Izrael rozbombardoval Gazu, aby Palestince přijaly okolní země, říká Tureček

Michaela Nováčková Michaela Nováčková
29. 1. 2025 20:07
Hamás propustil první rukojmí v rámci šestitýdenního příměří s Izraelem. Proč změnil pořadí propuštěných a co znamená návrat Palestinců do rozbombardované Gazy? O strategii vyjednávání, o návrhu Donalda Trumpa na přesunutí Palestinců do Egypta či Jordánska i o zákulisních hrách mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik Břetislav Tureček.
Výměna zajatců. Hamás propustil čtyři izraelské vojačky.
Výměna zajatců. Hamás propustil čtyři izraelské vojačky. | Foto: Reuters

Koho má Hamás aktuálně propustit?

Třiatřicet lidí má být propuštěno během první šestitýdenní fáze a jsou to specifické případy, kterým se obecně říká humanitární. Jedná se o starší lidi, děti, všechny ženy nebo o osoby se zdravotními problémy. Zdraví muži by v této první fázi být neměli. Jsou to rukojmí, ale také zajatci, protože někteří z nich jsou vojáci.

Spotlight News s Turečkem

Břetislav Tureček

Český novinář, analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze.

Působil jako stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.

Je autorem řady knih o blízkovýchodním regionu. Ve své poslední vydané knize "Svět je složitější, než se zdá" se snaží čtenářům přiblížit nejvýbušnější region světa.

Foto: Oldřich Neumann

Hamás tento víkend propustil zajaté vojačky namísto civilních rukojmí. Existuje pro to nějaké vysvětlení?

Tématem pro nadcházející dny je, proč Hamás prohodil dvě skupiny v rozporu s dosavadní dohodou. Dá se spekulovat, kolik ještě má civilních žijících žen k propuštění. Mě třeba napadá, zda neodložili tuto kategorii, protože potřebovali nejdříve propustit vojačky, za které dostanou více zajatců, vězňů a rukojmí, které drží Izrael.

Izrael drží nejen teroristy, ale i lidi bez soudu a obvinění. Často se tak děje dlouhá léta, drží je také na výměnu. Možná chtěl Hamás propustit vojačky, které mají, cynicky řečeno, "vyšší směnný kurz" a za to dostal Hamás 200 lidí ven…

V jakém stavu byly propuštěné ženy?

Kdo čekal, že ty ženy budou fyzicky zbídačené, tak pro něj vypadaly překvapivě dobře. To ale nic neříká o jejich psychickém stavu. To mohla být počáteční euforie, když se konečně dostaly po mnoha odkladech na svobodu. My nevíme, zda jim někdo už před rokem neříkal, že budou propuštěny. Věděli jsme, že se o dohodě neustále jednalo.

Dneska už také víme, že na izraelské straně byla dohoda blokována a teď se implementuje ta, která už byla mnoho měsíců na stole. Izraelský ministr národní obrany Itamar Ben Gvir se opakovaně chlubil, že to byl on, kdo to loni celý rok mařil, takže si možná děvčata myslela, že budou propuštěna. Neznamená to ale, že nemohou být v katastrofálním psychickém stavu.

Svět obletěly fotografie, kde příslušníci Hamásu v hojném počtu výměně asistují. Co tím chtěli říct?

Je to PR, to dělá každý. Dělá to i Izrael, který propuštěná rukojmí balí do izraelských vlajek. Každý se snaží symbolikou oslovit své vlastní lidi: My jsme zvítězili nebo my jsme obstáli. To dělá i nepřítel, Hamás. Řada lidí byla překvapena, protože obrovská část Gazy je rozbombardovaná, na 70 procent obytných budov je zdevastovaných a vidíme, že Izrael záměrně ničil obytné čtvrti. A to dost možná právě proto, aby se tam nedalo žít. A pak najednou vyjdou bojovníci Hamásu s naleštěnými auty v perfektně padnoucích uniformách… Hamás nejen do světa, ale i dovnitř ukazuje: Izraelci, sionisté nás nezničili. Jsme tady a budeme vám dál vládnout. To je poselství, které se Hamás snaží celou dobu dávat najevo.

Je to poselství, které mají slyšet i lidé ze Západního břehu? Někteří propuštění se vracejí právě tam…

Izrael propustil pár desítek lidí, co šli na Západní břeh. I kdyby tam nešli, tak se Hamás ukazuje tak, jako při tom teroristickém útoku 7. října 2023. Tedy jako někdo, kdo pomohl palestinské věci. My si tady o tom můžeme myslet, co chceme. My to můžeme odsuzovat, kritizovat teroristy a dokonce můžeme i zastávat rasistické a nenávistné postoje k Arabům jako takovým.

Ale faktem je, že Hamás pro Palestince něco hmatatelného udělal. Na rozdíl od palestinské samosprávy na Západním břehu, které Izrael dlouhá léta cíleně podkopával pozici stylem "rozděl a panuj", aby se ukázalo, že ta umírněná vláda na Západním břehu je neschopná. Svým způsobem se na tom podílel Izrael a teď na to navazuje Hamás.

Jak Izrael rozdělil propuštěné vězně?

Izrael určuje, kam rukojmí půjdou. Někteří byli propuštěni do Gazy, někteří odešli přes Egypt do Kataru. Izrael nechce, aby skuteční teroristé zůstali na Západním břehu, odkud by mohli útočit na židovské osadníky nebo se infiltrovat do Izraele. Ty nejnebezpečnější poslali prostě přes Egypt do třetích zemí.

Za 30 palestinských vězňů je jedna izraelská civilistka. Tahá ve vyjednáváních Izrael za kratší konec provazu?

Zklamaný je každý, kdo čekal absolutní vítězství jedné nebo druhé strany. Dohoda je vždycky otázka kompromisu. Ten poměr, na který se ptáte, je jiný podle toho, o koho se jedná. Jiný je pro vojačku, jiný pro civilistku a jiný je pro starého muže nebo pro vojáka. To je předem stanovené a na tom se obě strany dohodly.

Samozřejmě čteme v českých diskusích uštěpačné poznámky, že to ukazuje, že jeden Žid má cenu 30 nebo 50 Arabů, ale poměr vychází i z trochu jiné věci. Hamás dosud měl v Gaze kolem stovky lidí, Izrael má ve svých věznicích přes 10 tisíc Palestinců, ať už z Gazy nebo ze Západního břehu, z východního Jeruzaléma nebo přímo z Izraele. Proto by Hamás nikdy nepřistoupil na poměr jeden za jednoho. Lidí má prostě v izraelských věznicích mnohem více a snaží se je dostat ven.

Co víme o lidech, které Izrael propouští? Často se v Česku setkáváme s výkladem, že jde o 30 teroristů za jednoho Izraelce…

Jsou to různé kategorie lidí. V této první fázi propouštění má Izrael pustit ty, z nichž polovina je v administrativní vazbě. Můžeme stokrát říkat, že jsou to teroristé, ale Izrael proti nim evidentně nemá důkazy, které by obstály u soudu, přesto je drží za mřížemi a odmítá je měsíce, někdy i léta pustit. V právním státě by ti lidé měli být odsouzeni a ne drženi jako rukojmí pro eventuální výměnu, ke které teď došlo.

Pak tam jsou lidé, kteří skutečně byli odsouzeni za terorismus, za vraždy izraelských civilistů, ať už v samotném Izraeli, nebo na okupovaných územích osadníků na Západním břehu. Pak tam jsou lidé, o kterých Izrael také tvrdí, že jde o teroristy. Jsou to lidé, kteří útočili a zabíjeli izraelské vojáky. Myslím si, že něco jiného je vraždit nevinné civilisty a něco jiného je útočit na okupační vojáky v mé vlastní palestinské zemi. To bychom měli umět rozlišit a v řadě zemí to rozlišovat umějí, protože jinak to vlastně devalvuje význam slova terorismus.

Potom jsou to lidé, kteří se podíleli na protiizraelských aktivitách, třeba na politických agitacích, na organizaci různých protiizraelských skupin a tak dále. Zase se můžeme ptát, do jaké míry tyto lidi označit za teroristy. Je to zkrátka plejáda: od brutálních teroristů až po lidi, kteří v právním státě vůbec za mřížemi neměli být.

Co znamená příměří pro lidi z Gazy?

Momentálně se první tisíce Palestinců navracejí na sever Pásma Gazy a budou zjišťovat, co zbylo z jejich domů. Někomu možná zůstal celý dům, ale desítky tisíc lidí zjistí, že jim nezůstalo vůbec nic.

Může se začít s poválečnou rekonstrukcí?

Poválečná rekonstrukce a otázka toho, kdo tam bude vládnout či jaké tam bude bezpečnostní a administrativní uspořádání, se má řešit ve druhé a třetí fázi. O tom se má začít jednat teprve 16 dní po začátku první fáze a my jsme teď na úplném začátku.

Už Izrael nastínil, kdo by mohl spravovat Gazu?

Izrael říká, že rozhodně v Gaze nebude vládnout Hamás, zároveň odmítá vládu nebo alespoň spoluvládu palestinské samosprávy ze Západního břehu. Izrael namítá, že nebyla schopna udržet pořádek na Západním břehu, ale zároveň na tom pracoval i Izrael, když ji podkopával finančně a bezpečnostně.

Bohaté arabské země jsou ochotné se podílet na rekonstrukci Gazy, ale trvají na tom, že to území musí spravovat Palestinci. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Na jedné straně máme státy jako Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty nebo i Egypt, které by to zaplatily, ale nechtějí být v roli, že Gazu ovládá izraelská okupační armáda a oni jim tam budují domy a vyvážejí popelnice. Tyto arabské vlády říkají, že si tam musí primárně vládnout sami Palestinci, a pak do toho půjdou s nimi.

Donald Trump nedávno prohlásil, že by se Palestinci mohli trvale nebo dočasně přesunout do Egypta či do Jordánska. Jak se k tomu staví tyto země?

Nápad, se kterým teď přišel i Donald Trump, že by se měl co nejvíce minimalizovat počet lidí v Gaze tím, že ve vlastním zájmu budou z rozbombardované Gazy převezeni do Egypta nebo do Jordánska, je přitom pro dotyčné země naprosto nepřijatelný. Tady se to zase dezinpretuje, že nikdo Palestince nechce, protože každý ví, jak jsou Palestinci problémoví.

Možná do určité míry ano, ale je za tím mnohem zásadnější věc. Obě tyto země odmítají znova vytvářet Izraeli prostor k další územní expanzi. Má si Egypt s Jordánskem vzít Palestince z Gazy, aby se V Gaze mohly znova obnovit židovské osady? V žádném případě, říkají Egypt i Jordánsko.

Myšlenka přesunout Palestince do okolních států nezazněla poprvé, že?

Nápad přimět co nejvíce Palestinců k odchodu z jejich země dlouhodobě prosazuje sionistická pravice. Momentálně třeba na Západním břehu osadníci rozmístili billboardy v arabštině, které k tomu tamní arabské obyvatele nabádají.

Teď s tím přišel Trump, ale ono se to objevilo už v roce 2023. Tehdy se také ukázalo, že i český premiér Petr Fiala na uzavřeném zasedání evropských lídrů lobboval za to, aby se Evropská unie snažila iniciovat tento přesun a tlačila na Egypt, aby si Palenstince z Gazy vzal. Psalo se v tisku, že by Izraelci a Američané za to zajistili pro Egypt finanční úlevy u Mezinárodního měnového fondu. To samozřejmě striktně odmítají i samotní Palestinci a brali by to jako etnickou čistku, pokud by byli donuceni odejít.

S tím může souviset i to, že Izrael rozbombardoval velké obytné části, aby se mohlo vyzvat sousední země k přijetí Palestinců. Je to humanitární gesto, oni nemají kam jít a my Izraelci jim s tím rádi pomůžeme, myslíme to s nimi dobře a chceme, aby se usídlili někde jinde mimo Gazu… Je to taková cynická hra prostě.

Co ukazuje odchod pravicového vůdce Ben Gvira z Netanjahuovy vlády?

Ben Gvir odešel z vlády a říká, že se do ní vrátí, pokud se koncem první fáze příměří opět obnoví boje. Velká část izraelské veřejnosti a rodiny těch rukojmí, která nepatří do první fáze, ale měla by přijít na řadu až v druhé fázi, se bojí, že žádná další fáze již nebude. A kritizují Ben Gvira, protože tlačí na obnovení války hned po šesti týdnech a dokonce možná i dřív. Obávají se, že na to Netanjahu kývne a najde se záminka pro další válku.

Může si Netanjahu dovolit neválčit?

Velké riziko pro Netanjahua je rozpad koalice. Zatím ale většinu má, pokud neodejde ministr financí Becal'el Smotrič. Na druhou stranu jsou tady opoziční strany, které říkají, že v zájmu pokračování příměří jsou ochotny vládu podpořit i z venku. To znamená, že by i menšinová Netanjahuova vláda ustála hlasování o nedůvěře, protože by ji podržely opoziční strany. To by mělo zacelit Netanjahuovu ztrátu krajně pravicových koaličních partnerů.

Nechce ale boje obnovit sám Netanjahu? Jeho deklarovaným cílem bylo zničit Hamás a to se zjevně nestalo…

Teď se může začít ukazovat, kolik rukojmí je mrtvých, a začne se spekulovat - což se už v Izraeli děje -, kolik by jich mohlo žít, kdyby Netanjahu přistoupil na dohodu třeba loni v květnu. Lidé se mohou ptát, kolik rukojmí zahynulo strádáním nebo izraelským bombardováním. A to všechno se začne obracet proti Netanjahuovi. Zároveň s tím, jak se bojovníci a teroristé Hamásu promenádují po Gaze a ukazují "my jsme tady a vládneme dál", to vede Izraelce k otázkám, nakolik ta válka stála za to a zda se dá mluvit o jejím úspěšném výsledku.

 
MH
Miroslav Hylšpřed 19 dny

Palestince nikdo nechce, protože kdo je dříve přijal se zlou se velmi silně potázal.

PM
Pavel Marešpřed 19 dny

Hamás nikdy nepřistoupí na mír Izraelem, protože jeho veřejně deklarovaným cílem a smyslem jeho existence je zničení Izraele. Bude ve válce pokračovat až do posledního hamásníka, dokud v Gaze nezůstane kámen na kameni. Izrael prostě nemá na vybranou.

JK
Jiří Kindlpřed 18 dny

Expanzionistické choutky Izraele se projevují jak ???? Třeba tím, že Izrael v roce 2005 jako gesto dobré vůle předal Gazu do správy Palestinců a v rozporu s mezinárodním právem z Gazy vystěhoval 1 000 Židů. Palestinci si to vysvětlili jako slabost Izraele a vystupňovaly útoky proti státu Izrael.Přesto Gaze Izrael poskytoval humanitární pomoc. Stát Palestina může vzniknout pokud splní rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která říká, že Arabský stát může vzniknout, pokud uzavřou se státem Izraelem mír, uzná stát Izrael a dohodnu se na společných, uznávaných a respektovaných hranicích. To od roku 1967 tak zvaní Palestinci odmítají. Jejich cílem není samostatný stát, ale likvidace státu Izrael. Jinak Palestina je geografický název území, kde jsou dva státy a to Izrael a Jordánsko a palestinci jsou Židé, Arabové, Drúzové, Jordánci.

Právě se děje

Další zprávy