Praha - Ačkoliv to tak možná nevypadá, nacházíme se v klíčovém období směřování lidské civilizace.
Podle Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny (IPCC) musíme snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o polovinu, jinak mohou nastat nezvratné a těžko předvídatelné klimatické změny v různých částech planety.
Příští prosinec se v dánské Kodani svět sejde, aby jednal o nástupci Kjótského protokolu, který vyprší roku 2012, a dva největší světoví znečišťovatelé, Čína a Spojené státy, mají ke konkrétním závazkům výhradu.
Jestli bude výsledkem jednání ambiciózní dohoda, tak záleží především na Evropské unii. Ta nyní připravuje klimaticko-energetický balíček, podle nějž se mají emise EU snížit do roku 2020 o dvacet až třicet procent. I zde se však nacházejí více a méně "zelené" země.
K těm druhým bývá obvykle počítáno i Česko, což nezastírali ani panelisté Konference o změnách klimatu, kterou v Praze uspořádalo Ministerstvo životního prostředí České republiky a které se vedle jeho šéfa Martina Bursíka zúčastnili mimo jiné i evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas, dánská ministryně zahraničí Connie Hedegaardová a její švédský kolega Andreas Carlgren.
"Jiná úroveň debaty"
Účastníci nebyli vybráni náhodně. Česko předsedá Unii v příštím pololetí, Švédsko přebírá štafetu po něm a Dánsko je pořádající zemí klíčového summitu OSN v prosinci 2009.
"Potkal jsem člověka jménem Václav Klaus, možná ho znáte," pronáší na úvod moderátor diskuse a novinář britské BBC Roger Harrabin a pak žádá obecenstvo, aby zvedli ruku ti, kdo pochybují o globálním oteplováním. V zaplněném Kongresovém sále České zemědělské univerzity se nezvedne ani jedna ruka. Václav Kaus není přítomen.
Počáteční vtípek předznamenává další debatu: o vlivu člověka na oteplování planety se v ní nepochybuje.
"Nikdy zde nebyla debata o klimatických změnách na takové úrovni," pronáší k novinářům po skončení konference spokojeně Martin Bursík. "Jsme zvyklí na zcela rozdílnou úroveň, kde jsme nuceni se vyjadřovat k tomu, zda klimatické změny existují, nebo ne."
"Brzda emisím není brzda růstu"
To se na konferenci neřešilo, místo toho se panelisté zaměřili na způsoby, jakými lze se změnami klimatu bojovat. Podle vybraných evropských ministrů je obava z ekonomických dopadů snižování emisí skleníkových plynů neopodstatněná, a to hned z několika důvodů.
Za prvé to jsou ekonomické důsledky, které s sebou "klimatické nicnedělání" přinese, za druhé samotné finanční úspory domácností i průmyslu při platbách za drahou energii, za třetí ovládnutí části světového trhu společnostmi, které se svými zelenými technologiemi první uplatní, či jich budou využívat.
"Jedná se o situaci, ve které není poraženého," prohlásil eurokomisař Stavros Dimas. "Brzda emisím není brzda růstu... Balíček pomůže ekonomikám Evropské unie."
Podle Dimase získají firmy a státy EU výhody tím, že se jako první budou pohybovat na trhu s emisními povolenkami, který bude záhy globalizován, zabezpečí si energetické zdroje a získají náskok ve výrobě a obchodu s energeticky úspornými technologiemi, které budou požadovány i jinde.
"Dobré technologie nejsou dobré pouze pro životní prostředí, ale také pro byznys," souhlasí dánská ministryně životního prostředí Connie Hedegaardová. "Sedmdesáti procent úspor můžeme dosáhnout se současnými nebo brzy dostupnými technologiemi: lepší využití osvětlení, tepelně-izolační panely, lepší stavebnictví, efektivnost výroby."
Jako příklad udává svou zemi, kde od roku 1982 vzrostl hrubý domácí produkt o 78 procent a spotřeba energie zůstala na přibližně stejné úrovni.
Zelenost přinese práci
Heedegardová rovněž tvrdí, že investice do výroby technologických inovací Evropě pomůže udržet pracovní místa.
"Pokud budeme chránit průmysl včerejška místo toho, abychom jej modernizovali do průmyslu budoucnosti, ujišťuji vás, že ztratíme hodně pracovních míst, protože Čína a ostatní udělají to, co je třeba," myslí si. "Před měsícem list China Daily oznámil, že v průběhu příštích dvanácti měsíců se stanou největším vývozcem energeticky úsporných technologií. Je čas, aby se Evropa probudila."
Ačkoliv podle panelistů na mezinárodním poli USA a Čína nic nedělají, ve skutečnosti se na budoucí dohodu pečlivě připravují. Čína se bojí, že kvůli oteplování přijde o desetinu své zemědělské produkce, proto investuje do zelených technologií a sází stromy.
Není prý také pochyb o tom, kdo by měl vést mezinárodní jednání: musí to být EU.
EU povede
"Je to věc, kde může EU ukázat svou sílu," řekl Aktuálně.cz po skončení jednání Stavros Dimas. "Navíc to bude pro nás ekonomicky výhodné."
Čísla však hovoří jasně: Unie zodpovídá pouze za necelých patnáct procent emisí C02, bez účasti Číny a Spojených států, které dohromady odpovídají za 40 procent, není možné cíle stanoveného IPCC dosáhnout. Obě země navíc ukazují prstem na tu druhou a čekají. Vyčkává i EU.
"Nyní tak trochu čekáme, až se ujme moci nová administrativa USA," řekl Aktuálně švédský ministr pro životní prostředí Andreas Carlgren. "Postoje obou prezidentských kandidátů jsou vstřícné. Nějaké debaty už proběhly a s jejich zástupci jsem se setkal."
"Teoreticky můžeme začít jednat už ve středu," směje se s odkazem na úterní americké volby.
