Paříž - Volby do Evropského parlamentu bude první červnový týden provázet ve většině z 27 členských zemí EU nezájem voličů. A ti, kteří hlasovat půjdou, spíše podpoří pravicové strany.
Předpovídá to rozsáhlý celoevropský průzkum, který zveřejnila agentura AFP.
Výsledky ukazují, že nejvíce z celkového počtu 736 křesel získají poslanci stran, kteří jsou v europarlamentu součástí Evropské lidové strany (EPP). Ta si tak udrží nebo možná ještě zvětší svůj náskok před konkurenčním blokem levicových stran, známých jako Strana Evropských socialistů (EPS).
Účast bude zřejmě nejslabší v historii od roku 1979, kdy se do Evropského parlamentu volí. Celkem by mělo přijít k urnám 34 procent oprávněných evropských voličů. Před pěti lety volilo 45 procent lidí.
Podle autorů výzkumu je sice ekonomická krize hlavním tématem voleb v řadě zemí, ale příliš se to neprojevuje náklonností k levici.
Současný europarlament
Rozdělení 785 křesel mezi bloky
- Evropská lidová strana - Evropští demokraté (EPP - ED) - 284
- Strana evropských socialistů (EPS) - 215
- Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) - 103
- Unie pro Evropu národů (UEN) - 44
- Zelení - 42
- Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (EUL-NGL) - 41
- Blok Nezávislost/demokracie (IP) - 24
- Nezařazení - 32
Novým prezidentem Evropského parlamentu by podle informací agentury AFP mohl být buď bývalý polský premiér Jerzy Buzek nebo italský politik Mario Mauro.
Evropskou lidovou stranu však mohou oslabit britští konzervativci a česká ODS. Společné plánují založení nového bloku, který by byl euroskeptičtější než lidovci.
Plán na odtržení britských konzervativců už kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová, šéfka německých křesťanských demokratů (CDU).
Není vyloučeno, že do bloku se k britským konzervativcům a ODS připojí také polská formace Právo a spravedlnost bratrů Lecha a Jaroslava Kaczyńských.
Otázkou je, nakolik uspěje hnutí Libertas, které se rozšířilo z Irska do celé Evropy a bojuje proti Lisabonské smlouvě a dalšímu prohlubování evropské integrace. V České republice vévodí jeho kandidátce Vlastimil Tlustý a Vladimír Železný.
"Euroskeptické strany a hnutí v těchto volbách pravděpodobně získají několik křesel navíc," předpovídá bruselská analytička Julia De Clerck-Sachsseová z European Policy Centre.
