Zaplavme tunel pod La Manche. K Brexitu se hlásí ti, kdo nechtějí imigranty z východu Evropy

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 22. 6. 2016 8:33
Přistěhovalectví bylo pro Británii přínosem do roku 2002. Od rozšíření Evropské unie o země střední a východní Evropy už ne, míní britská ministryně energetiky Andrea Leadsomová. Zatímco stoupenci setrvání v Evropské unii mají jako hlavní argument ekonomiku, druhá strana má nejdůležitější téma jiné. Imigraci.
Stoupenci setrvání Británie v Evropské unii před Braniborskou bránou v Berlíně.
Stoupenci setrvání Británie v Evropské unii před Braniborskou bránou v Berlíně. | Foto: Reuters

Londýn – Na ulicích není slyšet angličtina, v obchodech jsou nápisy v jiných jazycích, tvář měst se mění, Británie přestává být Británií. Právě tahle slova často zmiňují zastánci Brexitu.

Vadí jim jedna věc: příliš mnoho imigrantů, kteří přicházejí na britské ostrovy.

Slovem imigrant ale nejsou míněni ani tak Pákistánci, Indové, obyvatelé karibských ostrovů či Syřané, ale lidé ze střední a východní Evropy.

Bývalý zpravodaj agentury Reuters v Moskvě Ben Judah před referendem cestuje po Británii a píše reportáže pro server Politico. I na Twitteru zveřejňuje názory mnoha Britů: Mají obavy, že imigrantů je moc.

"Měli bychom zaplavit tunel pod La Manche," řekl Judahovi osmapadesátiletý zahradník Raymond Hurst z města Tonbridge ve střední Anglii.

Zastánkyně Brexitu a ministryně energetiky Andrea Leadsomová tvrdí: "V mém volebním obvodě v Northampshire mi lidé píší, že jdou po hlavní obchodní ulici a neslyší nikde angličtinu." V rozhovoru pro deník Guardian ministryně zároveň uvedla, že pro Spojené království bylo přistěhovalectví přínosné do roku 2002. Pak už ne.

Premiér David Cameron slíbil, že stlačí roční počet přistěhovalců na sto tisíc. To se mu nedaří: loni přišlo do země 362 tisíc lidí.

Všichni, kdo agitují pro Brexit, tvrdí, že je to moc a zemi to zatěžuje na daních a výdajích. Imigrace se stala hlavní kartou kampaně Vote Leave za odchod Británie z Evropské unie.

Platí rovnítko: Komu vadí velký počet přistěhovalců a bojí se toho, hlasuje pro Brexit.

Aktuálně.cz oslovilo politologa Petera Doreye z univerzity ve velšském Cardiffu. Podle něj téma imigrace "nastřádalo" mnoho hněvu a frustrace Britů.

"V oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost a kde průmyslové podniky přemístily výrobu jinam kvůli nižším nákladům, jsou imigranti obviňováni, že kradou pracovní místa. Zároveň jsou někteří Britové přesvědčeni, že po roce 2004, kdy se Evropská unie rozšířila, imigranti z východní Evropy stlačili dolů mzdy, protože jsou ochotní pracovat za nižší platy.

Přistěhovalci jsou rovněž viněni z přeplnění škol a školních tříd. Stejně jako z toho, že mohou za růst nájmů a zabírají místo, kde by mohli bydlet rodilí Britové. Hlasování pro Brexit je určitou formou odpovědi takzvaně obyčejných lidí vůči elitám, které údajně ztratily kontakt s problémy, které trápí většinu Britů," vysvětluje Pete Dorey.

Zastánci Brexitu uvádějí, že mimo Evropskou unii bude možné imigraci lépe kontrolovat a vůbec strážit hranice.

Týdeník Economist ale varuje, že pokud by Británie i po odchodu chtěla mít přístup na volný trh Evropské unie, musí nadále souhlasit s volným pohybem osob, stejně jako Švýcarsko nebo Norsko.

Maďarský premiér Viktor Orbán inzerátem v euroskeptických novinách Daily Mail vyzval Brity, aby zůstali v Unii. Vzhledem k tomu, že zrovna Maďarsko je jednou ze zemí, s kterou si Britové spojují imigraci z členských zemí EU (odhady hovoří o 800 tisících Poláků a 200 tisících Maďarů v Británii), to pro příznivce Brexitu nejspíš moc přesvědčivé nebude.

Imigrace dominovala také úterní velké debatě politiků na stadionu ve Wembley. Stoupenci brexitu v dnešní debatě opakovali svá dlouhodobá stanoviska, že jen mimo unii bude moci Londýn kontrolovat příliv imigrantů. Když jejich počet klesne, zůstane podle nich pro Brity více pracovních míst, budou snadněji dostupní lékaři a sociální služby.

Podle posledního průzkumu, zveřejného v úterý agenturou Reuters, by hlasovalo pro Brexit 44 procent Britů a pro to zůstat v EU 45 procent.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy