Podle návrhu na rozdělení peněz z takzvaného Fondu spravedlivé transformace (FST), který má server Aktuálně.cz k dispozici, by tak třem českým uhelným krajům měl v rámci Evropské unie připadnout největší podíl po Polsku, Německu a Rumunsku. "Pracujeme s částkou bezmála 1,645 miliardy eur (v přepočtu 45 miliard korun)," potvrdil Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.
Kraje je budou moct využít na financování projektů určených na udržení pracovních míst, rekvalifikaci horníků a zaměstnanců tepelných elektráren, rozvoj nových technologií, infrastruktury i celých průmyslových odvětví. Na co přesně peníze nakonec půjdou, ale zatím není jasné.
"Částka neuspokojí všechny požadavky spojené s cílem transformace energetiky. Smysl FST vidíme v nastartování tohoto procesu," vysvětluje Frček.
Rozdělovat peníze z fondu bude prostřednictvím nového operačního programu ministerstvo životního prostředí, kraje o ně budou moci žádat zřejmě od roku 2022. "Vhodný mix podporovaných opatření je stále předmětem diskuze," říká ministr Richard Brabec (za ANO).
Jasněji v tom, kdo a za jakým účelem miliardy dostane, by mělo být díky takzvanému Plánu spravedlivé územní transformace. Ten v tuto chvíli sestavují jednotlivé kraje společně s oběma ministerstvy, první verzí by se měla příští pondělí zabývat vláda. Konečný návrh pak Česko v dubnu odešle ke schválení Evropské komisi.
Využití odpadu i autonomní vozy
Tři české uhelné kraje nyní zjišťují, co všechno bude možné z fondu zaplatit. Peníze by mohly podpořit třeba testování autonomních aut na území Ústí nad Labem nebo obnovitelné zdroje v průmyslové zóně Triangle u Žatce. V Moravskoslezském kraji by ostravská Liberty ráda přebudovala svou ocelárnu na ekologičtější, takzvaný hybridní typ.
Samotný Moravskoslezský kraj chce podpořit penězi také výzkum, digitalizaci a obnovu těžbou zasažených lokalit a vytvořit pracovní místa pro ty, kdo o ně kvůli proměně ekonomiky přijde, vysvětlila mluvčí Nikola Birklenová.
"Karlovarský kraj odeslal… zhruba 80 projektů za asi 37 miliard korun," potvrdil pak za poslední z trojice krajů hejtman Petr Kubis (ANO). "Zpracovává se studie pro takzvané oběhové hospodářství, v němž jde především o využití odpadu, druhou oblastí je využití rekultivovaných pozemků po těžbě uhlí," dodal.
Kompromis, navíc ne finální
Celý balík peněz, který si členské státy rozdělí, je nakonec mnohem menší, než bylo v plánu ještě letos na jaře. Z tehdejších 40 miliard eur (asi bilionu korun) zůstala méně než polovina. Je to výsledek kompromisu lídrů členských států ze summitu letos v červenci. A ten navíc není finální.
Peníze totiž do fondu proudí ze dvou zdrojů: běžného dlouholetého rozpočtu unie, ale také ze zvláštní sumy určené na obnovu po koronavirové pandemii. Menší část proto může Česko čerpat až do roku 2027, větší díl ze zmíněných 45 miliard musí ale využít už do konce roku 2023. Ani jeden z těchto nástrojů navíc EU zatím definitivně neschválila, a transformační fond by tak mohl ještě narůst, o což se nyní snaží poslanci Evropského parlamentu.
Naopak zabránit jeho navýšení se snaží česká vláda. Regionům by totiž podle unijního návrhu mohlo pomoct také dodatečných 25 miliard korun z běžných evropských fondů, které nejsou vázané na konkrétní účel, a tedy ani "zelenou" transformaci. Celkem by tak dostaly 70 miliard korun. Podle informací serveru Aktuálně.cz Česko nyní v Bruselu prosazuje, aby se tyto peníze do transformačního fondu nemusely převádět.
Mnoho neznámých ale komplikuje situaci uhelným regionům, které tak podle Jiřího Koželouha z neziskové organizace Hnutí Duha nejsou na čerpání peněz zcela připravené. "Kombinace stále neuzavřených pravidel i dosud neschválené unijní legislativy a naopak tlaku na rychlý začátek čerpání vytváří náročnou situaci," vysvětluje Koželouh. Jasné zatím není ani to, kolik budou muset k celkové ceně jednotlivých projektů přispět samotné firmy nebo stát. Spoluúčast na národní úrovni je u evropských fondů běžná.
Čas pro obyvatele zmíněných regionů se přitom krátí. Už nyní mají nejvyšší nezaměstnanost v republice, kvůli odklonu od uhlí zmizí další tisíce pracovních míst. Podobně jako když letos v červenci oznámila konec provozu uhelná teplárna Vřesová na Sokolovsku.
"Uhelný útlum už začal a nemůžeme spoléhat na to, že uhlí bude ekonomicky využitelné po roce 2030. S transformací je potřeba začít co nejdříve," dodává Koželouh, který zároveň zasedá ve vládní uhelné komisi. Ta by měla v nejbližší době představit konečné datum, kdy Česko přestane těžit a spalovat uhlí.
