Paříž - Francouzka Mireille Knollová jako židovka přežila běsnění druhé světové války. Tehdy jen náhodou vyvázla z transportu do vyhlazovacího tábora Osvětim. V pátek pětaosmdesátiletou ženu našli v jejím pařížském bytě ubodanou a popálenou.

Útočníci, kteří ji zabili, se zřejmě pokusili místo činu zapálit. Brutální vražda znovu rozvířila debatu o šířícím se antisemitismu ve Francii. Motivem podle prokurátora byla "její příslušnost ke konkrétnímu náboženství".

Mireille Knollová v roce 1942 byla ještě jako dítě převezena spolu s dalšími několika tisíci pařížských židů na cyklistický stadionu Vélodrome d’Hiver v centru francouzské metropole, který sloužil jako koncentrační tábor, ze něhož vedla jediná cesta: do Osvětimi. Mireille se svou matkou údajně na poslední chvíli uprchla díky tomu, že její maminka měla brazilský pas.

O více než 75 let později se útočníkům nemohla bránit. "Byla naprosto zmasakrovaná. Jedenáct ran nožem. To je nenávist vůči židům, je to vidět v zuřivosti toho vraha. Podle toho se pozná antisemitismus," nechal se podle New York Times slyšet Francis Kalifat, šéf zastupitelské rady židovských institucí ve Francii.

Vrahy jsou pravděpodobně její sousedé. Policie v souvislosti s vyšetřováním zadržela dva mladíky mezi 20 a 30 lety. Jejich identitu ale nezveřejnila.

Francie v této souvislosti vzpomíná na jinou nedávnou vraždou s antisemitským podtextem. Loni vyhodil muž z okna šestašedesátiletou ortodoxní židovku Sarah Halimiovou. Úřady i v tomto případě jako podezřelého vyšetřují jejího muslimského souseda.

Oba případy ale spojují i další indicie. Obě ženy kromě toho, že byly židovky, žily samy v bytě relativně nedaleko od sebe ve stejném městském obvodu ve východní části Paříže, která bývala tradičně přistěhovaleckou čtvrtí.

Vlna antisemitismu

Sarah Halimiová si navíc před svou smrtí stěžovala u policie na výhrůžky. Vyšetřování její vraždy vyvolalo skandál, protože úřady se dlouho zdráhaly označit čin za antisemitský. Do celé situace se tehdy nakonec vložil i prezident Emmanuel Macron.

"Apeloval jsem na spravedlnost, aby se vyjasnil antisemitský rozměr vraždy," cituje list Washington Post jeho proslov z minulého měsíce, ve kterém se k případu vrátil. "Jsem rád, že tento rozměr nakonec mohl být uznán. Vyšetřování musí stanovit okolnosti trestného činu a přesně ho kvalifikovat," řekl Macron.

Podobných příkladů je ale v nynější Francii více. Před třemi lety došlo k útoku na košer obchod v Paříži, při kterém zemřeli čtyři lidé. V roce 2012 během útoku na židovskou školu na jihozápadu Francie zase zemřely tři děti a jeden učitel. V roce 2006 skupina zločinců - gang, jehož členové byli imigranti - zavraždila židovského mladíka, třiadvacetiletého prodejce mobilních telefonů. Nejprve požadovali výkupné od jeho rodiny, protože předpokládali, že židovská rodina musí být bohatá.

Téma antisemitismu rezonuje i za francouzskými hranicemi směrem na východ. Na začátku března vstoupil v Polsku v platnost zákon trestající poškozování dobrého jména Polska, který v praxi postihuje připisování spoluzodpovědnosti Polákům za vyvražďování židů během druhé světové války. Polský premiér Mateusz Morawiecki se mimo to nechal před nedávnem navíc slyšet, že na holokaustu mají podíl i někteří židé.

Podívejte se na rozhovor s rabínem Sidonem: Evropa se probouzí ze snu

22:09

Je stále nebezpečnější být evropským Židem, státy selhávají v ochraně svých vlastních občanů, říká vrchní zemský rabín Karol Sidon. | Video: Daniela Drtinová