Soul - Od chvíle, co obě části rozděleného Korejského poloostrova po více než 50 letech navázaly pravidelné vlakové spojení (byť šlo jen o nákladní dopravu), neuplynuly ještě ani dva měsíce a nad společným projektem se už začínají stahovat mračna.
Jak s odvoláním na zástupce jihokorejského ministerstva pro sjednocení informuje agentura Reuters, provoz na ani ne třicetikilometrové lince spojující Munsan na jihu a Kesong na severu bude omezen.
"Počet vagónů bude flexibilní v závislosti na objemu nákladu," uvedl mluvčí ministerstva.
Komunistická Severní Korea si předtím údajně stěžovala, že přepravovaného materiálu není tolik, aby musely být pokaždé vypravovány velké soupravy.
Projekty budou přezkoumány
Severním terminálem dráhy, která protíná ostře střeženou hranici, je průmyslová zóna Kesong, která byla před časem zřízena jako společný projekt obou zemí, kde jihokorejské společnosti využívají k výrobě levné pracovní síly ze severu.
Podle představitelů jihokorejských drah ale většina firem operujících v enklávě nadále preferuje silniční dopravu.
Pravidelné železniční spojení bylo jedním z ambiciózních projektů, které byly schváleny na korejském summitu loni v říjnu a na rozdíl od ostatních byl ještě téhož roku spuštěn.
V lednu ale došlo ke změně na prezidentském postu v Jižní Koreji. Ro Mu-hjuna vystřídal Lee Mjung-bak (oficiálně se ujme funkce až 25. února), který se nechal slyšet, že projekty vzájemné spolupráce nechá přezkoumat.
Jde mu především o to spojit ekonomické výhody, které Severní Koreji ze spolupráce plynou, s procesem jejího jaderného odzbrojení.
Kesong: zlatý důl...
Průmyslová zóna Kesong, jejíž prvopočátky se datují k historickému mezikorejskému summitu z roku 2000, platí za jakýsi model budoucí ekonomické spolupráce mezi rozvinutou Jižní Koreou a zbídačelou KLDR, která je jednou z nejizolovanějších zemí světa.
Původní úvaha byla prostá: Jih poskytne investice, know-how a výrobní prostředky, Sever dodá levnou a přitom kvalifikovanou pracovní sílu, která hovoří stejným jazykem (velké plus), a vyhradí k výrobě na svém území pozemek nedaleko demilitarizované zóny.
Průměrný měsíční výdělek pro severokorejské dělníky odpovídá zhruba 70 dolarům, což je méně než desetina toho, co stojí pracovní síla jižně od 38. rovnoběžky. Výrobky přitom v mezinárodní konkurenci obstojí se ctí.
"Když to srovnám s některým zbožím z Číny, je kvalita výrobků z Kesongu určitě lepší," řekl deníku Straits Times singapurský podnikatel Koh Chit Meng, který zásobuje tamní produkcí, převážně domácími potřebami a nádobím, přední obchodní domy ve své zemi.
"Žádnou stížnost od zákazníků jsem neslyšel," pochvaluje si Koh, který každoročně odebere z Kesongu na dva plné kontejnery výrobků, za něž by v Evropě, Hong-kongu či na Tchaj-wanu zaplatil nejméně o deset procent víc. A to není všechno.
"V Číně po vás většinou chtějí závazek k odebrání určitého minimálního množství, než přijmou zakázku na výrobu produktu s konkrétním vzorkem či barvou, v Kesongu vám ale vyjdou vstříc," dodává.
...nebo Potěmkinova vesnice?
I z dnešního oznámení o utlumení vlakové přepravy se ale dá usuzovat, že skutečnost možná není tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Už loni informovaly internetový server Daily NK zabývající se děním v Severní Koreji, že většina z 22 továren nacházejících se v průmyslovém komplexu Kesong čelí finančním těžkostem.
Autor se při tom odvolával na zprávu Fóra pro mezikorejské vztahy, podle níž je příčinu problémů třeba hledat v nedostatečných lidských zdrojích a uzavřených smlouvách, jež neumožňují skutečně svobodné podnikání.
Některé ze zhruba pěti desítek společností, které v Kesongu působí, prý také musely změnit zaměření výroby, když se ukázalo, že výrobky nedosahovaly požadované kvality vzhledem k nekvalifikovanosti severokorejských pracovníků.
Některé ze společností proto vzaly školení a výcvik dělníků na svá bedra. Ani to prý ale nepomáhá.
"Bez ohledu na to, kolikrát severokorejským dělníkům něco vysvětlíme, stejně to nepochopí," cituje Daily NK představitele společnosti TC Precision. "Momentálně je tak vytížena jen třetina továrny a u některých surovin zvažujeme jiné využití, než jsme zamýšleli."
Kim Kju Čul z Fóra pro mezikorejské vztahy proto varuje: "Mnoho lidí zvenčí vnímá průmyslový komplex v Kesongu jako úspěch hodný následování, pravda je ale taková, že většina společností se potýká s těžkostmi."
"Pokud nedojde ke změnám v managementu, systému zaměstnávání a rozšíření podnikatelské svobody, není jasné, zda tyto firmy uspějí, či nikoli," dodal.
