Brusel - K nebývalému kroku přiměly ve středu Evropskou komisi řecké dluhy a rozkývané ekonomiky jižního okraje eurozóny.
Evropská komise chce, aby všechny členské země posílaly své státní rozpočty na posouzení do Bruselu. A to ještě před jejich schvalováním v národních parlamentech.
Pokud budou s návrhem členské státy souhlasit, unie by měla začít posuzovat rozpočty od začátku příštího roku. Kdyby toto pravidlo platilo už dnes, Češi by sklidili drtivou kritiku.
Nepotěšil(i) jste mě
Republika totiž právě dnes dostala vysvědčení za to, jak dodržuje tak zvaná konvergenční kritéria - jinými slovy za plán úspor, které ji mají do tří let dovést ke schodku pod 3% HDP, aby mohla přijmout euro.
Podle komise Česko propadlo a podmínky k přijetí eura, ke kterým se zavázalo, neplní .
Ve zprávě shrnující připravenost devíti zemí EU na vstup do eurozóny vytýká Praze, že český plán na nápravu nadměrného schodku v letech 2011 a 2012 neobsahuje dost konkrétních opatření na výdajové straně.
"Fiskální strategie na příští roky postrádá ambice a fiskální cíle jsou předmětem rizik jak na příjmové, tak na výdajové straně," píše se v materiálu u ČR.
Podle komise zanedbáváme i rizika plynoucí ze stárnutí obyvatelstva. "Dlouhodobý dopad stárnutí je jasně nad průměrem EU, což zanechává obavu z dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a ukazuje to na potřebu reforem v oblastech, jako jsou penze a zdravotní péče," píše komise.
"Konsolidační strategie neposkytuje dostatečně konkrétní opatření na výdajové straně v letech 2011 a 2012 a žádné informace nejsou poskytnuty o opatřeních pro snížení deficitu v roce 2013," popisuje střednědobé výhledy českých veřejných financí Brusel.
Kritéria splňuje jen Estonsko
Bez ohledu na možnost přijetí eura je pro Česko vysvědčení z Bruselu vážným varováním. Ratingové agentury v minulosti opakovaně varovaly, že pokud Česko po volbách výdaje neoseká právě zmiňovanými reformami důchodů a zdravotnictví, začnou zvažovat snížení našeho ratingu. To by vedlo k dalšímu výraznému zrychlení zadlužování státu.
Zpráva pravidelně hodnotí pokrok na cestě k euru u devíti členských zemí EU. Ty jednotnou evropskou měnu zatím nepřijaly, v přístupových smlouvách se k tomu ale zavázaly. I když bez data, kdy by se tak mělo stát. Výjimku v tomto směru v EU má pouze Británie a Dánsko.
Jediným státem ze zmiňované devítky zemí, který podmínky plní, je Estonsko. U něj Brusel doporučil, aby rozšířilo řady nyní 16členné eurozóny od ledna 2011. Země podle komise "díky rozhodnému a účinnému úsilí estonské vlády a estonských občanů kritéria jasně dodržuje".
Ostatní země nesplňují jednu nebo víc z hospodářských podmínek pokrývajících stav veřejných rozpočtů, cenovou stabilitu, stabilitu směnného kurzu a dlouhodobé úrokové sazby.
Návrh přijat. Mrazivým mlčením
Návrh komise kontrolovat rozpočty členských zemí by byl překročením výsostných vod jednotlivých států, za něž byly dosud považovány otázky výběru daní a jejich utrácení, tedy příjmů a výdajů suverénních států.
Když proto v dubnu eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn s návrhem ministry financí členských zemí EU v Madridu seznámil, setkal se podle serveru EUobserver s "mrazivým přijetím." Zda návrh projde parlamenty jednotlivých zemí, tak není vůbec jisté.
Rozpočtová suverenita členských zemí spolku byla dosud založena na důvěře, že státy budou hospodařit rozumně. Jak ale ukázal příklad Řecka širší skupiny států "PIIGS", tato důvěra byla nepodložená a hrozí teď strhnout svět do nové hospodářské recese.
Blogy na Aktuálně.cz:
Petr Robejšek: Anatomie evropských omylů |
Štěpán Pírko: Krize nekončí. Hrozí vysoká inflace | ||
Vladimír Pikora: Euro na odstřel |
Tomáš Sedláček: Euro aneb A přece se točí... |