Shapps s odvoláním na americkou a britskou rozvědku uvedl, že Čína pravděpodobně poskytne Rusku balíček vojenské pomoci. "Máme důkazy, že Rusko a Čína spolupracují na dodávkách bojové techniky pro nasazení na Ukrajině," řekl. Další informace, které by tvrzení podložily, však ministerstvo obrany v Londýně neposkytlo a odmítlo vyjádření více komentovat, uvádí server The Guardian.
Již dříve Washington Čínu obvinil z distribuce důležitých komponentů používaných ruskou armádou v bojích na Ukrajině. Patří mezi ně například čipy, které jsou důležitou součástí moderní války.
Ministr obrany také upozornil na to, že od začátku invaze došlo k nárůstu obchodu mezi Moskvou a Pekingem o šedesát čtyři procent. "Je na čase, aby se svět probudil. To znamená převést tento moment do konkrétních plánů. Ty začínají vybudováním základů pro zvýšení výdajů na odstrašení agresora v zájmu celé aliance," řekl.
Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan se ale podle serveru The Guardian proti Shappsovým poznámkám o údajné roli Pekingu ohradil. Uvedl, že možností, že by Čína poskytla Rusku zbraně, se už dříve prezidentova kancelář kvůli obavám zabývala. Amerika však doposud podle jeho slov nic podobného neodhalila.
Mluvčí čínského velvyslanectví v Londýně odmítl Shappsovo tvrzení jako zcela nepodložené a obvinil Británii z šíření falešných obvinění.
Strategické partnerství Číny a Ruska se však od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu prohloubilo. Peking od Kremlu odebírá ropu a plyn, čímž značně posiluje ruskou ekonomiku.
Čínský prezident Si Ťin-pching v doprovodu armádní kapely a mávajících dětí ke konci května svůj ruský protějšek vřele přivítal v Číně, jak můžete vidět také ve videu v úvodu článku (o detailech jsme již psali). V prohlášení po společném jednání uvedl, že se na setkání oba shodli, že si situace na Ukrajině žádá "politické řešení".
V dubnu americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová v rozhovoru pro server Politico upozornila na to, že Čína Rusku prodává například bezpilotní letouny a přísady do střelného prachu. "Čínská lidová republika nemůže tvrdit, že je v tomto případě zcela neutrální, ve skutečnosti si vybírá stranu. Kdyby Rusku neposkytovala materiální podporu, bylo by ve zcela jiné situaci," dodala.
Už po neúspěchu při obsazování ukrajinského hlavního města Kyjeva před dvěma lety Kreml hledal podporu u autoritářských partnerských zemí. Získal například bezpilotní letouny "kamikadze" z Íránu či dělostřelecké granáty a balistické rakety krátkého doletu ze Severní Koreje. Některé z těchto raket Moskva použila při bombardování druhého největšího ukrajinského města - Charkova.
Reportáž: Ukrajinské dělostřelce deptá nepopulární rozkaz. Dřív ho neslýchali (článek s videem zde)
