Radši se vzdát dotací než sem pustit migranty. Česko bude dál ignorovat kvóty, hrozí vysoká pokuta

Ondřej Houska Ondřej Houska
7. 9. 2017 6:49
Čeští politici budou nadále ignorovat povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Nic na tom nemění ani rozhodnutí Soudního dvora EU. "Nadále (s kvótami) nesouhlasíme," reagoval na rozhodnutí soudu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V rámci kvót přijatých v roce 2015 si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadalo zhruba 2600, přesto přijalo jen 12 běženců. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos v reakci na rozhodnutí soudu potvrdil, že pokud tyto země nezmění postoj, žaloba přijde.
Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha/Brusel - Povinné kvóty pro přijímání uprchlíků platí, Česko se ale jimi řídit nebude. Čeští politici navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu v Evropské unii dál odmítají, aby do země na základě kvót přicházeli uprchlíci z Řecka a Itálie. Evropská komise kvůli tomu nejspíš Česko požene před soud, který na něj může uvalit vysokou pokutu.

Soudní dvůr EU odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám. Bratislava a Budapešť argumentovaly z formálního hlediska: Tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale soud odmítl. "Mechanismus (kvót) napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodli soudci v Lucemburku. Podle nich platné evropské právo zavedení kvót umožňuje.

"Nadále (s kvótami) nesouhlasíme," reagoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Proti povinnému přijímání uprchlíků jsou prakticky všechny české politické strany. "Je pro mě těžko uchopitelné, že unijní soud na kvótách nic špatného nevidí a že si jejich nefunkčnost neuvědomuje," tvrdí Jana Černochová (ODS).

Kvóty opět odsoudil i prezident Miloš Zeman. "Evropská unie pod výhrůžkou, že nám zastaví dotace, nás bude nutit, abychom na naše území přijali v první fázi několik tisíc muslimských migrantů. Kdyby bylo nejhůř, je vždycky lépe vzdát se evropských dotací než sem pustit migranty," tvrdí prezident. Česku ale ve skutečnosti omezení nebo zastavení evropských dotací kvůli nerespektování kvót nehrozí.

V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600. Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti jejich přijetí. Ostatní země EU ale odpůrce přehlasovaly. Bratislava s Budapeští se následně obrátily na soud.

Jen 12 uprchlíků

Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Vláda to letos schválila ve speciálním usnesení. Poláci a Maďaři nepřijali ani jednoho uprchlíka.

Evropská komise proto Česku, Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos v reakci na rozhodnutí soudu potvrdil, že pokud tyto země nezmění postoj, žaloba přijde. "Všechny členské země se musí soustředit na splnění svých závazků," tvrdí Avramopulos.

Pokud by Soudní dvůr EU následně dal komisi za pravdu, nejspíš by Česko a ostatní země odsoudil k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítaly rozhodnutí respektovat. O zastavení dotací, navzdory tomu, co tvrdí prezident Zeman, rozhodnout nemůže.

Slovákům žaloba nehrozí

Kromě Česka svůj postoj ke kvótám nezmění ani Maďarsko. Naopak slovenský premiér Robert Fico dal najevo, že včerejší rozhodnutí evropského soudu respektuje, i když kvóty považuje za špatný krok.

Slovákům, na rozdíl od Čechů, žaloba ze strany Evropské komise nehrozí. Přijali sice pouze 16 uprchlíků, tedy jen o čtyři více než Češi. Na rozdíl od nich ale pravidelně nabízejí další místa a netvrdí, že už v žádném případě nikoho nepřijmou.

Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen necelých 28 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Čeští politici tvrdí, že to dokazuje nefunkčnost kvót. Jejich zastánci namítají, že v rámci kvót budou přerozděleni prakticky všichni uprchlíci, kteří splní podmínky. Důvodem nižšího počtu přemístěných lidí je podle nich fakt, že po dohodě zemí EU s Tureckem o zastavení migrace do Evropy přichází mnohem méně lidí než v době, kdy byly kvóty schváleny.

V rámci kvót se mají mezi státy EU rozdělit jen skuteční uprchlíci, kteří prchají před válkou a jiným typem nebezpečí, a mají tedy nárok na udělení azylu. Jde hlavně o Syřany a Iráčany.

Česko tvrdí, že odmítání kvót neznamená, že by se nechtělo podílet na snaze vyřešit migrační krizi. Ve středu by se například podle informací Aktuálně.cz mělo domluvit s Itálií na společné pomoci migrantům v africkém Pobřeží slonoviny. Pomoc má zabránit tomu, aby se tamní občané snažili dostat do Evropy.

V Česku chybí někdo, kdo by se snažil problémy řešit a kdo by se snažil společnost nestrašit, obavám lidí rozumím, říká šéfredaktor Respektu. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy