Ottawa - Pár dní po úspěchu ruské expedice do Arktidy vyrazil na třídenní cestu po polárních oblastech kanadský premiér Stephen Harper. Hledá zde ideální místo pro výstavbu vojenské výcvikové základny.
Harperova arktická mise byla připravována několik měsíců, ale po nedávném ruském úspěchu na Severním pólu získala nový význam.
Již před minulými volbami premiér sliboval, že vynaloží miliardy dolarů na obranu těch částí Arktidy, které si Kanada nárokuje.
Kanadské zájmy v oblasti
Premiérův mluvčí Dimitrij Soudas pro AP potvrdil, že kanadská vláda má jasnou politiku vůči Arktidě. Spoléhá na ekonomický rozvoj, ochranu životního prostřední a zajištění národní suverenity.
Kromě výstavby základny potvrdil před cestou do kanadské provincie Severní teritorium Stephen Harper plán na výstavbu šesti nových lodí, které mají chránit oblast severozápadního průjezdu mezi kanadským územím a arktidskou linií.
"Rusové poslali ponorku, aby spustila na dno oceánu malou vlajku. My posíláme našeho premiéra, aby opětovně prosazoval kanadskou suverenitu," uvedl vysoký kanadský vládní představitel.
Rusko zahájilo boj o pól
Ruská arktická výprava, která 2. srpna jako první na světě dosáhla mořského dna na severním pólu, měla především za úkol určit, kde leží hranice kontinentálního šelfu, a při tom dokázat, že území pod Severním pólem je pevně spojeno s teritoriem Ruska.
Její snaha vyvolala v ostatních zemích deklarující nárok na Severní pól bouřlivé reakce.
Pokud by Rusku podařilo OSN přesvědčit, že pól je opravu jejich, získalo by tím obrovské nerostné bohatství, které se v oblasti patrně nachází a na které si kromě Ruska dělají nároky i další arktické státy, tedy USA, Kanada, Norsko a Dánsko.
Jedna ze studií amerického geologického ústavu odhaduje, že Arktida skrývá až 25 procent neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě.
MAPA ARKTIDY A NÁROKY JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ
