Když opoziční labouristé Jeremyho Corbyna zveřejnili svůj volební program - jinými slovy manifest, jak se dokumentu v Británii říká -, rozšířil se mezi výsledky vyhledávání serveru Google odkaz na web "Labourmanifesto.co.uk". Stránka vyvedená v červené barvě s Corbynovou podobiznou v záhlaví se na první pohled tvářila jako součást kampaně této opoziční strany.
Ve skutečnosti ji ale provozují vládní konzervativci. "Žádný plán pro brexit, vyšší daně a další dvě referenda, vše, co potřebujete vědět o labouristickém programu," píše se na webu. Politická strana premiéra Borise Johnsona Googlu podle zjištění listu The Guardian zaplatila, aby se web přednostně ukazoval těm, kdo vyhledávají slovo "labour".
Británii předčasné parlamentní volby čekají za 16 dní. Jejich výsledek určí nejen podobu odchodu Spojeného království z Evropské unie, ale také směřování země na příštích pět let. "Fungujeme v temnotě. Nevíme, kdo je za jakou kampaní, jestli se šíří samovolně, nebo jestli je za ní marketing, kdo za ni zaplatil a kolik," hodnotí existenci falešných a maskovaných účtů v kampani Peter Pomerantsev, expert na média a propagandu, který v současnosti působí na britské London School of Economics.
"Jsou tu i další podivné kampaně, které například vyzývají lidi, aby hlasovali proti některým konkrétním poslancům, a nikdo neví, kdo za nimi stojí. Škodí to demokracii," řekl Pomerantsev deníku Aktuálně.cz.
"Voličům je to stejně jedno"
Falešná webová stránka s volebním programem nebyl první případ, kdy byli Johnsonovi konzervativci kritizováni za způsob vedení kampaně. Během televizní debaty mezi lídry obou stran se oficiální twitterový účet tiskového oddělení strany přejmenoval na "factcheckUK".
Název měl naznačovat, že profil ve skutečnosti ověřuje faktickou pravdivost tvrzení obou politiků v debatě. Tomu se věnuje například nezávislá nezisková organizace Full Fact nebo veřejnoprávní stanice Channel 4 (Fact Check).
Stranu za přejmenování účtu s více než 78 tisíci sledujícími pokárala i samotná společnost Twitter. "Jakékoliv další pokusy mást lidi úpravou ověřených profilů povedou k nápravným opatřením," sdělila platforma. Konzervativní ministr zahraničí Dominic Raab se hájil slovy, že "voličům je to stejně jedno", a omluvit se odmítl.
Alastair Campbell, mluvčí někdejšího labouristického premiéra Tonyho Blaira, kterého na síti sleduje půl milionu uživatelů, na to zareagoval tím, že si změnil jméno na Boris Johnson a napsal "Brexit nezvádnu, #ověřeno".
Konzervativci se již dříve museli omlouvat za několik upravených videí s labouristickými politiky. Například když na Twitteru sdíleli rozhovor se stínovým labouristickým ministrem pro brexit Keirem Starmerem. Video ho zobrazovalo jako neschopného odpovědět a bylo doplněné doprovodným popiskem "Labour nemá plán pro brexit". Politik přitom ve skutečnosti reagoval bezprostředně.
Šéf britské diplomacie Raab mimo jiné v reakci na kritiku na maskovaný stranický účet prohlásil, že na tom, co se děje na sociálních sítích, v kampani nezáleží. Jak ale ukazuje analýza britské veřejnoprávní stanice BBC, na britském internetu funguje celá řada stránek, které mají možnost výsledek voleb ovlivnit.
Jedná se někdy o dobrovolníky, kteří spravují facebookové skupiny nebo stránky ve svém volném čase, ale také o dobře vyškolené správce sociálních sítí s vlastním rozpočtem.
Chybné výpočty
Mezi ty spravované profesionálněji patří skupiny, které na Facebooku podporují odchod Velké Británie z Evropské unie. Tři největší zaznamenaly během letošního roku v 66milionové zemi několik desítek milionů "lajků", sdílení a komentářů. O něco slabší je komunita proti brexitu, kde každá ze tří nejaktivnějších stránek zaznamenala šest až osm milionů interakcí s uživateli.
V těchto skupinách, jejichž správci podle BBC často sdílejí nedůvěru k mainstreamovým médiím, pak často kolují nepravdivé informace.
Například jako před dvěma týdny, kdy konzervativci na základě vlastních výpočtů dospěli k závěru, že labouristé hodlají prosadit opatření, která budou zemi stát astronomických 1,2 bilionu liber (v přepočtu bezmála 36 bilionů korun), tedy zhruba jedenapůlnásobek loňského rozpočtu celé země. Částku v televizním rozhovoru hájil například ministr financí Sajid Javid, podle organizace Full Fact se ale z velké části zakládá na "nejasných nebo chybných předpokladech".
Britové budou o novém složení Dolní sněmovny hlasovat ve čtvrtek 12. prosince, volit si budou 650 poslanců. Podle sociologických výzkumů si zatím udržují náskok konzervativci nad druhými labouristy. V sobotu zveřejněný průzkum agentury Savanta ComRes tvrdí, že by vládní strana měla dosáhnout na 42 procent hlasů, zatímco labouristé zhruba na 32 procent.
