Camerona, který je na návštěvě Washingtonu, odmítl nejvýše postavený republikán ve Sněmovně reprezentantů. Britští úředníci se opakovaně pokoušeli schůzku domluvit, Johnson to ale nepovolil. Cameron dopředu avizoval, že s ním chce jednat o další pomoci Ukrajině, která už přes dva roky čelí ruské agresi. Píše to list The Guardian.
V americké sněmovně už několik měsíců leží balíček pomoci pro Kyjev ve výši 60 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun). Pro většinu kongresmanů je podpora smysluplná a další pomoc válkou zasažené zemi by pravděpodobně Kongresem prošla. Johnson o balíčku ale zatím odmítá vůbec hlasovat.
Cameron se s Johnsonem sešel při své minulé návštěvě Spojených států loni v prosinci, kdy podle zahraničních médií jeho tvrdá výzva pro podporu Ukrajiny některé republikány rozzlobila. Johnson byl do čela sněmovny zvolen díky malé radikální frakci republikánů, kteří mají velmi blízko k exprezidentu Donaldu Trumpovi.
Místo schůzky s britským ministrem zahraničí se Johnson sešel s jednou ze členek této frakce Marjorií Taylorovou Greenovou, která Johnsona varovala, že dají hlasovat o jeho nedůvěře, pokud by balíček na půdě sněmovny předložil, uvedl The Guardian.
Jako Islámský stát
Cameron zdůraznil, že nepřijel do Washingtonu "poučovat" americké politiky o jejich vlastní zahraniční politice, ale přiznal, že v otázce boje na Ukrajině proti ruské invazi je emotivní. "Pro mě je to zásadní, jak Británie a Amerika po léta, po desetiletí spolupracovaly na udržení bezpečnosti našeho světa a na posílení bezpečnosti," prohlásil na tiskové konferenci po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
"Vzpomínám na svého dědečka, který se vylodil na plážích v Normandii pod krytím americké válečné lodi. Myslím na to, jak jsem společně s tehdejším prezidentem Obamou řešil hrozbu Islámského státu. Pro mě je to totéž. Čelíme obrovské hrozbě ze strany agresivního Putina, který násilím zabírá území jiných zemí, a je tak důležité, abychom drželi při sobě," dodal.
Cameron i Johnson si podle informací listu The Telegraph posílají zprávy a někteří členové britské delegace doufají, že by se rozhovor ještě mohl uskutečnit. Šéf britské diplomacie se později v úterý vydal přímo za exšéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který je i současným kandidátem na prezidenta, do jeho sídla Mar-a-Lago na Floridě.
Konec války
Na soukromé večeři exprezidenta vyzval, aby uznal, že je v zájmu USA, aby ruský prezident Vladimir Putin nebyl odměněn za zabrání území Ukrajiny. Trval také na tom, že do summitu NATO ve Washingtonu letos v červenci budou připraveny plány, podle nichž každý člen aliance dosáhne nebo překročí cíl výdajů na obranu.
Cameron podle The Telegraph doufal, že Trump naznačí změnu kurzu alespoň tím, že mu usnadní cestu k setkání s Johnsonem. Nic tomu ale podle listu nenaznačuje. Trumpův tým po setkání vydal tiskové prohlášení, podle kterého spolu politici mluvili o nadcházejících amerických i britských volbách, brexitu, nutnosti členských zemí NATO dávat alespoň dvě procenta HDP na obranu a o konci zabíjení na Ukrajině.
Trump v minulosti uvedl, že v případě znovuzvolení prezidentem by byl schopen ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin. Deník The Washington Post toto pondělí s odkazem na zdroje obeznámené s Trumpovým plánem napsal, že návrh mírového řešení má spočívat v tlaku na Kyjev, aby anektovaný poloostrov Krym a Donbas odevzdal Rusku. To ostatní západní státy odmítají.
Cameron je dalším z řady zahraničních vládních představitelů, kteří vyzvali americký Kongres, aby hlasoval o balíčku pomoci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že napadená země s Ruskem prohraje, pokud nedostane další pomoc od USA.
Video: Česká munice boří ruskou představu, že za vším stojí USA. Nic dobrého od nás nečekají (celý článek k videu zde)
