Kreml, který svoji agresi na Ukrajině označuje za konflikt mezi Ruskem a NATO, se v jejím průběhu odvolával na červené linie a v případě existenčního ohrožení státu hrozil blíže nespecifikovaným jaderným úderem. Putin doposud sliby vojensky trestat Západ za jeho podporu Ukrajiny nesplnil.
"Pro Rusko nastane okamžik, kdy budou překročeny skutečné červené linie, a pak samozřejmě přijme příslušná protiopatření. Má to potenciální strategické důsledky, protože Rusko by to mohlo vnímat jako výrazný krok k eskalaci," řekl k současné situaci Nicolò Fasola, autor nové knihy Reinterpretace ruské strategické kultury: ruský způsob vedení války.
Podle Fasoly by se Rusko mohlo rozhodnout provést různé údery na různé cíle a potenciálně by se mohlo opět zaměřit na ukrajinská aktiva na polském území. "Nebo by mohlo přistoupit k demonstrativnímu použití taktických jaderných zbraní," dodává Fasola.
Rusové na konci května pohrozili, že zaútočí na britské cíle, pokud Ukrajina použije zbraně dodané Londýnem k úderu na ruské území. To může platit i pro USA. "Mohou to být údery proti zařízením na Ukrajině, kde mohou jednotky NATO cvičit ukrajinské vojáky nebo pomáhat ukrajinskému velení. Může to znamenat sestřelení průzkumných letounů a bezpilotních letounů NATO, může to znamenat zničení logistických vozidel NATO, která údajně přivážejí na Ukrajinu zbraně a materiál," vypočítává Matthew Hoh z Eisenhower Media Network, organizace sdružující bývalé vojenské, zpravodajské a civilní odborníky v oblasti národní bezpečnosti.
Podle Hoha, kapitána americké námořní pěchoty ve výslužbě, je velkým nebezpečím, když zbraně ze Západu zasáhnou civilní cíl, třeba školu plnou ruských dětí. "Nemyslím si, že Rusko zajde tak daleko, aby zaútočilo na západní vojenské cíle mimo Ukrajinu. Ani že Rusové chtějí takovou eskalaci. Ale za extrémně malý přínos, který tyto zbraně přinesou, jsou rizika prostě příliš velká," tvrdí Hoh.
Zev Faintuch, hlavní zpravodajský analytik bezpečnostní společnosti Global Guardian, si myslí, že červená linie byla již překročena. Odkazuje k okupovanému Krymu, který Putin považuje za formální ruské území a na který opakovaně Ukrajinci útočí.
"Cíle, které jsou v současné době zasahovány na Krymu, budou analogické těm v Belgorodu, Brjansku, Kursku a dalších sousedních regionech. Co může udělat Moskva jiného než více toho samého?" ptá se Faintuch, který zároveň poukazuje na sérii požárů v zemích NATO, z nichž obviňují Moskvu. To podle něho ukazuje, jaké sabotáže je Rusko připraveno provádět. "Již jsme viděli, jak Rusko cvičí použití taktických jaderných zbraní. Je nepravděpodobné, že by se vrhlo na zemi NATO konvenčně," myslí si Faintuch.
Rovnováhu podle něj vychýlilo to, že Rusové začali Ukrajince v okolí Charkova ostřelovat těžkými klouzavými bombami, které jsou levné, agresor jich má dostatek a po svržení je téměř nemožné je sestřelit. "Jediný skutečný způsob, jak tyto útoky zastavit, je vyřadit bombardéry na obloze nebo ještě lépe, když jsou ještě na zemi," říká Faintuch, podle něhož právě v tom pomohou západní zbraně.
USA se změnou své politiky v této otázce následovaly spojence, jako je Polsko, Německo a Francie. "Pokud by nedošlo ke změně, vyžádalo by si to nasazení (ukrajinských) omezených lidských zdrojů a Kyjev by riskoval zbytečné ztráty, které by nešlo nahradit," dodává Roger Hilton z think-tanku GLOBSEC s tím, že k rozhodnutí americké administrativy vedla právě křehká bezpečnostní situace v Charkově.
