Nezávislost Skotska byla u voleb jednoznačně hlavním tématem. A to nejen u zmíněných stran, které by si nezávislost přály, ale i u konzervativců, silných zastánců setrvání země ve Spojeném království. Snažili se mobilizovat voliče naopak příslibem jednotné země, vysvětluje pro deník Aktuálně.cz Kryštof Kruliš, odborník na Velkou Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Konzervativcům se ale ve Skotsku nakonec povedlo ukořistit pouhých 31 křesel ze 129. Naopak SNP jich získala 64 a spolu s osmi křesly zelených tak drží většinu.
Skotská premiérka a předsedkyně SNP Nicola Sturgeonová to označila za historické vítězství a jasnou touhu po nezávislosti. Průzkumy veřejného mínění ale přesto dlouhodobě ukazují, že se podpora nezávislosti pohybuje okolo 50 procent.
"Ve finálním hlasování by záleželo na tom, jaký právní charakter by referendum mělo. Tedy jestli by bylo vyhlášeno s posvěcením centrální vlády," vysvětluje Kruliš. "Kdyby to bylo se souhlasem Londýna, lze předpokládat, že by pro samostatnost hlasovali i umírněnější voliči," dodává.
Kdyby ale Londýn referendum nepovolil, jako to bylo například v roce 2017 v případě Katalánska a Madridu, podpora by klesla, protože tak razantní krok by některé voliče odradil, předpovídá Kruliš.
Sturgeonová ale patří mezi umírněnější zastánce nezávislosti. Na rozdíl od svého předchůdce Alexe Salmonda, který šel do voleb s novou stranou Alba a sliboval voličům referendum za každou cenu. Nakonec neuspěl. Premiérka nezávislost chce, nerada by však pořádala nelegální referendum, které by pak neuznaly ani jiné státy Evropské unie. Podle Kruliše je politička "státně konstruktivní".
Soudní spor
Ačkoliv mají skotské strany podporu veřejnosti, není vůbec jisté, jestli premiér Boris Johnson referendum povolí. Jeho konzervativci totiž posílili zase v komunálních volbách v Anglii a podle Kruliše tak může předseda vlády politický tlak ze strany Skotska lépe ustát.
"Pokud skončíme u soudu, tak to bude proto, že máme britskou vládu, která odmítla uznat skotskou demokracii," řekla po volbách Sturgeonová. "Já nezávislost podporuji, britská vláda s ní nesouhlasí, to je legitimní. Ale jediní lidé, kteří mají právo rozhodnout, jsou lidé ve Skotsku. A jediný způsob, jak to lze udělat, je referendum."
Už před volbami se mluvilo o tom, že by Skotové v případě nesouhlasu Londýna pořádali alespoň "konzultativní referendum", povolené soudem. To není nijak závazné, ale v případě úspěchu by ještě více posílilo tlak na centrální vládu.
Jenže i kdyby soud takové referendum povolil, mohla by britská vláda jednoduchým zákonem vše změnit. "Všechno, co bychom v jiných státech nazývali ústavou, má v Británii charakter prostých zákonů a obyčejů. I zřízení skotského parlamentu je rozhodnutím prostého zákona britského parlamentu. A britský parlament, ve kterém mají konzervativci většinu, může zákon o Skotsku jakkoliv měnit," vysvětluje analytik Kruliš.
Takový krok by podle něj Johnsona stál hodně politického úsilí a je otázkou, jak by na něj reagovali voliči. Nicméně z čistě právního hlediska je možný.
Přistoupení k Evropské unii
Naposledy Skotsko hlasovalo o nezávislosti v roce 2014, kdy bylo pro jen 45 procent lidí. Tehdy byla Velká Británie členem EU a nezávislost by pro Skotsko bývala znamenala i odchod z unie. Pak ale přišel brexit, který zamíchal kartami. Osamostatnění by teď mohlo být možností, jak se do EU vrátit.
I proto se podle Kruliše Sturgeonová snaží napnout veškeré politické síly k tomu, aby hlasování posvětil britský parlament. Pokud by referendum proběhlo nelegálně, byly by šance na členství nezávislého Skotska v unii velmi malé, myslí si analytik.
Kdyby referendum proběhlo bez vnitřních rozepří a Skoti nezávislost získali, byla by země v lepší pozici.
"Evropské státy jako Španělsko nebo Itálie se separatismu dlouhodobě bojí a asi by s připojením Skotska nesouhlasily. Pokud by ale Skotsko nezávislost získalo legálně, byla by pozice odpůrců silně oslabena," dodává Kruliš.
Faktem zůstává, že by Skotsko jako jakákoliv jiná země muselo splnit celou řadu ekonomických a politických kritérií a velkým bodem by byla i otázka měny.
