Polský prezident Duda podepíše kritizovaný zákon o holokaustu, pak ho pošle ústavním soudcům

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 2. 2018 23:59
Zákon například zakazuje slovní spojení "polský koncentrační tábor". Kritizují ho v Izraeli, USA i na Ukrajině.
Polský prezident Andrzej Duda.
Polský prezident Andrzej Duda. | Foto: Reuters

Varšava - Polský prezident Andrzej Duda v úterý oznámil, že podepíše v zahraničí kritizovaný zákon, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a za další zločiny spáchané za druhé světové války německými nacisty.

Zároveň se ale rozhodl, že zákon, kritizovaný hlavně v zahraničí, pošle k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova, a zda ustanovení hrozící vězením nejsou příliš vágně formulovaná. Izraelské ministerstvo zahraničí podle prohlášení doufá, že stále existuje možnost, že text zákona se změní. Zklamání nad tím, že prezident zákon podepsal, vyjádřily ministr zahraničí USA.

Polský zákon kritizují v Izraeli a Spojených státech, k uplatnění práva veta vyzýval Dudu i Kyjev. Zákon totiž hrozí tresty i za popírání zločinů spáchaných za války ukrajinskými nacionalisty na Polácích.

"My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu," prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby byl v Polsku tolerován antisemitismus a nesnášenlivost. Po podpisu zákona na setkání s Poláky, kteří se během války podíleli na záchraně Židů, řekl, že "cílem není někoho trestat". Udílení trestů za porušení zákona se podle Dudy může stejně ukázat jako nerealistické, především v případě, že se jej dopustí někdo v cizině.

Polská konzervativní vláda vysvětluje prosazení zákona snahou, aby Poláci ani polský stát již nebyli obviňováni z nacistických zločinů.

Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery. Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.

V Izraeli se k Dudovu rozhodnutí zatím vyjádřilo ministerstvo zahraničí. Na twitteru uvedlo, že chová naději, že ještě před ukončením procedury "bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona".

Podnětem k přijetí zákona bylo používání geografického označení "polský" i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska, což roky popuzuje značnou část polské společnosti a politiků.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson vyjádřil nad tím, že prezident zákon podepsal, zklamání. "Přijetí tohoto zákona nepříznivě ovlivní svobodu slova a akademického bádání," uvedl Tillerson. Uznal, že je výraz "polský tábor smrti" nesprávný, proti jeho používání se ale podle něj musí bojovat jiným způsobem.

Zákon po schválení oběma komorami parlamentu vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a vládou ve Varšavě. Premiér Benjamin Netanjahu jej v minulosti přirovnal ke snaze o změnu historie a někteří tamní politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci. V reakci izraelský parlament v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, "kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech".

Polský zákon, hrozící tresty i za popírání válečných zločinů ukrajinských nacionalistů, včetně vyhlazování Židů a genocidy na Polácích ve Volyni, odmítá i Kyjev jako snahu zobrazovat Ukrajince výlučně jako zločince a kolaboranty s nacisty. "Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy," prohlásil prezident Petro Porošenko. Polský zákon těsně před Dudovým rozhodnutím odsoudil i ukrajinský parlament.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Šéf uskupení Modrá a bílá Ganc informoval izraelského prezidenta, že se mu nepodařilo sestavit vládu. Zemi tak nejspíš čekají již třetí volby za rok.

před 29 minutami

Trump se distancoval od výpovědi velvyslance při Evropské unii Sondlanda

Prezident Spojených států Donald Trump se distancoval od středeční veřejné výpovědi amerického velvyslance při Evropské unii Gordona Sondlanda v Kongresu zmínkou o rozhovoru, kdy mu řekl, že od Ukrajiny nic nechce. Šéf Bílého domu novinářům zároveň řekl, že Sondlanda příliš dobře nezná a nijak často s ním nehovořil.

Trump citoval z jiné Sondlandovy výpovědi, ve které velvyslanci na dotaz, co žádá od Ukrajiny, odpověděl, že nic nechce. Sondland pod přísahou vypověděl, že nebylo pochyb, že Trump k Ukrajině přistupuje stylem "něco za něco", a že každý ve vedení Trumpovy administrativy o této politice věděl.

"Moc dobře ho neznám. Nemluvil jsem s ním často. Není to člověk, kterého dobře znám. Jeví se ale jako dobrý chlapík," řekl Trump novinářům o Sondlandovi. Velvyslanec v minulosti podporoval Trumpovu prezidentskou kampaň a na volby mu skrze své společnosti podle médií poslal milion dolarů (23 milionů korun).

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Pravomoci prezidenta se zřejmě nezmění. Nemáme k tomu mandát, tvrdí poslanci

Pravomoci prezidenta republiky pravděpodobně Parlament v současném složení nezmění. Proti se na středečním jednání ústavních komisí sněmovny a Senátu postavili zástupci ANO a SPD, které svými hlasy mohou ústavní změny ve Sněmovně zablokovat. Většinu možných úprav kompetencí hlavy státu odmítla i KSČM.

"Nemáme mandát k otevření této otázky," uvedla za ANO její poslankyně Helena Válková. Debatu komisí o možných změnách ústavních pravomocí prezidenta před svým předčasným odchodem označila za "zajímavou akademickou diskusi, které se ráda zúčastní, až bude mít čas". "Nevnímáme to jako zásadní nebo akutní problém," dodal poslanec ANO Milan Feranec.

Změnu prezidentských pravomocí odmítl také předseda SPD Tomio Okamura, který s ohledem na nemožnost je prosadit jednání komisí také předčasně opustil.

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl ochoten podpořit odvolání přímo voleného prezidenta v referendu. Ochoten byl i k tomu, aby Sněmovna schvalovala kandidáty na ministry před jejich jmenováním tak, jako to činí Evropský parlament u adeptů na eurokomisaře. Bylo by to přijatelné i pro předsedkyni sněmovní komise Kateřinu Valachovou (ČSSD).

před 58 minutami

Djokovič pomohl Srbsku k vítěznému vstupu do Davisova poháru

Druhý hráč světového žebříčku Novak Djokovič vstoupil do finálového turnaje Davisova poháru hladkou výhrou nad Jošihitem Nišiokou. Po nevydařeném vystoupení na Turnaji mistrů zvítězil ve druhé dvouhře 6:1, 6:2 a zpečetil vítězství Srbů nad Japonskem, které po druhé porážce přišlo o šanci postoupit ze skupiny. Srbsko se o první místo utká ve čtvrtek s Francií.

Vítězný návrat do týmové soutěže oslavil Andy Murray a v úvodním utkání Velké Británie v Madridu udolal Tallona Griekspoora z Nizozemska 6:7, 6:4, 7:6. Trojnásobný grandslamový šampion, jenž v Davis Cupu naposledy nastoupil v roce 2016, se proti 179. hráči světového žebříčku dlouho trápil, koncovku ale zvládl a potvrdil, že je po lednové operaci kyčle naplno zpět.

O druhý bod marně bojoval Daniel Evans, který nakonec Robinu Haasemu podlehl 6:3, 6:7, 4:6. Duel rozhodne závěrečná čtyřhra.

První výhru ve skupině slaví Německo, jehož hráči v obou úvodních dvouhrách porazili soupeře z Argentiny. Druhý duel sehrají ve čtvrtek proti Chile.

před 1 hodinou

Penceův úřad popřel tvrzení velvyslance Sondlanda o Ukrajině

Americký republikánský viceprezident Mike Pence nikdy nehovořil s velvyslancem Spojených států v Evropské unii Gordonem Sondlandem o propojení vojenské pomoci Ukrajině s požadavkem, aby Ukrajina otevřela vyšetřování dřívějšího viceprezidenta za Demokratickou stranu Joea Bidena. V prohlášení, které popírá dnešní Sondlandovo tvrzení v Kongresu, to uvedl šéf Penceovy kanceláře Marc Short.

Sondland ve středu předstoupil před výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb. Řekl mimo jiné, že prezident Donald Trump naléhal na Ukrajinu, aby zahájila vyšetřování jeho politického soka Bidena a že každý ve vedení americké administrativy včetně Pence o této politice věděl.

Ač podle televize CNN Sondlandova výpověď Bílý dům a republikány zcela jistě nepotěšila, demokratům očekávané důkazy rovněž nepřinesla. Sondland totiž opakovaně popřel, že by mu Trump přímo řekl, že by americká vojenská pomoc byla podmíněna tím, že Ukrajina oznámí vyšetřování Joea Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy