Do první řady britské politiky se bývalý premiér neočekávaně vrátil v listopadu jako ministr zahraničí. Minulý týden dokončil svých prvních sto dní v úřadu a z projevů a svědectví vyplývá, že si z nich užil každou minutu. A ministerstvo zahraničí si jeho přítomnosti užívá také, napsal deník The Guardian.
Navzdory značné politické zátěži z minulosti v úřadu převládá názor, že povolání Camerona do čela resortu "nakoplo" britskou diplomacii, sdělili deníku nejmenovaní zaměstnanci.
Úředníci oceňují jeho energičnost a přístup k pracovní etice. Podle diplomatů je přirozeným mediátorem, který ví, jak jednat se zahraničními představiteli a ve správnou chvíli zapojit humor. Jako člen Sněmovny lordů, ne Dolní sněmovny, nemusí náhle spěchat zpět do Británie k důležitým hlasováním, ani si nemusí lámat hlavu nad reakcemi občanů ve svém volebním obvodu. Navíc jeho pozice jako bývalého premiéra mu dodává na lesku a zajišťuje mu více otevřených dveří. "Je schopný toho hodně dotáhnout do konce," poznamenal jeden evropský diplomat v Londýně.
V britské vládě podle očekávání dostal Cameron mandát, aby se staral o zahraniční politiku, zatímco premiér Rishi Sunak se před parlamentními volbami soustředí na domácí témata. Jeden z úředníků, který s ním pracoval, popsal Camerona jako "premiéra pro zahraniční věci".
To se nikde neprojevilo víc než v britském přístupu ke konfliktu na Blízkém východě. Cameron se minulý měsíc dostal do titulků novin, když prohlásil, že Británie je připravená uznat palestinský stát ještě předtím, než bude dvoustátní řešení dojednáno s Izraelem. Downing Street opakovaně odmítla, že by v tomto se Sunakem panovala jakákoliv neshoda.
"Upřímně mám pocit, že Rishiho Sunaka příliš zahraniční záležitosti nezajímají a je spokojený, když je může přenechat Cameronovi," uvedl Peter Ricketts, který v době Cameronova premiérství pracoval jako poradce pro národní bezpečnost a velvyslanec v Paříži. "Camerona vždycky zahraniční politika fascinovala a teď ji může dělat na plný úvazek," dodal Ricketts.
Podle některých ministr v otázce Blízkého východu funguje jako jakýsi předvoj pro Spojené státy, když pomáhá tlačit na Izrael, aby se začal bavit o proveditelném dlouhodobém řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci.
Co s Ruskem a Čínou?
Kromě Pásma Gazy byla Cameronovým hlavním zájmem ruská invaze na Ukrajinu. V prosinci se vydal do Washingtonu, kde pro list The Hill napsal komentář s rázným poselstvím o nutnosti pokračovat ve financování Ukrajiny. Zpětná vazba na text nebyla veskrze pozitivní - někteří se domnívali, že Cameronovo poselství se minulo účinkem u republikánských zákonodárců, kteří podporují Donalda Trumpa.
"Mnoho republikánů je skeptických vůči Ukrajině, protože jako hlavní hrozbu vnímají Čínu a obávají se, že USA nedokáží financovat Ukrajinu a Tchaj-wan zároveň," uvedl v únoru nejmenovaný zdroj obeznámený s vnitrostranickými rozhovory v americké Republikánské straně.
Čína je diplomatickou oblastí, kde Cameron musel našlapovat opatrně, jelikož se dramaticky změnila od doby, kdy byl premiérem. Cameron byl v roce 2015 představitelem "zlaté éry" britsko-čínských vztahů; prezidenta Si Ťin-pchinga uvítal na státní návštěvě a po odchodu z úřadu se pokusil založit britsko-čínský investiční fond s miliardou liber (asi 29,6 miliardy korun). Naposledy loni v září letěl do Spojených arabských emirátů, kde se snažil získat investory pro kontroverzní čínskou výstavbu ekonomického centra Port City Colombo na Srí Lance.
Ve svém prvním rozhovoru jako ministr zahraničí Cameron zdůraznil postoj současné vlády: "Čína se stala o poznání agresivnější. Proto je bezpečí a ochrana důležitou součástí naší politiky. Zabývat se Čínou je nutné. Nevyřešíme problémy jako klimatická změna, když s ní nebudeme jednat," řekl stanici BBC.
"Cameron předvádí opatrné balancování mezi politiky skeptickými vůči Číně a britskými mezinárodními partnery. Spojené státy, řada zemí EU a Austrálie do Číny poslali k jednáním vysoce postavené zástupce, včetně hlav států. V tom Británie zaostává," uvedl analytik zahraniční politiky Sam Hogg.
Camerona příští měsíc čeká cesta po jihovýchodní Asii a Čína momentálně v jeho itineráři není. Dříve hovořil o plánované únorové cestě do Indie, která se však neuskutečnila kvůli komplikacím ohledně plánovaní, a jeho tým nyní uvádí, že ministr cestu pravděpodobně nestihne podniknout před indickými volbami, jež se budou konat v dubnu nebo květnu.
Jeho přístup k jihovýchodní Asii - podle vládního prohlášení klíčového regionu britské zahraniční politiky - bude pro Camerona další zkouškou, uzavírá The Guardian. V prvních třech měsících v úřadu cestoval na Ukrajinu, do Izraele, na okupovaný Západní břeh Jordánu, do několika evropských metropolí, na Falklandy, do Paraguaye, Brazílie i Spojených států.
