Londýn - Ruský prezident Vladimir Putin má čas do půlnoci, aby Britům objasnil, jak se do země dostala armádní nervová látka Novičok, která podle Londýna otrávila bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.
Stopy vyšetřovatelů vedou do Ruska, oznámila v pondělí britská premiérka Theresa Mayová. Pachatelé k otrávení Skripala a jeho dcery použili látku, která prokazatelně pochází z ruské nebo bývalé sovětské laboratoře.
A podobně hovoří i americký prezident Donald Trump. "Podle mě to na základě všech důkazů, které mají, vypadá jako práce Ruska," řekl v úterý. "Jakmile dostaneme všechna fakta a budeme-li s nimi souhlasit, odsoudíme Rusko nebo kohokoli jiného," dodal.
"Nemáme s tím nic společného," prohlásil nicméně v úterý po poledni ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. A dodal, že Rusko na britské ultimátum nebude reagovat. "Dřív než předkládat ultimáta by Británie měla dodržet své vlastní závazky vůči mezinárodnímu právu, v daném případě vůči konvenci o zákazu chemických zbraní," komentoval Lavrov britský požadavek.
Británie hrozí, že podnikne proti Moskvě tvrdé odvetné kroky, pokud nedostane uspokojující vysvětlení. Nechce samozřejmě recipročně otrávit někoho v Rusku, zvažuje však ekonomické a diplomatické sankce, píše server BBC.
Zpřísnění ekonomických sankcí se ale může obrátit i proti britským hospodářským zájmům. Pokud by odvetné kroky zamířily proti ruským financím, kterých ve Spojeném království není málo.
Přitvrzení v sankcích?
Británie je pro řadu ruských oligarchů a boháčů druhým domovem. Pro některé dokonce prvním. Svá sídla zde mají vlastník fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, průmyslový a mediální magnát Ališer Usmanov, investor Michail Fridman nebo byznysmen s ropou a plynem German Chan.
Na londýnské burze je celkem 113 firem z Ruska. Bohatí Rusové kupují v Londýně a jeho okolí drahé nemovitosti a pozemky.
Když se země Evropské unie dohadovaly v roce 2014 o podobě protiruských sankcí kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině, Británie nechtěla, aby se dotkly ruských peněz a investic v londýnském finančním centru City a vůbec v celé Británii. Teď Britové EU postupně opouští.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis nicméně v úterý uvedl, že EU stojí pevně při Británii. Podobně se vyjádřil po telefonickém rozhovoru s britskou premiérkou Mayovou i francouzský prezident Emmanuel Macron. Brusel a Londýn plánují zachovat i po brexitu úzkou bezpečnostní a diplomatickou spolupráci.
Německá kancléřka Angela Merkelová v telefonickém rozhovoru ujistila Mayovou, že bere velmi vážně obvinění Londýna, že za útokem stojí Rusko. I ona souhlasila, že Moskva musí poskytnout vysvětlení. Pokud by se prokázalo, že za ním stojí Rusko, byl by to podle šéfa německé diplomacie Sigmara Gabriela velmi vážný incident.
Zpřísnění sankcí vůči Rusku ale nemá v Evropě jednoznačnou podporu. Už dříve byly proti například Itálie, Řecko nebo Maďarsko. Otázkou také je, nakolik solidaritu s Londýnem ovlivní proces britského odcházení z Evropské unie.
Další možnosti Britů
Další možností je odstřižení Ruska a jeho bank od mezinárodního systému SWIFT. Ten používají banky a jiné instituce pro komunikaci mezi sebou a výměnu dat. Kdo ztratí přístup k systému, bude mít omezenou možnost přijímat a odesílat peníze.
Evropská unie může Rusy od systému odříznout, protože jeho centrální sídlo se nachází v Belgii. A SWIFT společně spravují centrální banky Spojených států, Kanady, Japonska, Švýcarska a šesti členských zemí unie.
Velká Británie by taky mohla po vzoru Francie přitvrdit v postoji vůči ruským médiím. Především proti televiznímu kanálu Russia Today, který je považovaný za propagandistickou mediální platformu Kremlu. Britský deník The Guardian k tomu podotýká, že trenér fotbalistů Manchesteru United José Mourinho by měl zrušit kontrakt, který má jako komentátor s touto ruskou televizí.
Jako nevyhnutelné se jeví taky vyhoštění ruského velvyslance Alexandra Jakovenka z Londýna. Na to ruská vláda v souladu s diplomatickými zvyklostmi pravděpodobně zareaguje stejně - britský velvyslanec v Moskvě skončí.
