Nejbohatší dál rychle bohatnou. Nadešel bod zlomu, hrozí nám exploze chudoby, varuje poslanec

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
16. 4. 2018 11:10
Pokud bude pokračovat trend započatý finanční krizí v roce 2008, může už na konci příští dekády pouhé jedno procento nejbohatších obyvatel světa kontrolovat dvě třetiny veškerého bohatství.
Foto: Shutterstock

Londýn - Jedno procento nejbohatších lidí bude v roce 2030 kontrolovat dvě třetiny světového bohatství. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala vypracovat knihovna britské Dolní sněmovny.

Její autoři varují, že pokud bude pokračovat současný vývoj, kdy se bohatství čím dál více akumuluje v rukou těch nejmajetnějších, vyvolá to ve společnosti napětí. Frustrace a zloba se budou hromadit zejména u nejchudších vrstev.

Nastolený trend se přitom prohlubuje od celosvětové finanční krize z let 2007-2008, uvedl server The Guardian.

Počínaje rokem 2008 se hodnota majetku jednoho procenta nejbohatších osob každým rokem zvyšovala o šest procent. Zatímco u zbytku světové populace to byly pouze tři procenta.

Bohatí mohou koncentrovat nejen bohatství, ale i moc

Znamená to, že ti nejbohatší budou v roce 2030 mít ve svých rukou majetek v hodnotě 305 bilionů dolarů (více než šest biliard korun). Nyní vlastní necelou polovinu, zhruba 140 bilionů dolarů (téměř tři biliardy korun).

Koncentrace majetku v rukou horního jednoho procenta je podle analýzy důsledkem několika faktorů, například vysoce rozdílných příjmů nebo nesrovnatelně lepších možností uspořit peníze na straně těch nejbohatších. Mnoho výhod získali bohatí i díky tomu, že mohli ve velkém investovat.

Průzkum agentury Opinium navíc poukazuje na to, že obavy ohledně koncentrace bohatství v rukou několika vyvolených ve společnosti existují už nyní. Více než jedna třetina dotazovaných se obává, že extrémně bohatí lidé budou nabývat na politické moci a že společenská nerovnost povede i k nárůstu korupce.

Zlomový bod

Zadavatel průzkumu, poslanec Liam Byrne, se přitom domnívá, že globální nerovnost se dostala do "zlomového bodu".

Britský labourista před časem pomáhal organizovat konferenci OECD o tzv. inkluzivním růstu, který usiluje o vytvoření rovnocenných podmínek a zapojení všech segmentů společnosti do ekonomického růstu. Tím chce bojovat například proti chudobě.

"Pokud nic nepodnikneme a nezměníme pravidla toho, jak funguje naše ekonomika, odsoudíme sami sebe k budoucnosti, která bude znamenat zásadní nerovnost jednou provždy," citovala Byrneho agentura Reuters. "Je to špatné z morálního hlediska. A z ekonomického hlediska to představuje katastrofu, neboť hrozí exploze nestability, korupce a chudoby."

O něco méně dramatičtěji vidí situaci poslanec za britské vládní konzervativce George Freeman.

"Zatímco lidstvo nikdy nezažilo takovou nerovnost v příjmech, je také pravdou, že nikdy nezažilo tak rychlý nárůst životního standardu," upozorňuje Freeman. "Po celém světě jsou dnes lidé vytrhováni z bídy nevídaným tempem. Výjimečná koncentrace bohatství však představuje vážnou výzvu."

Britští poslanci se zároveň obrací na představitele nejrozvinutějších zemí světa G20, kteří se v listopadu sejdou na summitu v Buenos Aires. Žádají, aby podnikli zásadní kroky, které pomohou navýšit příjmy méně majetných lidí.

42 nejbohatších

K podobným závěrům jako Britové dospěla také mezinárodní charitativní organizace Oxfam, podle níž 82 procent bohatství vyprodukovaného loni ve světě, skončilo v kapsách jednoho procenta nejbohatších.

Mezi příčinami narůstající nerovnosti uvádí Oxfam daňové úniky, snižování nákladů práce a omezování zaměstnaneckých práv.

Podle organizace v tuto chvíli kontroluje 42 nejbohatších lidí na zeměkouli stejný majetek jako polovina nejchudších lidí na z celého světa.

"Ať se na to podíváte, z jakého úhlu chcete, jedná se o nepřijatelnou úroveň sociální nerovnosti," citovala v lednu BBC výkonného ředitele Oxfamu Marka Goldringa.

Ten ale dodává, že tvorbu podobných statistik, jaké sestavuje Oxfam, ztěžuje řada okolností. Nejbohatší lidé se mnohdy snaží zatajit údaje o svém majetku a v řadě nejchudších zemí světa tamní vlády potřebná data vůbec neshromažďují.

S názory Oxfamu ovšem nesouhlasí některé neoliberální think-tanky, jako je kupříkladu Ústav pro ekonomické záležitosti, sídlící v Londýně, podle něhož je tato organizace "posedlá bohatými lidmi".

"Vyšší zdanění a redistribuce zdrojů chudým nepomohou," tvrdí generální ředitel institutu Mark Littlewood. "Bohatí lidé jsou také vysoce zdanění. Tím, že snížíme jejich bohatství, nezaručíme jiný způsob přerozdělování."

S tím souhlasí šéf výzkumného týmu Institutu Adama Smithe Sam Dimitriu, podle kterého se globální nerovnost v uplynulých několika desetiletích naopak snížila.

"Když Čína, Indie a Vietnam přijaly neoliberální reformy, snížily regulaci a povzbudily hospodářskou soutěž, nejchudším lidem zeměkoule se masivně zvedly příjmy," uvedl Dimitriu.

Česko dává na předškolní vzdělávání čtyřikrát méně, než je průměr OECD. Hůř je na tom jenom Turecko a Mexiko, říká Apolena Rychlíková. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 14 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy