"Stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu a právo veřejnosti na spolehlivé, nezávislé a rozmanité zprávy a informace. Reportéři bez hranic zaznamenávají znepokojivý pokles podpory a respektu k autonomii médií a nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických subjektů," konstatuje nevládní organizace ve svém souhrnu.
Všímá si v něm specificky i Slovenska, když zaznamenává jeho pokles v žebříčku a varuje před hrozbou manipulace voleb s využitím umělé inteligence (AI). Konkrétně zmiňuje případ pomocí AI vytvořené audionahrávky novinářky Moniky Tódové, který považuje za "jeden z prvních zdokumentovaných případů tohoto typu útoku na novináře s cílem ovlivnit výsledek demokratických voleb".
"Po několika vládách, které se snažily zlepšit svobodu tisku, se v parlamentních volbách v roce 2023 dostal k moci opět premiér Robert Fico, což znamenalo konec snah v této oblasti," konstatuje poté organizace v podrobnějším hodnocení země. "Novináři pracují v nepřátelském prostředí a veřejnoprávní i soukromá média zůstávají zranitelná vůči zájmům nesouvisejícím s novinařinou," míní také nevládní organizace.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na propad Slovenska v žebříčku svobody médií zareagovala vyjádřením, že "svobodná média a demokracie jsou od sebe neoddělitelné". "Nemůžeme akceptovat útoky na novináře a zvlášť od těch, kteří mají v rukou moc. K demokracii nepatří ani zastrašování médií a snaha o jejich politické ovládnutí," napsala Čaputová na sociální síti X.
Poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Zora Jaurová uvedla, že svobodné a nezávislé mediální prostředí či ochrana novinářů nebyly snad nikdy tak důležité jako nyní. "Budeme dělat všechno pro to, aby se škodlivé a nedemokratické záměry slovenské vlády v oblasti médií nestaly skutečností," sdělila Jaurová.
V Česku podle Reportérů bez hranic ohrožuje svobodu tisku vysoká koncentrace soukromých médií a nenávist vůči novinářům na internetu. Jako pozitivum organizace vidí některé legislativní změny uskutečněné koalicí premiéra Petra Fialy, "které by mohly být prospěšné".
Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Do první desítky se vešly také Estonsko, Portugalsko, Irsko, Švýcarsko a Německo.
Spojené státy si pohoršily o deset pozic a skončily 55., Argentina se i kvůli volbě Javiera Mileiho prezidentem propadla dokonce o 26 míst a je 66. Naopak o dvě místa si polepšilo Rusko, které ale i tak skončilo 162. "Od ruské invaze Ukrajiny v únoru 2022 byla téměř všechna nezávislá média zakázána, zablokována a/nebo prohlášena za 'zahraniční agenty' či 'nežádoucí organizace'. Všechna ostatní podléhají vojenské cenzuře," konstatuje organizace.
