Polský prezident Duda podepíše kritizovaný zákon o holokaustu, pak ho pošle ústavním soudcům

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 2. 2018 23:59
Zákon například zakazuje slovní spojení "polský koncentrační tábor". Kritizují ho v Izraeli, USA i na Ukrajině.
Polský prezident Andrzej Duda.
Polský prezident Andrzej Duda. | Foto: Reuters

Varšava - Polský prezident Andrzej Duda v úterý oznámil, že podepíše v zahraničí kritizovaný zákon, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a za další zločiny spáchané za druhé světové války německými nacisty.

Zároveň se ale rozhodl, že zákon, kritizovaný hlavně v zahraničí, pošle k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova, a zda ustanovení hrozící vězením nejsou příliš vágně formulovaná. Izraelské ministerstvo zahraničí podle prohlášení doufá, že stále existuje možnost, že text zákona se změní. Zklamání nad tím, že prezident zákon podepsal, vyjádřily ministr zahraničí USA.

Polský zákon kritizují v Izraeli a Spojených státech, k uplatnění práva veta vyzýval Dudu i Kyjev. Zákon totiž hrozí tresty i za popírání zločinů spáchaných za války ukrajinskými nacionalisty na Polácích.

"My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu," prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby byl v Polsku tolerován antisemitismus a nesnášenlivost. Po podpisu zákona na setkání s Poláky, kteří se během války podíleli na záchraně Židů, řekl, že "cílem není někoho trestat". Udílení trestů za porušení zákona se podle Dudy může stejně ukázat jako nerealistické, především v případě, že se jej dopustí někdo v cizině.

Polská konzervativní vláda vysvětluje prosazení zákona snahou, aby Poláci ani polský stát již nebyli obviňováni z nacistických zločinů.

Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery. Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.

V Izraeli se k Dudovu rozhodnutí zatím vyjádřilo ministerstvo zahraničí. Na twitteru uvedlo, že chová naději, že ještě před ukončením procedury "bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona".

Podnětem k přijetí zákona bylo používání geografického označení "polský" i v souvislosti s nacistickými koncentračními a vyhlazovacími tábory na území okupovaného Polska, což roky popuzuje značnou část polské společnosti a politiků.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson vyjádřil nad tím, že prezident zákon podepsal, zklamání. "Přijetí tohoto zákona nepříznivě ovlivní svobodu slova a akademického bádání," uvedl Tillerson. Uznal, že je výraz "polský tábor smrti" nesprávný, proti jeho používání se ale podle něj musí bojovat jiným způsobem.

Zákon po schválení oběma komorami parlamentu vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a vládou ve Varšavě. Premiér Benjamin Netanjahu jej v minulosti přirovnal ke snaze o změnu historie a někteří tamní politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci. V reakci izraelský parlament v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, "kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech".

Polský zákon, hrozící tresty i za popírání válečných zločinů ukrajinských nacionalistů, včetně vyhlazování Židů a genocidy na Polácích ve Volyni, odmítá i Kyjev jako snahu zobrazovat Ukrajince výlučně jako zločince a kolaboranty s nacisty. "Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy," prohlásil prezident Petro Porošenko. Polský zákon těsně před Dudovým rozhodnutím odsoudil i ukrajinský parlament.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

ANO odložilo sněm, přijalo pět členů bývalé brněnské buňky

Předsednictvo hnutí ANO schválilo odložení republikového sněmu kvůli koronavirové epidemii, zatím na neurčito. Původně byl plánován na konec ledna. Vedení ANO také rozhodlo o přijetí pěti nových členů, které navrhla jihomoravská organizace hnutí. Sdělil to hlavní manažer ANO a poslanec Jan Richter. Jde o lidi, kteří byli členy letos zrušené brněnské organizace.

"Předsednictvo hnutí ANO na svém úterním jednání schválilo odložení plánovaného republikového sněmu z důvodu aktuální epidemické situace. Znovu tento bod otevřeme na lednovém jednání a věřím, že už nám situace dovolí najít nějaký brzký termín," uvedl Richter.

Poslední sněm ANO se konal 17. února minulého roku. Místo předsedy obhájil premiér Andrej Babiš, pozici prvního místopředsedy pak předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který na funkci rezignoval v říjnu poté, co byl vyfotografován, jak bez roušky vychází z restaurace, která měla být kvůli šíření epidemie koronaviru uzavřena. Tehdejší schůzka stála pozici ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump možná omilostní svého exporadce Michaela Flynna

Prezident USA Donald Trump se chystá omilostnit svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Napsal to server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje seznámené se situací. Flynnovo jméno má podle nich figurovat na seznamu milostí, jež Trump hodlá udělit do 20. ledna, kdy jej ve funkci podle projekcí médií nahradí demokrat Joe Biden.

Udělení milosti Flynnovi by bylo vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry, která má kořeny v počátcích Trumpovy administrativy a souvisí s vyšetřováním údajné spolupráce republikánovy kampaně s Ruskem před volbami z roku 2016.

Zdroj: ČTK
Další zprávy