Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na základě ujednání Moskva do Náhorního Karabachu vyšle vojenské pozorovatele, kteří budou dohlížet na klid zbraní. Podle Alijeva bude členem mírové mise i Turecko.
Současný konflikt o Náhorní Karabach vypukl 27. září a byl nejhorší od 90. let 20. století. Na základě dohody podepsané Pašinjanem, Alijevem a Putinem měly boje ustat dnes v 1:00 místního času (v pondělí 22:00 SEČ). V uplynulých týdnech se bojující strany dohodly na třech příměřích, která ovšem záhy porušily.
Arménský premiér Pašinjan na Facebooku označil dohodu "o ukončení karabašské války" za bolestivou a rozhodnutí ji podepsat za "mimořádně obtížné". Řekl, že se tak rozhodl na naléhání arménské armády. "Přijal jsem toto rozhodnutí na základě hluboké analýzy bojové situace," uvedl podle agentury Interfax.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že za současného stavu byl podpis dohody nejlepším řešením. "Toto není vítězství. Ale není prohry, pokud sám sebe nepovažuješ za poraženého. A my se nikdy za poraženého považovat nebudeme," uvedl Pašinjan.
Rusko podle prezidenta Putina vyšle nyní do oblasti bojů mírové jednotky, které budou dohlížet na klid zbraní na frontové linii. Střežit by měly mimo jiné takzvaný Lačinský koridor, který spojuje Náhorní Karabach s Arménií. Bojující strany zůstanou podle Putina na dosavadních pozicích. Agentura RIA Novosti uvedla, že ruské ministerstvo obrany už oznámilo, že z Ruska odletěli první členové mírové mise. Celkem by mělo být v Náhorním Karabachu 1960 ruských vojáků.
Klíčový okamžik
Ázerbájdžánský prezident Alijev označil dohodu za klíčový moment na cestě k urovnání konfliktu o Náhorní Karabach. Později podle AFP uvedl, že donutil Armény "ke kapitulaci". Podle Alijeva se mírové mise bude účastnit i Turecko, které je tradičním spojencem Baku. Alijev uvedl, že společná rusko-turecká mise bude trvat pět let a bude možné ji prodloužit o dalších pět. O počtu tureckých vojáků prezident neinformoval.
Putin v televizním projevu o turecké účasti nehovořil, upozornila agentura DPA.
K dohodě o zastavení bojů gratuloval Ázerbájdžánu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. "Ázerbájdžán dosáhl významných zisků v terénu i za jednacím stolem. Gratuluji ze srdce tomuto radostnému úspěchu," napsal na Twitteru.
Podle DPA je v dohodě mimo jiné klauzule o výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků. Pod dohledem Organizace spojených národů by se měli do svých domovů vrátit uprchlíci. Agentura AP uvedla, že by měl na základě dohody Ázerbájdžán získat přístup do exklávy Nachičevan přes arménské území.
Arménie dohodu s Ruskem a Ázerbájdžánem podepsala poté, co v pondělí karabšské úřady připustily, že nemají pod kontrolou druhé největší město Šuša, a uvedly, že ázerbájdžánské jednotky postupují na regionální metropoli Stěpanakert.
Po Pašinjanově oznámení o podepsání dohody vůdce neuznané Náhorně-karabašské republiky Arajik Harutjunjan uvedl, že souhlasil s "ukončením války, co nejdříve to bude možné".
Boje zatím nepřestaly
Pašinjan ráno připustil, že boje v určité míře nadále pokračují. "Boje v Karabachu zcela neustaly, doufáme, že ustanou," citovala jej agentura TASS. Arménské ministerstvo obrany v nicméně rozporu s jeho tvrzeními později prohlásilo, že boje již utichly.
Podle agentury AFP propukly v arménské metropoli Jerevanu protesty. Demonstranti Pašinjana označili za zrádce a pronikli i do budovy parlamentu a úřadu vlády, který zpustošili. Podle agentury DPA se protestující dostali i do kanceláře předsedy vlády. Nad ránem se pořádkovým silám podařilo dostat situaci pod kontrolu a před oběma budovami nyní hlídkují policejní těžkooděnci. V Jerevanu je nyní převážně klid, odpůrci dohody s Ázerbájdžánem nicméně na dnešek vyzvali k novým demonstracím.
Pašinjan v ráno vysílaném živém přenosu na svém Facebooku uvedl, že k rozhodnutí podepsat příměří přispěly problémy při mobilizací armádních záloh. Podle něj se arménští civilisté nebyli schopni plně účastnit bojů a rychle ztráceli schopnost bojového nasazení. Země vyhlásila válečný stav a všeobecnou mobilizaci záhy po propuknutí bojů na konci září.
Současné boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
