezuele přistály dva ruské bombardéry, vypověděl venezuelský prezident ze země amerického velvyslance.
Zároveň Hugo Chávez vyzval venezuelského ambasadora ve Washingtonu, aby se vrátil domů dříve, než ho USA vyhostí.
"Táhněte do pekel, zpropadení Yankeeové, jsme důstojní lidé, táhněte stokrát do pekel," volal podle agentury Reuters k tisícům stoupenců na čtvrteční demonstraci.
"Jsme solidární s Bolívií - yankeeský velvyslanec ve Venezuele má 72 hodin na to, aby odjel."
Chávez je blízkým spojencem indiánského bolivijského prezidenta Eva Moralese, který nyní čelí největším problémům od doby, co téměř před třemi lety nastoupil do funkce.
Morales obvinil amerického velvyslance v Bolívii Philipa Goldberga z vměšování se do vnitřních záležitostí a podpory mohutných protestů, které zachvátily východ země.
Goldberg byl z Bolívie vyhoštěn ve středu a Washington reagoval recipročně a oznámil vyhoštění bolivijského velvyslance z USA.
Mluvčí ministerstva zahraničí USA Sean McCormack prohlásil, že Washington "oficiálně informoval bolivijskou vládu o rozhodnutí vyhlásit velvyslance Gustavo Guzmána za nežádoucí osobu."
Stejný krok se nyní chystá i směrem k venezuelskému ambasadorovi ve Washingtonu. "Máme v plánu ho vykopnout," prohlásil podle agentury Reuters americký představitel, který si nepřál být jmenován.
Rozdělené země
Spojené státy jakýkoliv podíl na organizaci protestů v severních a východních bolivijských provinciích Pando, Beni, Santa Cruz a Tarija odmítají. Protestující podporovaní guvernéry provincií obsadili vládní budovy a kanceláře státních společností.
Bolívie vyslala další posily vojákům, kteří hlídají plynovody do Argentiny a Brazílie, na kterých závisí ekonomika země. Demonstrantům se už podle agentury Reuters podařilo přerušit dodávky plynu do Argentiny a omezit dodávky do Brazílie na polovinu.
Brazílie, která dříve přilila do ohně oznámením, že je s povstalci v kontaktu, se dnes snažila mírnit vášně a prohlásila, že neuzná žádný pokus o svrhnutí Moralese.
"Nebudeme tolerovat průlom do bolivijského ústavního pořádku," řekl novinářům poradce brazilského prezidenta pro zahraniční otázky Marco Aurelio García.
Armáda se stáhla, bude stanné právo?
Morales poslal do ulic východního Santa Cruz i armádu, ta se však stáhla poté, co byli někteří vojáci zbiti přímo před televizními kamerami. Vláda však údajně uvažuje o vyhlášení stanného práva.
Konflikty mají už i první mrtvé. Sedm stoupenců prezidenta bylo zastřeleno v amazonském departmentu Pando. Zemřel i jeden člen opozice.
Vláda označila incident za masakr a obvinila z něj guvernéra provincie.
Jablkem sváru je návrh ústavy, který přiznává větší práva indiánům, neuznává vyhlášenou autonomii severních a východních provincií a omezuje velikost zemědělských latifundií.
