Londýn - Británii odlišuje od zbytku EU hlavně lpění na tradicích. Jako je kupříkladu jízda vlevo, libra a výsadní místo, které má v životě země královská rodina. Také ale přísně většinový volební systém, v rámci kterého se za každý z 650 volebních okrsků dostane do Dolní sněmovny ten politik, který v něm získá nejvíce hlasů.
Tomu mohli ve čtvrtek britští voliči učinit konec, když v referendu hlasovali o zavedení částečně proporcionálního systému, jenž by dal větší prostor menším stranám.
Výsledek hlasování zatím není znám, jako první začaly být sčítány výsledky souběžně konaných místních voleb. Všeobecně se očekává, že Britové změnu volebního systému odmítnou, podle průzkumu učiněného těsně před hlasováním se pro zachování většinového systému hodlalo vyslovit 60 procent voličů. p>
Reformu sliboval v rámci koaličních jednání s liberálními demokraty konzervativní premiér David Cameron. Již po několika týdnech v úřadu ale otočil a nyní hlasitě podporuje zachování většinového systému.
"Prostě se osvědčil," řekl v rozhovoru pro list Independent. "Není důvod jej měnit."
Opačného názoru jsou liberálové a část labouristů, kteří vědí, že změnou volebního systému by bylo prakticky jednou pro vždy zaručeno, že Konzervativní strana nezíská v Dolní sněmovně většinu a bude muset při sestavování vlády vždy hledat koaličního partnera.
Hlasy poražených se rozdělí
Podobná perspektiva labouristy tolik neděsí, protože s liberálními demokraty, Zelenými či některou z regionálních nacionalistických formací na lokální úrovni většinou nalézali společnou řeč.
Právě britské lpění na tradicích a strach ze změny by ale mohlo rozhodnout o tom, že stávající systém zůstane zachován. Podle průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění TNS podporovalo před hlasováním změnu volebního systému jen 32 procent Britů.
Šéf liberálů, vicepremiér Nick Clegg, i nový předseda Labouristické strany Ed Milliband přesto do poslední chvíle opakovaně naléhali na voliče, aby změnu podpořili.
Namísto toho, že by Britové na volebních lístcích zaškrtávali jméno kandidáta, kterému chtějí dát svůj hlas, označovali by čisly hned několik z nich, a to v pořadí, v jakém by si je přáli mít v Dolní sněmovně.
Pokud by při sčítání hlasů žádný ze zástupců politických stran či nezávislých uchazečů nezískal padesátiprocentní voličskou podporu, rozdělily by se na základě poměrného systému hlasy nejméně úspěšného kandidáta mezi ostatní.
Následně by se rozdělovaly hlasy kandidáta, který se umístil jako druhý od konce. Celý proces by pokračoval tak dlouho, dokud by některý z uchazečů nedosáhl padesátiprocentní podpory.
V loňských květnových volbách obdržela většina poslanců ve svých okrscích méně než padesát procent hlasů.
Konzervativci a labouristé dominují britské politice od druhé světové války a zástupci menších uskupení se do parlamentu dostávají jen zřídka.
Volby ve Skotsku, Walesu a Ulsteru
Zcela jiné složení než Dolní sněmovna mají regionální parlamenty ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku, do nichž se hlasuje na základě poměrného systému. Volby do těchto zastupitelských orgánů probíhaly současně se čtvrtečním referendem. Volilo se i do obecních a městských rad.
Dopředu bylo přitom více než jisté, že Britové ztrestají vládní strany za tvrdé škrty prosazované s cílem snížit rekordní deficit státního rozpočtu. Ten přesáhl částku rovnající se deseti procentům hrubého domácího produktu.
V regionálních parlamentech tak budou mít opětovně hlavní slovo Skotská nacionalistická strana, velšská Plaid Cymru, stejně jako republikánská Sinn Féin a Demokratická unionistická strana, které pravidelně vyhrávají volby v Ulsteru.
Při hlasování do obecních zastupitelstev by podle průzkumů mohli liberálové ztratit až polovinu a konzerevativci až čtvrtinu křesel. V řadě obcí a měst se očekává vítězství labouristů, kteří dnes vedou žebříčky popularity politických stran a v Dolní sněmovně by v případě předčasných voleb měli většinu.
