Úterní slyšení šéfek tří prestižních univerzit v Kongresu provází kritika, po které musela rezignovat prezidentka Pensylvánské státní univerzity ve Filadelfii Liz Magillová. V debatě neodpověděla jasně na otázku, zda výzvy ke genocidě Židů porušují vysokoškolské stanovy.
Magillová reagovala, že záleží na kontextu. "Pokud se ze slov stanou činy, může jít o obtěžování, ano," připustila. Podobně se v diskusi vyjadřovala také šéfka Harvardovy univerzity Claudine Gayová. Ta odpověděla, že výzvy ke genocidě jsou v rozporu s hodnotami univerzity, ale že je nutné ctít svobodu slova. Nereagovala na otázku, zda škola něco podniká proti autorům antisemitských výroků.
Někteří kongresmani - republikánští i demokratičtí - jejich slova hlasitě kritizují. Mají za to, že jasně neodsoudily antisemitismus a projevy nenávisti vůči Židům. K těmto politikům z obou hlavních amerických stran se přidal i Bílý dům.
"Výzvy ke genocidě jsou strašlivé a odporují všemu, na čem naše země stojí. Jakékoliv výroky, které hájí vraždění Židů, jsou nebezpečné a nepřijatelné. Je nutné je odsoudit v zájmu lidské důstojnosti a hodnot, která nás Američany spojují," uvedl člen tiskového odboru prezidenta Joea Bidena.
Svobodná výměna názorů?
Gayová se za svá slova omluvila, v nejvyšší funkci na Harvardově univerzitě ale po hlasování akademického senátu zůstane. Profesorka, která je dcerou přistěhovalců z Haiti, se stala první černoškou v čele této vysoké školy teprve letos v červenci.
Třetí kritizovanou ženou je prezidentka Massachusettského technologického institutu (MIT) Sally Kornbluthová. "Výzvy ke genocidě Židů porušují kodex MIT, pokud jsou mířeny na konkrétní osobu. Ne jako veřejná prohlášení," tvrdila na kongresovém slyšení. Kornbluthová je bioložka a v čele univerzity stojí od letošního ledna.
Amerikanista Kryštof Kozák z pražského Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy připomněl, že americké vysoké školy jsou založené na svobodné výměně názorů, studenti bývají politicky aktivní a často protestují.
"Nicméně pokud demonstrace obsahují slova o vraždění a genocidě, nechrání to ani první dodatek americké ústavy, který se týká práva na svobodné vyjadřování postojů. Podle judikatury amerického Nejvyššího soudu se svoboda slova nevztahuje na výzvy k vraždění nebo zločinům. Proto mě překvapilo, že představitelky univerzit takto vystupovaly a nechaly se otázkami zaskočit," řekl Kozák Aktuálně.cz.
Problémy i na dalších univerzitách
Židovští studenti a židovské organizace si stěžují na to, že univerzity tolerují antisemitské výroky a že nenávist vůči nim stoupá. Organizace Liga proti pomluvám, která se zabývá antisemitismem, uvedla, že během dvou týdnů po říjnovém útoku Hamásu přibylo slovních i fyzických výpadů na Židy ve Spojených státech o 400 procent.
Rada pro americko-islámské vztahy, která reprezentuje velkou část amerických muslimů, zase informuje o rostoucí islamofobii. Podle ní vzrostl po 7. říjnu, kdy Hamás zaútočil na Izrael, počet projevů nenávisti vůči Palestincům nebo Arabům v USA o 172 procent.
Problémy kvůli válce Izraele s Hamásem mají i méně věhlasné univerzity. Například vedení Arizonské univerzity v Tucsonu stáhlo v listopadu z výuky dvě profesorky za jejich výroky týkající se Hamásu. Jedna říkala, že Hamás je spíše antisionistické hnutí než antisemitské, druhá jej přirovnala k černošské americké organizaci Černí panteři. Výroky profesorek se objevily na záběrech na sociálních sítích.
Jihokalifornská univerzita se zase zabývala případem svého profesora ekonomie, který řekl, že "všechny by měli zabít a doufám, že to udělají", ve chvíli, kdy procházel kolem propalestinského mítinku. Později svá slova vysvětloval, že měl na mysli členy Hamásu, a ne všechny Palestince.
Celkově je americká veřejnost spíše na straně Izraele. Podle průzkumu deníku Wall Street Journal zveřejněného v pondělí 11. prosince se považuje za stoupence Izraele 42 procent Američanů, zatímco za podporovatele Palestinců jen 11 procent dotázaných. Třetina oslovených se má za neutrální.
